Osobnost Deníku
Přečíst článek >

V lednu přestoupil do Znojma, kde ofenzivní záložník vyrůstal a strávil sedm let. S šestým týmem Fotbalové národní ligy se dohodl na tříleté smlouvě. „Docela mě překvapilo, že mě Zbrojovka pustila na přestup. Chtěl jsem jít někam jinam a jsem rád, že jsem skončil ve Znojmě," sdělil jedenadvacetiletý Štrombach.

Zklamalo vás, že jste nedostal šanci v prvním týmu Zbrojovky?

Docela jo, protože jsem tam vyrůstal, v dorostu a v juniorce jsem hrál dobře.

Co jste se dozvěděl od Zbrojovky, když vás pustila?

Nebavili jsme se vůbec, ani když jsem byl na hostování, Zbrojovka se mnou nekomunikovala. Klub se teď mění, překopávají ho, to je asi důvod.

Při půlročním hostování ve Skalici jste odehrál jen čtyři utkání. Zabrzdilo vás zranění?

Chtěl jsem se posunout, protože v Brně jsem hrával Juniorskou ligu, která už mi nepřišla tak těžká. Se Slovenskem jsem asi udělal dobře, ale zranil jsem se na konci přípravy proti Zbrojovce. Pak jsem šel na přípravu do Brna, jenže přicházeli jiní hráči a dávali příležitost jim.

Pomohl vám podzim v Prostějově, který je sice v tabulce poslední, ale dal jste čtyři branky?

Určitě mi pomohl hodně, vyhrál jsem se v druhé lize. Chci se ve Znojmě posunout, ale ze začátku se musím dostat do základní sestavy a dávat góly aspoň jako v Prostějově.

Řešil jste ještě jinou možnost než Znojmo?

Plánoval jsem hostování, jenže mi v létě končila smlouva ve Zbrojovce, která chtěla přestup. Nejvhodnější pro mě bylo Znojmo, aspoň jsem doma, nemusím nikam dojíždět. Objevily se ještě jiné nabídky, ale spíš až v létě. Navíc Znojmo s Brnem spolupracují.

Představuje pro vás Znojmo domovské prostředí?

Lidi, co v klubu byli tenkrát, jsou tady pořád, cítím se tady dobře. Ani rozkoukávání není nutné, znal jsem polovinu hráčů a hlavně taky vedení až na trenéra Kučeru.

Zařadí vás do zálohy, či útoku?

Dá se říct, že je mi to jedno. Hrával jsem vždycky útočníka nebo středního ofenzivního záložníka, ale v Prostějově jsem nastupoval jen na kraji. Trenér si myslel, že jsem jenom kraják, a nevěděl, že můžu hrát jinde. (úsměv)

Přestože jste jako mládežník hrál spíš na znojemském stadion ČAFC, znáte také stánek v Horním parku, že?

Táta tam dělal správce a brácha hrál za áčko, jezdil jsem na zápasy už jako malý. I když jsem se tam ztratil, když jsem hledal kabinu, protože vnitřek klub udělal nový, pamatoval jsem si to ve starém. (úsměv)

Žijete v Žerůtkách, které leží deset kilometrů od Znojma, takže vás čeká příjemnější dojíždění než dosud?

To je v klidu, do Skalice či Prostějova jsem každý den najezdil sto padesát kilometrů. Teď jsem zase doma s rodinou.