Plni nových zážitků i zkušeností se vrátili z mistrovství světa v Kanadě znojemští taekwondisté, kteří zde druhý srpnový týden reprezentovali Českou republiku. Domů přivezli devět bronzových medailí a stejný počet čtvrtých míst. „Byla jsem poprvé na tak velkých závodech a bylo to skvělé. Nečekala jsem, že to takové bude," nadšeně říkala závodnice Andrea Nesnídalová.

Ta si z premiérové účasti na šampionátu dovezla dvě  bronzové medaile a jedno čtvrté místo. V individuální disciplíně  speciálních přerážecích technik ve výskoku jí uniklo stříbro jen o vlásek. „Byla jsem pořád druhá za Chorvatkou. Až holka, která startovala poslední, udělala stejný výkon jako já. Absolvovaly jsme další kopy a až ve čtvrtém se rozhodlo. Soupeřka ho dala a já ne," přiblížila  třiadvacetiletá Nesnídalová, která se taekwondu věnuje teprve šestým rokem.

Druhou bronzovou medaili získala v sestavách týmů. „Toho jsme se nejvíc bála, abych něco nespletla, protože jedna chyba to může všem pokazit. Zacvičila jsem ale nejlépe, jak jsem mohla, takže jsem byla spokojená," usmála se závodnice.

I tady nebyly znojemské závodnice daleko od druhého místa. „Šly jsme proti Angličankám, které udělaly viditelně hodně chyb, tak jsme si myslely, že jsme vyhrály. Rozhodčí velmi špatně rozhodli a přiřkli vítězství našim soupeřkám. Tohle se stalo i v mužské kategorii, kde byli lepší Rusové než Italové, ale vyhrál horší tým," popsala Nesnídalová.

Výkony rozhodčích vzbudily rozpaky i u kouče českého týmu Františka Macka. „Přetrvávají ve mně smíšené pocity, co se týče výkonu rozhodčích a samotné organizace mistrovství," prohlásil trenér. S týmem byl před dvěma lety na světovém šampionátu v Jižní Koreji a ve srovnání s ním dopadla Kanada daleko hůře.

„Přišlo mi, že si Kanaďané naložili něco, co dobře nezvládali. Když jsme před dvěma lety přiletěli do Koreje, tak nás na letišti vyzvedli hned. V Ottawě jsme čtyři hodiny čekali na letišti. Na telefonním čísle se ozýval záznamník. Potom se pro nás kdosi dostavil a omlouval se, že ho nechtěli pustit na letiště. Samotná organizace závodů byla zmatená. Nevěděli jsme, kdy přijdeme na řadu, kdy někoho vyvolají. Když mistrovství skončilo, tak nás odvezli o deset hodin dříve na letiště, přitom to měli napsané černé na bílém, kdy odjíždíme. Pro mě osobně to byl velký stres. Závodníci si ale mistrovství užívali, byli spokojení jako želvy," svěřil se Macek.

Potěšily ho ale výsledky jeho svěřenců. „Na mistrovství v Koreji jsme měli čtyři čtvrtá místa. Teď máme devět bronzových medailí a devět čtvrtých míst. Z toho je vidět, že jsme za poslední dva roky udělali velký kus práce," vypočetl trenér, který začínal ve Znojmě s taekwondem před dvaceti lety.

Znojemská výprava, jenž čítala jedenáct závodníků a jednoho trenéra, měla jeden volný den, který věnovala prohlídce kanadského hlavního města. „Ottawa je město, kam stojí za to cestovat. Celé  klání bylo pro všechny velice zajímavé a poučné pro další jejich vývoj. Start na severoamerickém kontinentu byl vůbec prvním vystoupením českého Taekwon-Do I.T.F. v dosavadní historii tohoto moderního bojového umění," poznamenal znojemský trenér.