Fotbalista Martin Pikolon nemá za sebou nejen hráčskou kariéru, ve které dokázal během jednoho roku zažít extrémní přestup z okresního přeboru do třetí ligy, ale také trenérskou štaci u pražských Bohemians. Momentálně ale zatím nechává trenérství za sebou a věnuje se naplno fotbalu jako hráč. V létě odešel z třetiligového Znojma do Jevišovic, kde se snaží prosadit. „K mému odchodu přispěly hodně zdravotní problémy, které jsem ještě ani dnes na sto procent nedoléčil,“ upřesnil urostlý útočník.

Martine, jaké vlastně byly vaše fotbalové začátky?

K fotbalu mě přitáhl v Blížkovicích můj kamarád. Za dorost jsem ale už hrál v Moravských Budějovicích do té doby, než jsem odešel do Prahy studovat vysokou školu.

Co jste v hlavním městě studoval?

V Praze jsem studoval FTVS, obor trenérství, takže jsem se dostal k fotbalu více profesionálnímu a měl jsem možnost podílet se na trénování mládeže Bohemky jako asistent hlavního trenéra dorostu.

Hrál jste i za Znojmo. Jak k tomu přijde, že se hráč okresního přeboru dostane do třetí ligy?


Když jsem se vrátil z Prahy, hrál jsem v Pavlicích, kde jsem dokázal za sezonu nastřílet šestačtyřicet branek. Zřejmě díky tomu mě znojemští funkcionáři oslovili.

Jak dlouho jste hrál za znojemský klub?


Hrál jsem ve Znojmě pouze sezonu. Můj odchod byl hodně dán zdravotními problémy. Přeci jen je rozdíl trénovat v okrese a pak ve třetí lize. Tělo na to asi nebylo zvyklé.

Nyní hrajete v Jevišovicích I. A třídu. Plánujete se ještě vrátit do Znojma?


Určitě bych se o to chtěl pokusit. Jsem hodně ambiciózní člověk, a jestli budu zcela zdravotně v pořádku, rád bych si třetí ligu ještě zahrál.

Kromě fotbalu máte i mezinárodní trenérskou licenci. Trénujete někoho?


Nyní žádný tým netrénuji. Chci zkusit ještě hrát, ale jestli mi to zdraví nedovolí, určitě do trénování půjdu. Chci ale trénovat trochu na úrovni. Mít pro trénování dobré podmínky, zázemí, dostatečné tréninkové plochy. Když něco dělám, chci to dělat pořádně.

Nakousl jste vaše cíle jakožto aktivního hráče. Jaké jsou vaše trenérské cíle?


Jsem ambiciózní i v trénování. Mám licenci UEFA, kterou bych si rád rozšířil na profesionální licenci UEFA. Lákají mě trenérské stáže v zahraničí.

Kdybych měl zůstat doma, tak bych se rád dostal postupně třeba od třetí ligy do první. Mým největším cílem ale je trénovat mančaft, který postoupí do Ligy Mistrů.

Nemáte strach z faktu, že u nás trenéři dost často mění svá působiště?

Je to fakt, že v naší lize se tohle děje. Nemyslím si, že to je dobrá cesta. Trenér nemůže za půl roku s mužstvem udělat zázraky. Je potřeba, aby trenér měl na ladění mužstva více času.

Pomáhá vám třeba zkušenost z trénování jako hráči na hřišti?

Určitě to jistá výhoda je. Když člověk zná tu teorii, jako že já bych ji znát měl, tak to určitě bude chtít právě tak hrát na place. Já jsem z toho těžil hlavně tady ve Znojmě při výběru místa na hřišti a podobně.