VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jen průzkum určí zdali je dvůr tvrzí

BOROTICE - V dolním konci obce Borotice, po pravé straně silnice směrem na Božice, je rozlehlá lokalita historického areálu, který podle odborníků i historiků může být pozůstatkem po dávné starobylé tvrzi.

22.7.2007
SDÍLEJ:

BoroticeFoto: DENÍK/Daniel Rubeš

První zmínka o existenci středověkého sídla v Boroticích je z roku 1409, kdy stavbu markrabě Jošt odebral louckému opatství a daroval ji Janu Buzkovi z Křídlovic. V následujícím historickém proudu dějin se majitelé tvrze rychle střídali a mezi jejími vlastníky najdeme také významné šlechtické rody Pernštejnů nebo Čertorejských z Čertorej. Časté střídání majitelů se ale odrazilo na technickém stavu, což vedlo k tomu, že se téměř zpustlý objekt navrátil v roce 1660 zpět do majetku premonstrátského kláštera v Louce.

V některých písemných pramenech se sice uvádí, že tvrz v 17. století zpustla a zmizela beze stop, přesto podle odborníků se bývalý aristokratický areál stal zemědělským dvorem v majetku církve a pravděpodobně vznikl napojením na historický půdorys zaniklé tvrze. Někdy v polovině 20. století byl dvůr z majetku církve převeden na nově vzniklé družstvo, od něhož jej na přelomu 20. a 21. století odkoupil soukromý vlastník.

K vyslovení domněnky, že tvrz je současný hospodářský dvůr v centru obce Borotice, se přiklání jak fakt jednoduchého a pravidelného členění zástavby budov, tak skutečnost, že většina podobných areálů zaniklých tvrzí byla církví přestavována na sýpky nebo hospodářsko-zemědělské dvory.

Zmiňovaný borotický areál byl v minulosti navíc majetkem lechovického zámku, který premonstrátům též patřil, což je další důkaz k tomu, aby teze o tvrzi měly reálné podklady. Potvrzení hypotéz by ale přinesl jen odborně provedený stavebně-historický průzkum dané lokality.

Tvrz je ohraničena v některých místech rozbořenou zdí. Protože je v současnosti historický areál soukromým majetkem, který jeho vlastník účelově využívá pro potřeby zemědělského charakteru, není památka pro veřejnost volně přístupná.

 

DATA – FAKTA

1409 - první zmínka o existenci středověkého sídla v Boroticích praví, že místní tvrz markrabě Jošt odebral louckému opatství a daroval ji Janu Buzkovi z Křídlovic.

15. – polovina 17. století - majitelé tvrze se rychle střídali a mezi vlastníky sídla najdeme také významné šlechtické rody Pernštejnů nebo Čertorejských z Čertorej.

1660 - časté střídání majitelů stavby vedlo ke špatnému technickém stavu a proto se téměř zpustlý objekt navrátil zpět do majetku premonstrátského kláštera v Louce.

Polovina 17. století – některé písemné prameny sice uvádí, že tvrz zpustla a zmizela beze stop, přesto podle některých odborníků se bývalý aristokratický areál stal zemědělským dvorem v majetku církve. Pravděpodobně vznikl napojením na historický půdorys zaniklé tvrze.

17. – 20. století – tvrz je zemědělským a hospodářským církevním dvorem spadajícím do majetku zámku Lechovice, který patřil premonstrátům.

Polovina 20. století - dvůr je z majetku církve převeden na nově vzniklé družstvo.

Přelom 20. a 21. století – z majetku zanikajícího družstva odkoupil historický areál nepotvrzeného sídla soukromý vlastník.

Počátek 21. století - areál tvrze Borotice je komplexem budov s dominantní třípodlažní stavbou a okolními přízemními hospodářskými budovami vystavěnými na půdorysu protáhlého obdélníku. Tvrz je ohraničena v některých místech rozbořenou zdí. Protože je historický areál soukromým majetkem, který jeho vlastník účelově využívá pro potřeby zemědělského charakteru, není památka pro veřejnost volně přístupná.

22.7.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hokejisté Přerova (ve žlutém) v přípravě proti Orlům Znojmo.

Orli si na Zubrech smlsli. Přerov dostal od Jihomoravanů „bůra"

Architekti chtějí zaujmout vinaře. V krojích.

Architekti chtějí zaujmout vinaře. V krojích

Více nehod motorkářů v kraji: letos již čtyři mrtví, přibylo i zraněných

Jižní Morava – Horké léto a vášeň pro rychlost plní jihomoravské silnice motorkáři a policejní statistiky novými záznamy o dopravních nehodách. Poslední s tragickými následky vyšetřovali policisté devátého srpna u Čejkovic na Hodonínsku.

Výměny žížal? Nadšenci se navzájem hledají na mapě

Jižní Morava - Kromě třídění odpadu začali lidé v domácnostech používat žížalí kompostéry. Vznikla i mapa, díky které se mohou navzájem kontaktovat. Zapojili se nadšenci na Znojemsku a Hodonínsku.

Reakcí na bodnutí přibývá. Hmyz útočí i na lékaře

Brno /ANKETA/ - Nejprve pobodali sršni mladého muže, poté zaútočili na dvě posádky záchranářů a kolemjdoucí. Scéna jako z hororu se odehrála v neděli večer v brněnské Bystrci. Výjezdů k lidem, u nichž se projeví alergická reakce na bodnutí včelou, vosou či sršněm, je podle odborníků v létě výrazně více.

Pěstujeme olivy

I u nás se dají vypěstovat olivovníky. Můžete je mít i doma, vždyť naprosto nejlepší pro naše podmínky je jejich pěstování v květináčích. A tak se jich nebojte a pojďme společně na to.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení