Trenér Radim Pařízek: Naskakovala nám husí kůže z podpory našich fanoušků

13. 8. 2018

Znojmo – Letos se týmu amerických fotbalistů Znojmo Knights podařil opět postup do vyšší soutěže. Příští rok na jaře je uvidíme v druhé divizi rakouské soutěže. Za devět let fungování si klub vytvořil solidní fanouškovskou základnu. Na zápasy chodí patnáct set lidí a na finále do dalekého Štýrska jich vyrazilo přes sto. „Fanoušci nám připravili krásný zážitek, taková podpora je to nejkrásnější, co se nám může stát,“ říká v rozhovoru hlavní trenér a zakladatel týmu Radim Pařízek.

Trenér Radim Pařízek dovedl i letos svůj tým Znojmo Knights k postupu do vyšší soutěže, do druhé divize rakouské soutěže amerického fotbalu. | Foto: Deník / Romana Holišová

Vypadá to velmi jednoduše, jak každý rok postupujete výš. Je to tak snadné?
Máme za sebou dva roky bez porážky a osmnáct vítězství v řadě. To se jen tak nepovede. Před každou sezonou posilujeme, zlepšujeme se a připravujeme se na další, abychom byli úspěšní. Letošní cíl byl dostat se do play-off a další rok postoupit dál. Už po prvním zápase, kdy jsme vyhráli 55:0,jsme věděli, že musíme postoupit už letos, abychom hráli s vyrovnanějšími soupeři.

V prvním domácím utkání nového ročníku divize D přivítaly Tasovice Havlíčkův Brod

Tasovice se připravily o výhru ve druhém poločase. Nakonec remizovaly

Nemohli vás rovnou nasadit do vyšší soutěže?
Ono to vypadá, jako bychom byli zkušený super tým, ale pozor, jedenáctkovou soutěž hrajeme teprve třetí sezonu. Historie týmů, se kterými jsme hráli, je v jedenáctkovém americkém fotbalu daleko delší. Chápu to a je to správně, že nás nasadili dolů. Postup si musíme vybojovat.

Radim PařízekŠestatřicetiletý hlavní trenér Znojmo Knights pracuje jako marketingový manažer internetového portálu Seznam. Americkému fotbalu se začal věnovat před patnácti lety v Liberci. Pravý americký fotbal začal hrát až ve Švédsku, kde byl na výběru do švédského týmu. Do mužstva ho přijali a on měl možnost nasbírat mnoho zkušeností. V roce 2009 založil tým amerického fotbalu ve Znojmě.

Od té vyšší soutěže očekáváte, že už budete hrát kvalitnější zápasy, ale možná i prohrajete.
Nechceme prohrávat. Samozřejmě prohra k fotbalu, k rozvoji patří. Prohrou se můžete i učit, což nám trochu chybí. Druhá divize je mnohem kvalitnější soutěž. Je na úrovni naší nejvyšší soutěže.

Mívali jste dřív problém s hřištěm. Teď hrajete na znojemském fotbalovém hřišti. Je už to teď v pohodě?
Je. Máme obrovskou podporu od města. Jsme po hokeji druhý nejnavštěvovanější sport ve Znojmě, což je na sport, jehož pravidla nezná moc lidí, obrovský úspěch. Je za tím mnoho marketingové a produkční práce. Starosta Honza Grois si toho všiml a posunul nás na to hřiště, aby nebylo využívané jen pro klasický fotbal.

Neničíte ho ale?
Vůbec ne. Říkal to i správce hřiště, se kterým jsem se bavil. Možná jde o naše čáry, které tam jsou chvíli vidět, tak pak kluci z klasického fotbalu křičí, kopej z třiceti yardů. Nemyslím, že bychom nějakým zásadním způsobem hřiště ničili. Je to jen předsudek.

Kde berete hráče? Jak tým skládáte?
Současný tým je složen z nějakých pětadevadesáti procent ze Znojmáků. Znojemského ducha chci v týmu udržet. Doplňuji tým na pozicích, které nám místní hráči neposkytují na patřičné úrovni nebo nevyhovují typově. V americkém fotbalu potřebujete v týmu všechny fyziotypy. Znojmo není velké město, proto pro nás nebylo jednoduché sehnat všechny typy hráčů. Možná budeme ve druhé divizi limitováni úrovní hráčů, ale nechci z toho dělat mužstvo, kde není skoro nikdo ze Znojma. Chci, aby byl americký fotbal hlavně znojemským sportem.

Kolik lidí čítá vaše soupiska?
Kolem pětačtyřiceti hráčů A týmu. Pak máme spoustu dětí, které hrají flagový fotbal, kde se hráč neskládá, ale má u pasu praporek, který protihráč strhne, a to představuje to složení hráče. Je to výborná průprava pro americký fotbal, protože sledujete přesně ty části těla, které pak musíte hlídat i v americkém fotbalu. Naučí se i reflexy důležité pro tuto hru. Dětí máme kolem sedmdesáti osmdesáti a vede je náš hráč Radim Petříček. Hrají v Rakousku různé turnaje a soutěže. Máme velkou mezeru, že nemáme juniorský tým, a na to se budeme nyní hodně zaměřovat.

Rozumí už vaši fanoušci více pravidlům?
Pravidla mají asi tisíc stran. Naše marketingová strategie byla dostat lidi na stadion, aby se začali zajímat a pomaličku se seznámili s pravidly. Teď už se mi stává, že jdu po ulici a lidi se mě ptají, proč jste hráli vzduchem, proč jste nehráli do středu. Už znají alespoň základy pravidel a daleko víc je to baví. Velmi jsme se soustředili na fanouška.

Bylo vidět, že vám to fandové vrátili hojnou účastí na finále…
Přijely dva autobusy a asi třicet aut. Všichni dostali sluneční brýle a trumpety. Šli společně na stadion a vytvořili obrovský hukot. My jsme se rozcvičovali, a když jsme to viděli, tak nám naskakovala husí kůže z takové úžasné podpory. Mnoho lidí jelo čtyři hodiny autobusem někam do Štýrska, aby nás podpořili, což je na amatérský klub skvělé. Při zápase nám vytvořili parádní kulisu. Soupeřům také přišlo mnoho fanoušků, takže zápas měl parádní atmosféru. Fanoušci nám připravili krásný zážitek, taková podpora je to nejkrásnější, co se nám může stát. Za to jim musíme hrozně poděkovat.