VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kacetl: Chystáme úplné dějiny Znojma

Znojmo /ROZHOVOR/ - Třísvazkové dějiny Znojma od pravěku po současnost hodlá připravit do pěti let tým historiků. Ti založili společnost, která se uchází opodporu města na projektu, který má stát přes pět milionů korun. Důvody pro vydání publikace a její přípravy vdnešním rozhovoru popisuje člen týmu, historik Jihomoravského muzea ve Znojmě Jiří Kacetl.

18.9.2009 7
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografieFoto: DENÍK/Dalibor Krutiš

Co chcete městu a posléze čtenářům nabídnout?

Jedná se o komplexní moderní zpracování dějin Znojma od pravěku po nejposlednější dobu, zřejmě po rok 2006. Od dob německy psaných knih Antona Vrbky vydaných do poloviny dvacátých let dvacátého století nic takového nikdo nezpracoval. Pokoušel se o to docent Havlík, ovšem vzal na sebe příliš velké břemeno, protože jde o příliš obsáhlou látku na to, aby ji mohl zpracovat jednotlivec. Je to úkol vyžadující práci autorského kolektivu.

V posledních deseti letech si nechávají velká česká a moravská města své dějiny nově a odborně zpracovat právě autorskými kolektivy složenými z odborníků z universit. Jeden takový tým nyní pracuje na dějinách Brna, Jihlava už je má hotové a našli bychom i další příklady. Není to žádná výjimka.

Kdo bude historii města zkoumat a zpracovávat?

Publikaci chystá občanské sdružení Společnost pro výzkum dějin Znojma. Jejím předsedou je Martin Markl, autor velké publikace o Jaroslavicích. Odborně se zabývá novověkem a Znojmo ho velmi zajímá. Dalšími členy jsou převážně historikové z Brna, kteří mají k jihomoravské historii nejblíže a mají o ní největší rozhled, včetně přesahu do Rakouska.

Kdy se mohou autoři pustit do bádání?

Autoři se mohou pustit do práce, až bude hotová a potvrzená smlouva mezi městem a sdružením, která jim dá záruku financování. Pak se mohou domluvit se svým zaměstnavatelem a práci na své kapitole zařadit do svých výzkumných úkolů, které zpracovávají.

Předpokládám, že pokud během podzimu smlouvu dojednáme, mohlo by se jí zabývat prosincové zastupitelstvo. Pokud ji odsouhlasí, tak se autoři začnou bádat příští rok. První díl by pak mohl vyjít v roce 2014, patrně by to byly moderní dějiny Znojma.

Nicméně tento týden záměr podporu na znojemském zastupitelstvu nenašel. Co budete dělat teď?

Na zastupitelstvu bylo dvacet lidí, proto nám chyběly hlasy. Sám jsem se musel zdržet, protože jsem v projektu autorsky zapojen. Z výsledku nejsem zklamán. Pověřit odbor školství jednáním se sdružením o podmínkách smlouvy může i rada. Zastupitelstvo dostane k posouzení a rozhodnutí návrh smlouvy, včetně přesných čísel co bude kolik stát, která nyní chyběla komunistům. Z jejich strany to byl účelový argument, protože nemohli říct, že se jim nezamlouvá, že se bude zkoumat historie po roce 1945.

Jak zajistíte, aby jednotlivé kapitoly nebyly zpracované tendenčně?

Autoři budou zasílat hotové části svých prací vědecké radě a ta nevyplatí honorář, dokud jeho práci důkladně neposoudí a nedovede do konečné podoby. Členy vědecké rady jsou odborníci z Prahy, Olomouce či Brna i zástupce města Znojma, s tak širokým spektrem názorů, že nehrozí, že připustili osobní, subjektivní soudy autora. Cílem je zpracovat vědeckou či populárně naučnou publikaci s vědeckým akcentem, která popíše historii, jak se stala. Všechny komentáře pak budou patřit do diskuse, kterou publikace může vyvolat.

Jaká bude vaše role v projektu?

Budu se na tom podílet oficiálně pod hlavičkou Jihomoravského muzea, které se na projektu bude podílet jako instituce a já dodám kapitolu od roku 1919, kterou zpracuji s Marklem a sám pak zpracuji období od roku 1945. To je údobí dosud na Znojemsku badatelsky nezpracované, proto mě čeká studium archivních materiálů nejen ve Znojmě či Brně, ale třeba i archivů ministerstva vnitra. Osobně mám ambici zpracovat vývoj do roku 1989. Úplně poslední, spíše popisnou, kapitolu o nejnovějším vývoji pak podle dohody našeho autorského týmu zpracuje někdo z mimoznojemských historiků, který se na věci bude dívat zvenčí.

Kdy plánujete knihu vydat?

Celková vize je vydat tři díly s tím, že první bude pojednávat o pravěku a středověku, druhý o novověku od roku 1526 do konce první světové války a třetí, Znojmo moderní, dobu po roce 1918. Autorský kolektiv bude tvořit patnáct historiků. Projekt má i desetičlennou vědeckou radu v níž bude jako generální partner zastoupeno i město Znojmo. Odhadovaný rozsah je dva tisíce normostran. Projekt je rozplánován do roku 2015.

Autor: Martin Moštěk

18.9.2009 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Monika Smetanová už šest let dohlíží na volby jako členka okrskové volební komise.

Za zamčenými dveřmi? Počítání hlasů si navzájem hlídáme, říká členka komise

Pátá výstava živých hub v Domě umění začala v pondělí odpoledne. Potrvá do čtvrtka.
15

OBRAZEM: Rekordní výstava hub ukazuje 250 druhů včetně vzácného hřibu borového

Dvanáct volebních lídrů ve dvanácti rozhovorech: čtěte Deník Rovnost

Jižní Morava - Existuje celkem dvanáct politických uskupení, které mají reálnou šanci dosáhnout na tříprocentní volební výsledek. Tedy kdyby letošní parlamentní volby byly jen na jihu Moravy. Alespoň to tvrdí poslední předvolební průzkum preferencí, které exkluzivně pro Deník připravila firma SANEP.

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Pokud chcete ještě něco vědět před volbami od kandidujících stran, máte šanci se zeptat právě teď. Deník ji vašim jménem položí už ve čtvrtek 19. října, tedy den před parlamentními volbami, desítce lídrů politických stran při závěrečné předvolební debatě v sídle listu.

První školní tablo: představíme prvňáky ze ZŠ Znojmo - Přímětice

Jižní Morava – Spolu se začátkem nového školního roku odstartoval ojedinělý projekt Deníku, který má ambice stát se stejně oblíbeným a úspěšným, jako jsou například Miminka – pravidelné série fotografií novorozeňat z českých porodnic. Seriál s fotkami prvňáčků najdete ve středečním tištěném vydání Deníku Rovnost.

Probudil jsem se až v sanitce, hlásí po tvrdém ataku Mrázek

Znojmo /ROZHOVOR/ – Utkání nedohrál, krátce po startu třetí třetiny jej zdravotníci odnesli na nosítkách z ledu. Znojemského útočníka Petra Mrázka ve dvanáctém kole EBEL s Lincem sestřelil domácí hokejista Jake Dowell a třiadvacetiletý forvard tak o zbytek zápasu, který Orli prohráli 3:8, přišel. „Lékařskou zprávu musím předat někomu z klubu, ale myslím si, že to není nic vážného. Dostal jsem ji v němčině, což je pro mě neznámý jazyk,“ směje brněnský rodák.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení