„Neváhal jsem ani chvíli, když mě oslovil. Todor je dobrý chlap i fotbalista," povídal kouč olomoucké Sigmy, se kterou v uplynulé sezoně vybojoval návrat do nejvyšší české soutěže.
Jaké pokyny jste vlastně svým hráčům při exhibičním utkání uděloval?
Měl jsem tým kluků, které jsem dřív vedl, nastoupili proti Zelenkovi, Švancarovi a dalším. Chtěli jsme vyhrát, jako každý jiný zápas. Nakonec to byla remíza 11:11. Myslím, že diváci mohli být spokojení, všechno zpestřily Švancarovy bavičské výstupy. Utkání splnilo účel.
Yonov si v utkání připsal sedm branek. Nikdy se netajil chutí zaútočit, musel jste jej v době svého angažmá ve Znojmě krotit?
Samozřejmě. (úsměv) Pak už si nic nedovolil.
Čeho jste si na něm jako hráči vážil?
Todor je vítězný typ, nikdy nechce prohrát. Je to hecíř, i když v tomto směru už to někdy přeháněl. Ale to k fotbalu patří. Svoji roli na hřišti zvládal dobře.
A našlo se něco, co jste mu naopak jako trenér vyčítal?
Jsou to právě jeho gestikulace, občas to vůči rozhodčím přeháněl. Ale oni už na něj byli pak trochu zvyklí. Co se týče tréninku, tak sice brblal, ale trénoval.
Je Yonov vhodný typ pro práci trenéra, o kterou má zájem?
Určitě. Na lavičce se může v budoucnu objevit. Už má věk, kdy by měl začít, nejlépe u některého týmu asistovat. Musí ale splnit podmínku vystudování trenérské licence, což pro něj může být složitější. Česky mluví, ale jsou tam například různé věci z anatomie, které můžou být problematičtější.
Vy jste si letos s Olomoucí zahrál proti Znojmu dvakrát ve druhé lize. Měl jste proti svému bývalému zaměstnavateli přece jen větší motivaci?
Hodně mě mrzel první zápas, kdy Znojmo v Olomouci zvítězilo, úplně nás rozebralo i herně. Potom jsem udělal změny a podařila se nám vítězná série. Když jsme hráli ve Znojmě, chtěl jsem mu porážku vrátit. Ale už to neprožívám tolik, jako když jsem byl mladší. Mám nadhled.