„Sbor byl založen, ale neměl náčiní, ani obleky. Proto někteří bratři hasiči udělali sbírku v obci i po okolních vesnicích na zakoupení obleků a nejnutnějšího nářadí,“ píše se v dobových materiálech. Stříkačka, kterou hasiči koupili v roce 1884 za šest set zlatých, sloužila sboru až do roku 1934.

Hasičská tradice se v Mikulovicích drží dodnes. V současné době má sbor dvaapadesát členů a v jejich čele stojí velitel František Balík.

„Získávat nové členy je pro nás jednoduché. Mnohem těžší je najít čas a lidi, kteří se o ně budou starat. V dnešní době se každý věnuje hlavně svému zaměstnání a na koníčky není moc čas,“ vysvětluje velitel.

On sám je ve sboru už čtyřiadvacet let. „Největší požár, který já pamatuji, byl ten v obchodním pásmu v Hatích,“ vzpomíná hasič.

Na vybavení své jednotky si sice nestěžuje, ale kdyby mu někdo dal peníze, rozhodně by věděl, co s nimi. „První, co bych pořídil, by bylo auto, do kterého se vejde minimálně sedm lidí. V současné době nemáme čím vozit děti na soutěže. Ale kdybych se nemusel na peníze ohlížet, nakoupil bych bez problémů vybavení za půl milionu,“ vypočítává velitel.

Soutěží se jeho svěřenci účastní často. „Ale i soutěže jsou o penězích. My jsme v prvních šesti obcích, které operační povolávají k požárům. Proto veškeré peníze jdou na výjezdy a do údržby auta a vybavení. Sbory, jejichž družstva obvykle vyhrávají, většinou k požárům vyjíždí minimálně. To je pro soutěžící, podle mě, nefér. Už předem ví, že na některé sbory prostě nemají,“ stěžuje si Balík.

I on se připojil k velitelům, kteří nejsou spokojení se spoluprací s operačním střediskem v Brně. „Za tu dobu, co se přestěhovali operační důstojníci do Brna, jsme vyjeli k více požárům, než za posledních dvacet let. Ve Znojmě měli přehled o terénu, v Brně neznají vzdálenosti a posílají nás tam, kam třeba před tím vyjížděli jen profesionálové ze Znojma,“ tvrdí Balík.