Kozlův hasičský počin: Zkrotit výrovické děti je někdy těžší než uhasit oheň

„V současné chvíli máme kolem šedesáti členů. Posledních pár let si vychováváme děti od malička. V devadesátých letech jsme měli i družstvo žen, které jezdilo na soutěže. Teď už ale nefunguje, protože nemáme dostatek členek,“ popsal situaci starosta obce, člen zásahové jednotky a vedoucí kolektivu mladých hasičů v jedné osobě Pavel Vlček.

Výrovičtí hasiči se mohou pochlubit zrekonstruovanou zbrojnicí.

„S krajskými penězi by to mohlo být lepší. Ale podporu od obce máme velkou. Vždyť taky celé zastupitelstvo je složené z hasičů,“ směje se Vlček.

Co by ovšem do seznamu své výbavy uvítali, je dodávkové auto.

„Máme k dispozici přenosné stříkačky, motorovou pilu či kalová čerpadla. Do dodávky bychom mohli tohle všechno naskládat a být tak připraveni vyrazit k zásahu,“ vypočetl starosta obce.

Největším zásahem byl požár seníku v nedaleké Tvořihrázi.

„Byl to velký požár. Zasahovali jsme dlouho do noci. Druhý den jsme pak jeli na okresní soutěž do Chvalovic. I přes únavu jsme ji vyhráli,“ vzpomíná dobrovolný hasič.

On sám má u hasičů odslouženo už deset let. „Nejtěžší je pro mě práce s dětmi. Někdy je to mnohem horší než zasahovat u požáru,“ směje se Vlček.

On sám se vše potřebné naučil od svých zkušenějších kolegů. „Teď jako velitel ale musím každé čtyři roky procházet velitelskou přípravou,“ dodává Vlček.

První zmínky o výrovických hasičích jsou datovány k roku 1897. K založení sboru přispěla smutná událost, když v polovině srpna 1897 vypukl v obci velký požár v domě číslo sedm. Rozšířil se na další tři vedle stojící domy. Všechna stavení lehla popelem. Proto si místní řekli, že musejí založit hasičský sbor a zakoupit stříkačku.

U zrodu dobrovolných hasičů stálo osmnáct členů. Hned rok po ničivém požáru vyjížděli výrovičtí hasiči k požáru v Kunovicích, následovaly menší zásahy v okolních vesnicích i samotných Výrovicích.