Jak došlo k tomu, že vaše kroky směřovaly do Znojma?
Celé to vzniklo na základě jednoho telefonátu. Volal mi prezident klubu Ota Kohoutek, který mi učinil nabídku. O všem jsme se pobavili a nebyl důvod, proč odmítnout.

Jste z Brna. Po pražském Žižkově nebo Příbrami budete přeci jen blíže domovu…
To je obrovská výhoda znojemského angažmá. Byl jsem rok pryč a nyní mi to maximálně vyhovuje. Zatím každý den dojíždím, ale uvidíme jak to bude dál. Každopádně můžu být pravidelně doma, což je super.

Máte zkušenosti s druhou ligou. Můžete fungovat i v pozici jakéhosi rádce na hřišti?
No, to nevím. Druhá liga je samozřejmě jiná. Je rychlejší, tvrdší a hlavně oproti Moravskoslezské fotbalové lize mnohem takticky vyspělejší. Jsou tu dobří a chytří hráči, kteří po třech zápasech sami pochopí, jak to funguje.

Nové působiště, noví spoluhráči. Jak jste se adaptoval ve znojemské kabině?
Úplně bez problémů. Ve Znojmě je enormně skvělá parta. Prošel jsem zhruba čtyři nebo pět klubů a nikde jsem nic podobného nezažil. Přijde mi, jako bych s nimi hrál už nějakou tu sezonu.

Co od vás trenéři očekávají?
Zřejmě to, že bych mohl zúročit své zkušenosti na hřišti. Možná i předat něco svým spoluhráčům. Mám přeci jenom za sebou pár zápasů v první lize a zhruba čtyřicet ve druhé. Rozhodně se ale nepovažuji za zkušeného hráče.

Michal Sobota prohlásil, že Znojmo má strašně hodné hráče, a proto vás angažovalo. Vnímáte to stejně?
Vystihl to dobře. Jsem typ člověka, který nechce prohrát a nikdy se nevzdává. Proto je má hra asi poněkud tvrdší. Podobně do toho chodím i na tréninku. Nechci nikomu ublížit, ale jdu za vítězstvím.

Jste ještě poměrně mladý. Máte stále prvoligové ambice?
To je jasné, bez toho by to ani nešlo. Rád bych se ještě do ligy podíval, ale nechci předbíhat. Vždy jsem plánoval a občas to nedopadlo dobře. Mám před sebou druhou ligu v dresu Znojma a to mě teď zajímá nejvíc.