Zisk cenného kovu ale berou jako jasný cíl i další týmy ze silné světové čtyřky – kromě České republiky ještě úřadující světoví šampioni Finové, dlouholetí vládci Švédové a doma ambiciózní Švýcaři. „Na jeden tým zbude jen bramborová medaile. Ochutnali jsme ji před čtyřmi lety na domácím šampionátu. Víme, jaké to je, a už to nikdy nechceme zažít. I kdybychom hráli perfektně, čtvrté místo bude zklamání," říká Fridrich.

Ve prospěch českého výběru podle něj hraje fakt, že od posledního šampionátu je o dva roky zkušenější. „Jsme silnější, lepší. Ale takto se samozřejmě posunul i celý světový florbal. Míříme co nejvýš," ujišťuje kapitán.

Až na světový titul? Tam zatím suverénně vládnou severské florbalové velmoci. Šestkrát za sebou zvítězili Švédové, poslední dvě mistrovství patřila Finům. „Ti spoléhají na silnou generaci, která pomalu stárne. Letos to pro ni bude asi poslední šampionát. Naopak Švédové jsou hodně namotivovaní sebrat jim opět korunu," popisuje ambice hlavních favoritů.

Na Českou republiku nebo Švýcarsko většinou zbývá až boj o bronz. Obě země ale letos touží zvrátit finsko-švédskou hegemonii. „Snad se nám podaří překazit severské finále," přemýšlí Fridrich o zopakování situace z roku 1998 a 2004, kdy Švýcarko a poté Česká republika hráli o zlato.

„Když budeme mít ideální den, jsme schopní porazit kohokoli. Musíme vše podřídit tomu, aby na nás byl český fanoušek hrdý," dodává hráč.

Česká republika stále patří až k druhému sledu florbalových velmocí. „Švédové těží z neuvěřitelně velké základny hráčů. V širším reprezentačním kádru mají padesát hráčů a na kohokoli sáhnou, zahraje dobře. To je neuvěřitelně velká síla. Snažíme se je kopírovat. Ztrátu doháníme klasickou českou chytrostí a šikovností s hokejkou. Přesto jsou stále před námi o několik let," porovnává.

Fridrichův tým vstoupí do letošního šampionátu v neděli večer. V základní skupině se postupně utká s Japonskem, USA a Lotyšskem. „První dva zápasy proti slabším týmům jsou spíš na rozehrání. Lotyšsko už bude první pořádná zkouška. A dál? Tam už nás slabý soupeř nečeká," tvrdí útočník.

V posledních týdnech trápil Fridricha natažený sval. Opora národního celku se nakonec na vrchol sezony dala do pořádku. „S obandážovanou nohou jsem už naplno trénoval a cítil jsem se v pořádku. Sval by mě neměl obtěžovat. Jsem stoprocentně připravený," hlásí tahoun střešovického Tatranu, který s florbalem začal ve Znojmě.

„K městu mám blízký vztah, s manželkou tam máme rodiče i kamarády. Vždycky se tam strašně těšíme. Když přijedeme, víkend většinou neuvěřitelně rychle uteče," nezapírá Fridrich své kořeny.