Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„Jen mě mrzí, že jsem si nezahrál víc, ale asi to bylo dané i tím, že jsem byl větší část jara zraněný. A že to nakonec necinklo," mrzí sedmadvacetiletého středopolaře.

Jste teď hodně naštvaný?

Jsem zklamaný, odjížděli jsme na turnaj s tím, že když se nám nepodaří finále, chceme aspoň medaili. Na druhou stranu jsme skončili pátí v Evropě, což je úspěch, který možná docením až časem.

Kam řadíte kvalitu soupeřů?

Každý měl svoji. Bosenský tým působil klasicky jižansky, jeho hráči měli rádi míč, ale takticky patřili do naší divize. Irsko naopak hrálo tradiční ostrovní fotbal plný skluzů a soubojů, jezdilo po zadku. Úrovní bojovnosti patřilo třeba do naší druhé ligy. Hráči tureckého týmu byli velice silní na míči, někteří by hráli prim i v druholigovém Znojmě.

Měnili jste si se soupeři dresy?

Na začátku zápasů jsme si předávali jen vlaječky, dresy zůstaly nám, takže mám doma na památku bílý i červený. Naše vedení po zápasech předávalo tašku s dárkovými předměty z jižní Moravy, asi tam bylo nějaké víno.

Jaký byl o turnaj divácký zájem?

Pokud nehrálo domácí Irsko, moc velký nebyl, přišlo třeba sto až sto padesát lidí. Často se jednalo třeba o Čechy nebo Bosňany, kteří v Irsku žijí a přišli se podívat na svůj tým. Zápasy domácích se ale hrály na stadionu Shamrocku Rovers, který hrává i evropské poháry. A na něj chodilo hodně lidí.

Musíte nyní jako reprezentant zaplatit něco do tasovické pokladny?

To nemusím, protože jsem pokladník. (smích) S Romanem Švarcem (další hráč výběru z Tasovic – pozn. red.) už jsme si říkali, že určitě nějaké občerstvení dodáme, protože to pro nás byla čest a máme z turnaje zážitky na celý život.

Ve volnu jste navštívili také pivovar Guiness. Ochutnal jste pivo?

Byť nejsem velký pivař, tak ano. Moc mi nechutnalo. Ale pivovar je to nádherný, má sedm pater, v každém je nějaký stupeň výroby. Dostal jsem i certifikát, že jsem si natočil sám pivo, které jsem si pak vypil.

Bylo pro vás amatérské Euro zatím největší úspěch kariéry?

Asi ano. V mládežnické kategorii jsem se dostal do akademie Olomouce, se kterou jsme vyhráli celostátní ligu, ale Euro je víc. Reprezentoval jsem Českou republiku. Jen mě mrzí, že jsem si nezahrál víc, ale asi to bylo dané i tím, že jsem byl větší část jara zraněný. A že to nakonec necinklo.