Členité prostory zříceniny Nového Hrádku ideálně vyhovují netopýrům pro sociální aktivitu. V sobotu se za nimi můžete vydat při již 13. noci netopýrů.
Zdroj: Antonín Reiter
Zdroj: Antonín Reiter
Samice vrápence malého s mládětem. Tito netopýři pravidelně obývali půdu vranovského zámku. Od roku 2010 se zde však jejich letní kolonie už neobjevila.
Zdroj: Antonín Reiter
Samice vrápence malého s mládětem. Tito netopýři pravidelně obývali půdu vranovského zámku. Od roku 2010 se zde však jejich letní kolonie už neobjevila.
Zdroj: Antonín Reiter
Typické uspořádání letní mateřské kolonie vrápenců malých. Je pravděpodobné, že se tato kolonie z vranovského zámku přesunula na jinou vranovskou půdu.
Zdroj: Antonín Reiter
Část kolonie netopýrů brvitých na půdě školy ve Vranově nad Dyjí.
Zdroj: Antonín Reiter
– Část kolonie netopýrů velkých na půdě starého zámku v Jevišovicích. Je to největší známá netopýří kolonie na Znojemsku, v pozdním létě někdy počet jedinců překračuje i tisíc kusů.
Zdroj: Antonín Reiter
– Část kolonie netopýrů velkých na půdě starého zámku v Jevišovicích. Je to největší známá netopýří kolonie na Znojemsku, v pozdním létě někdy počet jedinců překračuje i tisíc kusů.
Zdroj: Antonín Reiter
Netopýr velký je jeden z nejhojnějších a největších netopýrů v Česku. Za tmy loví brouky a noční motýly. Měří až osm centimetrů. Je tak o něco větší než vlaštovka.
Zdroj: Antonín Reiter
Netopýr řasnatý je dalším druhem hojným na podzimních shromaždištích v Podyjí.
Zdroj: Antonín Reiter
Netopýr ušatý je v lesnaté části území vůbec nejhojnějším druhem. Dlouhé uši mu umožňují za vhodné situace vyhledat potravu podle zvuků, které vydává při pohybu listím či po kůře stromů.
Zdroj: Antonín Reiter