Srážek se zvěří přibývá. Při nehodě prorazí divočák i čelní sklo auta

Počet srážek se zvířaty narůstá nejvíce na podzim, kdy řidiči při sychravém počasí a mlze zvířata na silnici snadno přehlédnou. Zvěř navíc v tomto období častěji hledá potravu, pravděpodobnost, že řidič nějaké na silnici potká, se proto zvyšuje. Podle policejních statistik je nehod více než v posledních pěti letech. „Zatímco v roce 2011 jsme měli 314 nahlášených případů, v roce 2015 jich bylo dokonce 813," uvedl policejní mluvčí Bohumil Malášek. Od letošního ledna do srpna pak policie zatím zaznamenala 613 případů.

Podle myslivců by měli být lidé ostražitější. „Velikým problémem je, že řidič vidí srnku, nechá ji přejít a rozjede se. Jenže srny nikdy nechodí samy, za jedincem jde téměř vždy ještě další, i celé stádo," sdělil hospodář mysliveckého spolku v Brně Zdeněk Živěla.

Zabránit srážce ale jde podle něj jen těžko. „Určitě nedoporučuji troubit. Tím situaci člověk zhorší, protože stádo vyplaší," objasnil Živěla.

Není dobré ani prudce strhávat volant. „Řidič se tak může dostat do smyku, vjet do protisměru nebo do příkopu a všechno pak dopadne ještě hůř," varoval jihomoravský koordinátor BESIP Pavel Čížek.

Jediným doporučením je opatrná jízda. „V noci se snažím jezdit uprostřed silnice, abych v případě, že mi zvíře vběhne do cesty, měl možnost nějak uhnout. Jezdím také pomaleji, abych měl šanci zabrzdit," řekl například řidič autobusu Aleš Rohrer. Podle něj je nejlepší prevencí dát značky na místa, kde se zvěř častěji vyskytuje, aby lidé o problému věděli a jezdili v těchto místech opatrněji.

Do cesty se řidičům může připlést nejen vysoká zvěř, ale i ta drobnější. „Nejčastěji sražená zvířata jsou srny, divočáci a zajíci," vyjmenoval Malášek.

Zatímco při srážce s malým zvířetem jsou následky poměrně malé, divoké prase může ohrozit i život řidiče. „Při veliké rychlosti může divoké prase prorazit dokonce čelní sklo a dostat se tak do kabiny řidiče," upozornil Čížek.

V případě, že k nehodě se zvířetem dojde, řidič musí kontaktovat policii, která předá informace myslivcům. „Jdeme pak zvěř hledat, někdy je to ale nemožné, protože třeba v kukuřičném poli umírající zvíře najdete jen těžko," řekl Živěla s tím, že řidiči nehody často vůbec nehlásí, a tak myslivci zraněným zvířatům ani nemohou pomoct.

Vzhledem k tomu, že divoká zvěř nikomu nepatří, škodu na autě musí zaplatit jeho majitel. Pokud jsou řidiči pojištění speciálně na srážky se zvířaty, škodu pak proplatí pojišťovna.

MICHAELA ČERNÁ