Když začal Emil Hoffmann spolupracovat s novinami, dostal za úkol nakreslit deset osobností. Šéfredaktor mu však nakonec schválil jen sedm portrétů, a tak se chtěl mladý kreslíř ve své tvorbě zdokonalit. „Dostal jsem peníze a šel na jedno odpoledne do brněnské pivnice ke Stopkovi, kde jsem všechny pozorně sledoval a učil se kreslit," říká Hoffmann, který dnes slaví osmdesáté narozeniny.

K osobnostem, které Hoffmann zpodobňoval nejčastěji, patřili sportovci a umělci. „Fotografie měly v novinách velmi špatnou kvalitu a téměř z nich nešlo poznat, kdo na snímku vlastně je. Proto jsem byl přidělen ke sportovnímu redaktorovi a zatímco on nabíral interview, já si dělal tužkou skicu. Tu jsem potom doma nebo v redakci dopracovával tuší," vzpomíná Hoffmann na dobu, kdy se kreslené portréty v novinách cenily víc než fotografie. Hoffmannovou zásadou přitom bylo, kreslit výhradně jen při osobním setkání a nikoliv podle fotografií.

„Nejlépe se kreslí lidé škaredí, o něco pracnější jsou pak lidé holohlaví. To musí člověk naprosto přesně vystihnout obrys jejich hlavy. Nejhůře se ale kreslí Italové a Španělé, kteří bez ustání gestikulují a otáčejí se po hezkých ženách," shrnuje své zkušenosti autor.

Od klasických portrétů ke karikaturám se Hoffmann propracoval postupně. „Když jsem měl kreslit třeba více hokejistů, musel jsem je nějak rozlišit. A tak jsem jednoho z nich zachytil, jak se například tluče rozlobeně do hlavy na trestné lavici," říká Hoffmann.

Stejně jako atmosféru sportovních utkání si kreslíř oblíbil divadla a koncertní síně. Dosud se mu podařilo zachytit přes tisíc osobností, mezi nimi například Josefa Kemra, Karla Gotta, Bolka Polívku nebo Karla Kosinu. „Operetní zpěvák Karel Kosina tehdy slavil jubileum v Redutě. Chtěl abych ho nakreslil, a tak jsem dostal nápad udělat jej jak jde ulicí se svým kníračem, který právě čůrá. Jenže zvednutou psí nohu se mi nedařilo dobře zachytit, proto jsem musel vyrazit do parků a odkoukat to od jiných psů. Když jsem to pak Kosinovi před představením ukázal, prohlásil: Ale já mám fenku! A tak jsem musel kresbu rychle přepracovat, abych to do slavnostního představení stihl," přibližuje jeden ze zážitků Hoffmann. S úsměvem autor vzpomíná také na vernisáž jedné z výstav, kterou zahajoval herec Radovan Lukavský. „Neustále mluvil se zástupem svých fanynek. K zachycení jeho výrazu mi přitom chyběla jen jediná čárečka, a tak jsem jej poprosil, zda by mohl na chvíli přestat mluvit a otáčet se. Vtom se na mě fanynky osočily, co si to prý dovoluji."

Ze všech kreseb a karikatur se Emilu Hoffmannovi nepodařilo dokončit jen jedinou. „Byl to herec Standa Neumann, který byl svou výraznou gestikulací proslulý. Dělal tehdy jeden obličej za druhým a já na něj přitom měl jen pár minut. Najednou řekl, že už musí jít a když uviděl můj zoufalý výraz, řekl: Nic si z toho nedělej, hochu, mě ještě nikdo nenakreslil!," zmiňuje další z událostí Hoffmann.

Kreslení letošního jubilanta bavilo už od dětství, a to i přesto, že se na výtvarnou školu nedostal. Už jako malý kluk miloval přírodu, umění a fandil sportu. Vystudoval strojní průmyslovku a poté pracoval jako strojař. Přitom se stále věnoval kreslení. Svá dílka uveřejňoval v novinách Práce, Mladá fronta, Rovnost, Československý sport, Svobodné slovo, Večerní Praha a mnoha dalších mimojiné také´ zahraničních médiích.

Dosud měl Hoffmann třináct samostatných výstav. Poslední z nich hostilo před pěti lety foyer Janáčkova divadla. „Omlouvám se všem, co se těšili na další výstavu u příležitosti mých osmdesátin. Není, je mi líto," říká kreslíř, který se kvůli chatrnému zdraví k tvorbě už téměř nedostane. Doma na zdi mu přitom visí několik nedokončených akvarelů a olejomaleb. Je mezi nimi i alegorie na Beethovena, Paganiniho či Verdiho.

17. srpna 1932

- Emil Hoffmann se narodil 17. srpna roku 1932 ve Znojmě

- kreslil a maloval už od dětství, ale na výtvarnou školu se z politických důvodů nedostal

- s brněnskou redakcí deníku Rovnost spolupracoval v letech 1959 až 1964 a poté opět v letech 1966 až 1993

- v současnosti žije v brněnské městské části Černá Pole, s ohledem na svůj zdravotní stav tvoří spíše výjimečně