„Nemůžeme tady pořádat žádné větší závody kvůli tomu, že stadion není zcela vybavený. Chybí nám doskočiště na skok o tyči, což obnáší zhruba půl milionu korun. Nemáme překážky na steeple, to je asi sto padesát tisíc. A potřebovali bychom časomíru, a to obnáší částku kolem milionu a půl.  Kdyby jsme toto měli, mohli bychom pořádat jakékoliv utkání i druhou ligu mužů a žen. Tam se dostává dotace za jedno kolo dvacet tisíc, takže bychom si i něco vydělali, aspoň na cestovné. Zkoušíme shánět dotace, kde se dá, ale vůbec se nám to nedaří,“ přiblížil předseda znojemského atletického oddílu Josef Šoba.

Dalším problémem atletů je odlehčovací hřiště, o které přišli kvůli kluzišti. „To, že je místo odlehčováku kluziště, nám velmi chybí prostor na trénování. Musíme trénovat na trávě, ale jsou s tím problémy.  Potřebujeme odlehčovací hřiště i při pořádání závodů na rozcvičování.  Kluziště se sice na jaře schovává, ale zůstanou tam sloupy s osvětlením. Není tam žádný diskařský kruh, který kvůli kluzišti rozbili. Teď jsme měli jednání na městě, uvidíme, jak to bude dál,“ doplnil Šoba.

Jednání s místostarostou

Atleti jednali s místostarostou Janem Groisem. „Minulý týden jsem se s atlety setkal poprvé. Byla to taková seznamovací schůzka. Ve hře je několik variant. Domluvili jsme se, že se sejdeme za čtrnáct dní a budeme řešit, co dál,“ sdělil místostarosta.

Je si vědom toho, že kluziště způsobilo atletům problémy. „Můj pohled je takový, že je škoda, že atletické hřiště tam není. Víme, že je tady více atletů seniorů či dospělých, tak by bylo potřeba adekvátní hřiště, aby mohli pracovat s mladými. Hledáme variantu, kam kluziště dát. Zatím ale zkoumáme, jaké technologie jsou již zabudovány v zemi a jak náročné je celou technologii přemístit,“ dodal Grois.

Potřeba odlehčovacího hřiště zní i od samotných závodníků. „Udělat z atletického odlehčováku cokoliv jiného, nebylo příliš moudré. Atletický stadion bez tohoto zázemí nikde takhle nefunguje,“ komentoval atlet Miloš Gryc, který závodí v kategorii veteránů.

Jiné prostory

Zamyslel se také nad ne zcela vhodným umístěním kluziště. „Ve Znojmě je spoustu místa, kde by kluziště mohlo být. Třeba na plovárně v Louce. Je tam volný prostor a hodně místa na parkování. U haly u stadionu je pro auta málo místa. Navíc tam kromě sportovců parkují třeba lidé, kteří  jdou na kluziště,“ konstatoval Gryc.

Znojemská atletika má družstva mužů a žen, která jsou ve druhé lize. Dále dorostence, kteří jsou v moravské soutěži, ze které se postupuje na mistrovství republiky a také družstva starších žáků a žákyň, která soutěží v krajských soutěžích a na republikovém mistrovství. Nechybí ani družstvo mladšího žactva. To se skládá z výběru ze škol.

Za dospělé nastupují i mládežníci. „V soutěžích dospělých startuje většinou mládež, pokud to v rámci jednotlivých disciplín lze.Tam se ve druhé lize pohybujeme na šestém až sedmém místě. Naše priorita to ale není, nejvíce se věnujeme mládeži,“ zmínil preferovanou kategorii Šoba.

Mezi mládežníky je i několik výrazných talentů. „Běžec Vojtěch Čabala byl vloni s Vítkovicemi na čtvrtém místě v republice. Loni byl šestý na tři kilometry překážek. A teď na halovém mistrovství byl dvakrát desátý na tři kilometry a tisíc pět set metrů. Startuje za Vítkovice, protože nemáme juniory. Dále byl loni na mistrovství republiky žactva Tomáš Svoboda pátý v hodu diskem a Petr Voříšek se tam dostal do semifinále v běhu na šedesát metrů. Běžkyně Shannon Sivila se nachází mezi desátým a patnáctým místem v republice na tratích osm set a tisíc pět set metrů,“ vypočetl Šoba.

Dvacet tisíc

Na svou činnost dostává atletický oddíl od města dvacet tisíc. „Peníze, které atletický oddíl od města dostává, by stačily jen na moji činnost, což je tragédie,“ poznamenal Gryc. Ten je mezi veterány světovým i evropským šampionem v hodu diskem. Závodí na svoje náklady.

Atletika ve Znojmě funguje díky členským příspěvkům.Rozpočet na rok mívají kolem osmdesáti až sto tisíci korunami. „Město nám dává dotaci dvacet tisíc.Většinu peněz máme z členských příspěvků. Sponzora máme jen jednoho,“ objasnil předseda oddílu.

Kvůli penězům se také nezúčastňují některých soutěží. „Pokud víme, že by se naši závodníci neumístili na lepších pozicích, na závody nejedou,“ dodal Šoba.

Nejvíce ze znojemského rozpočtu dostává mužský tým znojemských hokejistů, který hraje rakouskou nejvyšší soutěž. Provoz hokejového klubu je městem dotován částkou čtyři miliony. Mužstvo ale nemá žádnou návaznost na hokejovou mládež, ta funguje samostatně. Město si tak v podstatě platí reklamu v Rakousku a částečně ve Slovinsku, v Chorvatsku a v Maďarsku.

Z dotace hradí hokejisté i pronájem ledu, což je  asi částka do jednoho milionu. Zbytek využívají přímo na sport.  Atleti městu za využívání jejich zařízení neplatí. „Byla by to katastrofa, kdybychom  museli za stadion platit. To by atletika skončila,“ uzavřel Šoba.