VYBERTE SI REGION

Inovační centrum pomáhá nastartovat firmy: podnikatelé si plní sny v inkubátoru

Jižní Morava - Už třináct let pomáhá Jihomoravské inovační centrum začínajícím technologickým firmám. Řada z nich je dnes úspěšných po celém světě. Aktuálně organizace podporuje asi třicet firem. Platí ji Jihomoravský kraj a Brno. Pronájmem prostor a tvorbou výzkumných projektů si centrum na svůj provoz dokáže zčásti vydělat. Jeho rozpočet je asi šedesát milionů korun. Ne všem ale centrum dokázalo pomoci.

21.1.2016
SDÍLEJ:

Jihomoravské inovační centrum. Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Ludmila Korešová

Pokud si starý člověk zapomene vzít důležité léky, připomene mu to zprávou na mobil speciální aplikace. Umí také informovat třeba vnoučata, aby měla přehled o pravidelném dávkování léčiv pro své prarodiče. I tato novinka vznikla díky práci Jihomoravského inovačního centra. Podpořilo totiž jejího výrobce, společnost Pillmo. „Pomáháme lidem s podnikatelskými nápady, aby se mohli dále rozvíjet. Nezáleží na tom, zda jde o studenty nebo zkušené podnikatele, důležitá je jejich myšlenka," zdůraznil ředitel centra Jiří Hudeček.

Jihomoravský kraj a Brno začaly v roce 2001 s podporou takzvaného inovativního podnikání. To spočívá v podpoře nových nápadů při řízení firem, které mají zvýšit konkurenceschopnost celé jižní Moravy. O dva roky později vzniklo Jihomoravské inovační centrum, které za dobu svého fungování pomohlo více než dvěma stovkám společností. „Chyběla zde organizace, která by podporu inovačního podnikání řídila. Nyní se náš tým skládá z dvaačtyřiceti zaměstnanců. Postupně služby pro technologické firmy rozšiřujeme," řekl Hudeček.

Důležitá role

Podle ředitele Regionální hospodářské komory v Brně Čeňka Absolona má centrum na jižní Moravě velice důležitou roli. „Kdyby nebylo prospěšné, nepodporoval by ho kraj ani město," prohlásil Absolon.

Aktuálně centrum pomáhá více než třiceti firmám. Dalších sedmdesát využívá pro své podnikání jeho prostory. Spolupracuje například s firmou Camvision, která zpracovává videa sportovních zápasů a ty dál rozebírá.Pro zvětšení klikněte.

Součást centra jsou tři technologické inkubátory za 650 milionů korun. Jsou to místnosti a laboratoře pro začínající firmy. Zřizují je Jihomoravský kraj, Brno a čtyři největší brněnské vysoké školy: Masarykova a Mendelova univerzita, Veterinární a farmaceutická univerzita a Vysoké učení technické. Platí je pouze kraj a město.

Rozpočet centra je téměř šedesát milionů korun ročně. „Přispíváme polovinou. Studentům vysokých škol centrum nabízí zázemí pro budoucí podnikání a možnost získat část peněz na zajímavé projekty," uvedl jihomoravský hejtman Michal Hašek.

Centrum vydělává na pronajímání prostor a výzkumných projektů. „Na svůj provoz si dokážeme skoro z poloviny vydělat sami. Chceme, aby to v budoucnu bylo ještě víc," nastínil ředitel centra Hudeček.

Levnější tisk

Mezi nejznámější společnosti začínající v centru patří firma Y Soft Corporation. Zabývá se vývojem softwaru, který zlevní a zjednoduší provoz kancelářských tiskáren. Její program už využívá přes osm tisíc organizací ve více než sto zemích světa.

Inovační centrum pomohlo rozjet také podnikání firmy Skypicker zabývající se vyhledáváním levných letenek na internetu. Společnost se neustále zvětšuje. Za rok 2015 se rozrostla na desetinásobek. Její hodnota je čtvrt miliardy korun.

Organizace se podílela také na startu společnosti GINA Software vyrábějící program pro koordinaci záchranářů, hasičů a policistů v akci. Díky němu dorazí k nehodám až o třetinu času rychleji. Produkt už dřív pomáhal například při katastrofách na Haiti v roce 2010 a havárii jaderné elektrárny Fukušima v Japonsku o rok později. „Centrum nám v začátcích poskytlo cenné kontakty a poradilo, jak prorazit na trhu," sdělil manažer Matúš Jankovič.

Ne všem podnikatelům ale spolupráce s organizací vyhovovala. „Bohužel se nám dostalo pouze několik nepodložených slibů a zahlcení administrativou," podotkl například Petr Hudeček z firmy BagoBago ze Sudoměřic na Hodonínsku.

Podnikatel Hudeček: S podnikáním jsme už měli zkušenosti

Sudoměřice - Když měl zlomenou nohu, při procházkách si potřeboval občas sednout. Neměl kde. Vymyslel tak batoh, který v sobě ukrývá stoličku. Spolu se svými třemi syny založil Petr Hudeček v Sudoměřicích na Hodonínsku firmu. Ta krátce spolupracovala i s Jihomoravským inovačním centrem. „Bylo to asi před dvěma nebo třemi lety. Nemělo to dlouhého trvání. V dané době a situaci jsme neviděli spolupráci jako oboustranně výhodnou," upozorňuje.

Proč vás centrum zklamalo?

V době, kdy jsme se v něm pohybovali, jsme nepotřebovali designéra, ani technika nebo mentora, který by nás učil základy podnikání. Měli jsme s ním už nějaké zkušenosti. Co jsme potřebovali, byly aktivní kroky pro růst firmy. Bohužel jsme dostali pouze několik nepodložených slibů a zahlcující administrativu.

Pro jaký okruh firem můžete naopak centrum doporučit?

Myslíme, že pro začínající podnikatele, kteří mají skvělý nápad, ale téměř žádné zkušenosti. Měli jsme také pocit, že záleží i na oblasti podnikání. Ze společných setkání nám připadalo, že v centru nemají zkušenosti s textilním spotřebním zbožím.

Právě tím se ale zabýváte. Čím je konstrukce vašeho batohu BagoBago tak revoluční?

V elegantním zabudování rozkládací stoličky uvnitř batohu. Jak jsme zjistili, existovaly už i dříve rybářské batohy. Měly ale stoličku připevněnou z venku. To nám přišlo jako nehezká a nediskrétní varianta. Chtěli jsme, aby sedací batoh na první pohled vypadal jako ten klasický. A to se nám myslím povedlo.

Když se podíváte na léta vašeho podnikání, kam jste se posunuli? Změnila se nějak původní konstrukce batohu?

Snažíme se BagoBago neustále zlepšovat. Ve skutečnosti nás současné řešení brzdí. Letos proto chceme přijít s novou verzí zaměřenou převážně na městské nošení. Měla by mít více designový vzhled, lepší úložný prostor a pohodlnější sezení. Nezastavili jsme se ale ani tam. Už máme hotovou také discgolfovou verzi, jen čeká na předvedení světu.

DAVID VONDRA
JIŘÍ KOSÍK

Autor: Redakce

21.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Česko se stalo montovnou Evropy. Pět dopadů, které to na nás má

Na makroekonomických číslech něco nesedí. Česko vykazuje slušný růst ekonomiky, tažený hlavně průmyslovou výrobou a exportem. Navzdory tomu dál působíme v rámci Evropské unie jako chudí příbuzní s průměrným hrubým příjmem 27 tisíc korun, tedy v přepočtu 1000 eur. Od roku 2008 se nám nedaří dotahovat Německo ani Rakousko. Za slušnými makroekonomickými čísly se totiž skrývá problém na mikroúrovni. Příliš mnoho podniků v Česku plní roli pouhé montovny, zatímco lukrativní výzkum a vývoj i marketing a dodávku zákazníkovi zajišťují zahraniční mateřské koncerny.

Nejlepší architektonický počin v kraji? Hlasujte v naší anketě

Jižní Morava /ANKETA/ - Česká komora architektů v letošním roce vyhlásila první ročník České ceny za architekturu. Její cíl je zejména zhodnocení domácí architektonické produkce. Do soutěžní přehlídky se přihlásilo téměř pět stovek děl. Mezinárodní porota poté do užšího výběru nominovala třiašedesát děl, včetně devíti zástupců z jižní Moravy. „Hodnotitelé ze všech nominovaných poté vyberou pět až deset nejlepších. Kdo zvítězil, se všichni účastníci dozví v listopadu na slavnostním vyhlášení," uvedla mluvčí České komory architektů Zuzana Hošková.

Žloutenka obchází i Znojmo. Jednoho pacienta už hospitalizovali v nemocnici

Znojmo – Jeden pacient hospitalizovaný s akutním onemocněním žloutenky typu A a další, kterého lékaři přijali kvůli podezření na tuto nemoc. Taková je aktuální situace ohledně epidemie žloutenky na Znojemsku. Od začátku roku ji hygienici zaznamenali u bezmála dvě stě šedesáti lidí na jižní Moravě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies