Smutný konec má nehoda, při níž počátkem února vypadl v Tavíkovicích z okna tamního ústavu pro lidi s postižením jeden z klientů. Třicetiletý muž v těchto dnech zemřel na následky těžkých zranění, která po pádu utrpěl. Okolnosti případu prověřuje policie.

Ředitel ústavu Tomáš Havlásek odmítá pochybení personálu.


„Stále trvám na tom, že to byla nešťastná náhoda. Dosud mě nikdo nepřesvědčil, že jsme udělali nějakou chybu, nebo že jsme mohli něco udělat lépe,“ řekl Havlásek.

Podobnou otázku si kladou i policisté, kteří stále prověřují okolnosti tragické nehody. „Případem se i na nadále zabýváme a ověřujeme, zda zjištěné informace nezakládají podezření, že došlo k nějakému trestnému činu. Práce vyšetřovatelů ještě není u konce, proto nemůžeme k dané věci sdělit nic dalšího,“ uvedla znojemská policejní mluvčí Lenka Drahokoupilová.

Zájem kraje a ministerstva

Na výsledky policejního šetření čekají také zástupci kraje, který je zřizovatelem ústavu. „Nešťastná událost je nadále v šetření policie. Krajský úřad na ni proto nebude reagovat, dokud se neseznámí se závěry vyšetřování,“ sdělil Jiří Klement z odboru pro styk s veřejností jihomoravského krajského úřadu.

Potvrdil jen, že zástupci úřadu provedli v Tavíkovicích vlastní šetření. „Ovšem kontrola zaměřená na kvalitu poskytovaných služeb spadá plně do kompetence ministerstva práce a sociálních věcí. V tomto smyslu jsme informovali i policii,“ dodal Klement.

Třicetiletý muž s mentálním postižením vypadl počátkem února z okna ústavu v jednom z nižších pater. „Silně dementní muž se nakláněl z okna na záchodě, přičemž přepadl a skončil na betonové dlažbě. Po pádu z asi šestimetrové výšky se vážně zranil na hlavě i jinde a měl pohmožděná žebra,“ popsal neštěstí Havlásek krátce po nehodě.

Mříže na okna? Těžko

Tehdy také uvedl, že kvůli ochráncům práv nemůže ústav ani dát na okna jednoduché mříže. „Problém je v tom, že neexistuje žádná instituce, která by nám autoritativně řekla, jaká opatření máme v ústavu našeho typu zavést, abychom nadbytečně neomezovali svobodu klientů,“ argumentoval ředitel.

Zdůraznil, že nová budova Domova u lesa funguje deset let. „Byla řádně zkolaudována jako ústav pro mentálně postižené, měla by tedy odpovídat všem nárokům. Samozřejmě se snažím situaci konzultovat nyní ještě šířeji, ale k žádnému konkrétnímu závěru jsme se nedobrali,“ řekl Havlásek.

Za šest let v čele ústavu prý jiný případ těžkého zranění klienta nepamatuje. „Samozřejmě při stovce lidí jsme za tu dobu různé méně závažné případy řešili, včetně jednoho demonstrativního skoku z balkonu, který skončil zlomenou nohou,“ připomněl Havlásek.

Ředitel tvrdí, že si kvůli neštěstí pořád láme hlavu. „Samozřejmě mě to mrzí lidsky i profesně. Na nic, co bychom mohli udělat jinak, jsem ale nepřišel a nic vytknout nemohu ani personálu. Zachovali se jak měli, profesionálně,“ shrnul Havlásek.