Jedinou stájí na Znojemsku, která se zabývá přípravou koní a jezdců na všestrannou způsobilost, takzvané military, je Sportovní stáj Pavlický dvůr. Jejím majitelem je Jiří Maxera. Ten se koním věnuje se svou přítelkyní Janou Plundrákovou.

V uplynulé sezoně měl Maxera našlápnuto k dobrému umístění na mistrovství republiky. Kvůli zranění koně z toho ale nakonec bylo desáté místo.

„Po dvou dnech jsem byl na čtvrtém místě. Kůň se mi ale lehce zranil, takže pak parkur nebyl optimální,“ svěřil se jezdec Jiří Maxera. Soutěže všestrannosti čili military se skládají ze tří disciplín drezúra, terénní jízda (cross country) a parkur.

Maxera vyhrál několikrát krajský přebor. To se mu podařilo i vloni. Jeho stáj se účastní nejen závodů po celé republice, ale také soutěží všestrannosti v zahraničí, jako třeba na Slovensku, v Polsku, v Itálii a v Rakousku.

Úspěchů dosáhl vloni Maxera s mohutným běloušem Desirem, který budí už svým vzezřením respekt. „Závodil teprve druhým rokem, ale vypracoval se na vysokou úroveň,“ přiblížila kvality koně Jana Plundráková.

Kůň, jakým je Desire, by se mohl dle Maxery dostat i na Olympiádu. „Ten proces, než se kůň někam vypracuje, je ale velice náročný. Potřebujete i kolem sebe početný tým, který vám pomáhá,“ zamyslel se.

Lidi, kteří mu pomáhají, kolem sebe má. Velkou oporou mu je přítelkyně Jana. Ta s ním i koně trénuje. Pomocníci u něj pracují zdarma.

„Dělají to dobrovolně, ale na druhou stranu mohou jezdit na mých koních, trénuji je a předávám zkušenosti. Dostávají něco, co by jinde museli zaplatit,“ vysvětlil Maxera.

O Olympiádě jezdec nesní. Rád by se ale zúčastnil mistrovství Evropy. „Chtěl bych se dostat do týmu na mistrovství Evropy, které se pojede příští rok v Rakousku. Máme velkou šanci se nominovat,“ sdělil.

Pavlickou stáj mohou navštěvovat i děti. „Věnujeme se mladým začínajícím jezdcům a dětem. Se zkušenými staršími koňmi společně reprezentují naši stáj na menších parkurových soutěžích, kde sbírají krásná umístění,“ přiblížila Plundráková.

Jeden ze starších koňů jel kdysi v mládí Velkou Pardubickou. „Děti učí koně, které ukončili sportovní kariéru. Plní jakousi roli profesorů s trpělivostí moudrých a už hodně pamatujících matadorů,“ dodala Plundráková.

Pokud se chce někdo koňům věnovat, musí to podle Maxery dělat naplno.

„Jezdec by měl mít hodně píle, pracovitosti, citu pro zvíře a rozumět si s ním. Co se týče ježdění, tak se učíte celý život. Před dvaceti roky se jezdilo úplně jinak. Koně se vyvíjí, šlechtí se,“ prohlásil.

On sám našel vztah ke koním ve čtrnácti letech. „Párkrát jsem se byl podívat na koně v Blížkovicích. Líbilo se mi to, až jsem u toho zůstal,“ řekl dnes již čtyřicetiletý jezdec.

V blížkovickém družstvu se kdysi koním věnovali a Maxera tam u nich začal pracovat. „V šestadevadesátém jsem koně od Blížkovic převzal. Před šesti lety jsem je přestěhoval do Pavlic. Hledal jsem vhodné prostory a našel tam bývalý lovecký zámeček ze sedmnáctého století,“ nastínil.

Se svým statkem v těsné blízkosti Pavlic má velké plány. „Začal jsem trochu budovat závodiště. Rád bych celé stavení opravil, aby zde byla i hospoda a ubytování. Byl by to celý takový komplex, který by si na sebe vydělal. To je ale hudba budoucnosti, je to o penězích,“ pokrčil rameny.

Nyní přes zimu koně odpočívají. Sezona začíná až v dubnu a trvá do října.