Majitel fotbalového 1. SC Znojmo: Návrat do první ligy? Snad za tři roky

Osobnost Deníku

Oleksovický gólman Koukal oplatil Hostimi dvěma brankami podzimní výprask

Často na fotbalových pažitech diváci nevidí, aby góly dával brankář. A dokonce aby…

Přečíst článek >

I když někteří lidé ve Znojmě jeho fotbalové nadšení nesdílejí, velká část jej zdraví s úsměvem. Podnikatel Ota Kohoutek získal pro druhé největší město jižní Moravy nejvyšší soutěž. Poprvé v historii.

Byť se fotbalisté 1. SC Znojmo ohřáli mezi českou smetánkou pouze jeden rok, zanechali dobrý dojem. „Neudělali jsme žádnou ostudu, jak nám před soutěží každý předpovídal," říká teprve šestatřicetiletý majitel klubu a vlastník developerské firmy, která staví obchodní centra.

Kdybyste se vrátil o rok zpět, znovu byste přijal možnost hrát nejvyšší fotbalovou soutěž?

Určitě bych do ligy šel znovu. Je to velká reklama pro město, pro náš klub i hráče. A pokud se Znojmu podaří zrekonstruovat stadion, tak jsme náš cíl vstupu do ligy částečně naplnili. Úspěchem znojemských fotbalistů se podařilo přiložit ruku k dílu.

V čem konkrétně?

Vyvolali jsme iniciativy, díky kterým můžeme na stadionu vylepšit stávající stav. Prakticky dvacet třicet let se s ním nic nedělalo, byl v havarijním stavu a byla jen otázka času, kdy se na něm musí začít něco dít. Jsme rádi, že jsme se svým úspěchem podíleli na tom, aby se opravil.

Takže i přes sestup vaše účinkování v lize městu prospělo?

Když jsem před osmi lety vstoupil do zdejšího fotbalu a chtěl jsem se aktivně zapojit do dění na hřišti, začali jsme něco budovat z pouhého kamarádství lidí na Znojemsku, kteří mají fotbal rádi. A chtěli jsme z toho mít radost pro sebe. Postupně jsme se díky zdravému jádru dostávali dál a najednou jsme po sedmi letech pronikli mezi smetánku v republice. Když to shrnu, byl to neskutečný úspěch.

Takže se za sezonou ohlížíte s příjemnými pocity?

Když vyhodnotím sezonu s našimi podmínkami a veškerými problémy, musím ji brát pozitivně, i když jsme to sportovně ve finále nezvládli. Neudělali jsme žádnou ostudu, jak nám před soutěží každý předpovídal. I se zhoršenými podmínkami v porovnání s našimi konkurenty jsme bojovali až do konce.

Neuškodí renomé klubu, že se rok čekalo na opravu stadionu a téměř nic se na něm neudělalo? Váš klub proto musel hrát domácí zápasy na hřišti v Srbské ulici v Brně.

Každý sledoval, jak to se stadionem bude, a každý musel vidět, jaká situace v politice panovala. V říjnu nebyla v republice vláda a posvěcení dostala až někdy v únoru. Až pak se nám začaly rýsovat konkrétní osoby, se kterými jsme mohli projednávat cesty, jak se dostat k penězům. Investici v takových řádech nedostanete ze dne na den.

Mohl klub jednání o přidělení peněz uspíšit?

Jako klub jsme s naší žádostí neuspěli. Proto se přesunula na město a věříme, že jeho žádost bude úspěšnější než naše.

Jak vypadá situace ohledně přidělení dotací od ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na rekonstrukci, která se má pohybovat okolo čtyřiceti milionů korun?

Vím o tom, že město o dotaci jedná a má to vývoj, od kterého si něco slibujeme. Ale konkrétnější odpověď vám podá město. Jeho žádost není položená tak, že na stadionu budou hrát jen fotbalisté. Podle ní stadion využijí i školy, atleti, mládežnické týmy. A my budeme rádi, když nám město na něm umožní i nadále hrát.

Sestup z nejvyšší soutěže přidělení dotace neublíží?

Pevně věřím, že ne.

Myslíte si, že kdybyste hráli prvoligové zápasy ve Znojmě místo v Brně, udrží se tým v nejvyšší soutěži?

Nemůžu říct, že bychom se zachránili, ale naše šance by byla mnohem větší. A to hned ze dvou důvodů. Nemuseli bychom rezervovat peníze na pronájem stadionu v Brně. A ve vrcholu sezony bychom se opřeli o domácí euforické fanoušky, kteří ligu ve Znojmě nikdy neměli. I hráči by měli větší motivaci ligu zachránit.

Jak velkou ekonomickou zátěž znamenalo hraní domácích utkání v Brně?

Předně musím říct, že hráčům nedlužíme vůbec nic. Nechtěl jsem podstupovat riziko a vytvořit si nějaký kádr, který převyšuje rozpočet, o kterém jsem věděl, že bude k dispozici. Kdybych věděl, že k rozpočtu přidám částku z příjmu od diváků, vložím peníze ke zkvalitnění kádru.

Nevyhovující stadion znamenal největší položku v porovnání s druhou ligou?

Hráli jsme ligu s rozpočtem třicet milionů korun, přičemž šest milionů jsme vložili do vynucených záležitostí. Ale i s nejnižším rozpočtem v historii Gambrinus ligy jsme do posledního kola hráli o záchranu, takže hráči a realizační tým podle mě odvedli fantastickou práci. Navíc jsme naše hřiště nemohli využívat ani k tréninkům, i za ně jsme platili pronájmy.

V zimě jste po odchodu tří opor přivedl jen tři hráče, kteří týmu nepomohli. Kvůli nedostatku peněz?

To je otázka připravenosti na první ligu. Vytvořili jsme si svoje mužstvo ve druhé lize, protože jsme chtěli hrát atraktivní fotbal, ale absolutně bez cíle postoupit do první ligy. Pro druhou ligu jsme si vytipovali koncepčně nějaké hráče. Vždycky jsme vytvořili jádro znojemských fotbalistů a na trhu jsme i díky dobré spolupráci s Olomoucí nebo Plzní doplnili kvalitativně horší posty hráči odjinud. Až se z naší srandy vyklubal postup.

Vůbec jste s ním nepočítal?

Vždycky k nám chodili hráči na hostování, protože jsme neměli jiné zdroje. Chtěli jsme pomoct sobě, abychom ve Znojmě viděli dobrý fotbal, ale také jsme hodně pomohli klubům. S takovým kádrem jsme vstoupili do soutěže a ve druhé části podzimu jsme udělali naši největší bodovou sérii. Po podzimu jsme skončili desátí, což bylo pro každého velké překvapení. Najednou jsme měli svůj tým, který byl víc než konkurenceschopný, a zároveň jsme zviditelnili hráče pro kluby, ze kterých přišli na hostování. Jenže v tom byla naše nepřipravenost sportovně vstoupit do první ligy.

Protože hráči na hostování se vrátili do svých klubů a vy jste neměli náhradu?

Přesně tak. Šel jsem do ligy s osmi hráči na hostování. Musel jsem v zimě tým oslabit, už jsme se stali i konkurentem Olomouce, která nám zaplaťpánbůh nechala aspoň Vašíčka. Hrošovský, Nepožitek a Okleštěk odešli a neměli jsme je jak nahradit. Už dávno jsem přemýšlel o tom, že musím mít své kmenové hráče.

Na takovou strategii se po sestupu zaměříte?

Připravíme se tak, jak jsme se poučili v první lize. Chceme dál hrát zajímavý fotbal a postavit tým na mladých hráčích, kteří mají ke Znojmu vztah. Pokusím se získat fotbalisty, kteří odsud pocházejí, ale hrají v jiných klubech. K tomu postavíme zkušenější hráče, kteří zapadnou do koncepce týmu. A zkombinujeme je ještě se dvěma třemi zahraničními. Z devadesáti procent to budou fotbalisté znojemského klubu.

Můžete s takovým týmem pomýšlet na úspěchy?

Když s tím kádrem budeme pracovat dva, tři, čtyři roky, věřím tomu, že se do budoucna sehraje tak jako postupový kádr ve druhé lize.

Návrat do první ligy vás láká?

Spadli jsme do druhé ligy, ale nebudeme ji hrát jen tak, že jednou vyhrajeme a jednou prohrajeme. Víme, že nebudeme vítězit hned, pouštíme se znovu do koncepční práce. Chceme vytvořit a udržet tým pohromadě s tím, že za tři roky se postup může znovu povést. Hráli jsme druhou ligu pro radost a ukázalo se, že se z toho dá udělat postupové mužstvo. Jestli se to ještě jednou poštěstí, chci postoupit s kádrem, který bude patřit klubu. A nestane se nám chyba jako v zimě.

S jakým rozpočtem budete ve druhé lize pracovat?

Chceme se vrátit na stejnou úroveň jako ve druhé lize, kterou jsme vyhráli s rozpočtem patnáct milionů korun.

Jak vnímali lidé ve Znojmě, že mužstvo poprvé v historii postoupilo od první ligy?

Uvědomuji si, že jsou ve Znojmě dva rozdílné názory veřejnosti. Věřím tomu, že je tu určitá skupina lidí, kteří měli radost z našeho sestupu a nejraději by byli, kdybychom spadli i z druhé ligy. Ale nijak to neřeším. Máme své příznivce a myslím, že budeme mít fanouškovské zázemí i ve druhé lize. Daleko víc jsme se sblížili s naším menším fanklubem z Dyjákovic, vzájemně se respektujeme. Chceme dělat fotbal a oni nás chtějí hlasivkami podporovat.

Zastavují vás lidé ve městě?

Když jdu městem, někteří lidé mě osloví a přejí hodně úspěchů. Potkal jsem i takové, kteří mě začali chlácholit, že jsme předvedli v lize dobré výkony, ať neskládáme hlavu.

V klubu za všechno zodpovídáte sám. Jak to zvládáte?

Jsou určité dílčí práce, které někdo musí udělat, ale konečné rozhodnutí je na mně, jsem plně zodpovědný za chod klubu. Mrzí mě, že se nám ještě nepodařilo zajistit strategického partnera, abych se mohl opřít ještě o nějakého odpovědného člověka a neleželo vše jenom na mně.

Rád si rozdělíte pravomoci?

Musím dlouhodobě plánovat z finančního hlediska, kdybych měl nějakého partnera, bude to pro mě jednodušší. Nedělám fotbal jenom pro jeden nebo dva roky, mám zájem dál budovat kvalitní mládež a hrát atraktivní fotbal. Pokusím se do budoucna zajistit partnera, který mi s penězi pomůže.

Účast v první lize vám nepomohla někoho najít?

Zaplaťpánbůh, že máme na své straně město, které nám výrazně pomáhá s rozpočtem. Mimo dvou subjektů, jež se nějakou částkou podílejí na chodu klubu, jsou všechno peníze, které zajistím přes své obchodní partnery. Jde o externí zdroje, které nejdou do klubu ze znojemských subjektů.

O klub se staráte osm let. Stále máte chuť pokračovat?

Fotbal byl vždycky můj koníček. I když jsem poslední rok zažil hodně hektický a měl jsem myšlenky, jestli mi to za to stojí, nemám zájem fotbal zabalit ani po neúspěchu. Potřebuji ještě nasbírat nějaký pozitivní impulz, ale rozhodně nejsem ve stadiu, že to balím. Sestup z první ligy mě neomráčil natolik, abych se ke klubu otočil zády.

Co pro vás bude impulz?

Je to hodně spojené s mládežnickým fotbalem, kde hraje můj syn. Chci, aby měl klub nějakou budoucnost. Je daleko zajímavější dělat fotbal se strategií mladých hráčů než nabírat staré a platit jim velké peníze s vědomím, že za rok budou pryč a přijdou další, kterým zaplatíte další peníze.

Co stíháte mimo fotbal?

Tento rok byl pro mě opravdu turbulentní. Musím se věnovat i jiným činnostem, které živí mě a moji rodinu. Do toho hledám zdroje pro zajištění peněz pro klub. Z této stránky jsem rád, že zápřah už nebude takový jako v první lize. Můžu se víc věnovat rodině a trochu se zklidní moje manželka. (úsměv)

Snáší těžce vaši vytíženost?

Samozřejmě mi vyčítá investici mého času na úkor rodiny.

Jak po sezoně relaxujete?

Doléhá na mě tlak ve firmě, ve fotbale, takže se těším, až v červenci pojedeme na dovolenou, v klidu vypnu a užiju si rodinu. Nabažím se za dobu, kterou jsem jí vzal prvoligovou érou. Zaslouží si, abych se jí věnoval víc, v tom mi dá druhá liga větší možnost. První byla extrémní.