VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nejrůznější transformátory vyrábíme padesát let

ZNOJMO - Šestimiliontým výrobkem oslavil znojemský Elektrokov své letošní šedesáté narozeniny. Společnost patří mezi nejstarší firmy v regionu, kontinuálně vyrábí od roku 1947. „Po revoluci v listopadu 1989 prožila firma asi nejhorší periodu své existence, dnes je ale postavena na třech hlavních pilířích,“ tvrdí předseda představenstva Elektrokovu Jiří Němec.

12.10.2007
SDÍLEJ:

Jiří NěmecFoto: DENÍK/Daniel Smola

O jaké konkrétní pilíře jde?

Sedmdesát lidí vyrábí transformátory, asi třicítka se zabývá topenářstvím, vodoinstalacemi a souvisejícími pracemi. Třetí, stabilizační činností, jsou pronájmy nemovitostí. Firma vlastní a pronajímá kanceláře, skladové a prodejní prostory. V budově bývalé výpočetní stanice provozujeme vysokoškolské koleje pro znojemskou Soukromou vysokou školu ekonomickou.

Můžete ve stručnosti shrnout historii firmy?

V dubnu 1947 se sešlo devatenáct topenářů a založili vlastní malé družstvo. Družstvo se rozrůstalo až do roku 1957 a zabývalo se především topenářstvím a zámečnictvím. V roce 1957 se spojilo s družstvem Drukov v Jevišovicích a začalo se nazývat Elektrokovem. Výrobní sortiment se rozrostl o transformátory. V roce 1976 už firma zaměstnávala kolem pěti set zaměstnanců, ale o tři roky později stát družstvo rozdělil, jevišovická provozovna byla přiřazena pod státní podnik. Ve Znojmě tak zůstal Elektrokov s dvěmi sty sedmdesáti zaměstnanci.

Krizí procházela firma po revoluci v roce 1989. Trh se rozpadl, část zaměstnanců odešla.

Počet zaměstnanců se stabilizoval kolem jedné stovky, v roce 1991 založilo družstvo akciovou společnost, která úspěšně funguje dosud.

Co spolupráce se zahraničními firmami v oblasti elektro?

Po listopadu 1989 jsme získali nové zákazníky, především tuzemské. Přímo do zahraničí jde asi pět procent naší produkce.

Velká část naší výroby se ale vyváží v hotových zařízeních našich zákazníků. Velkou zkušeností pro nás byla šestiletá spolupráce s japonskou firmou Tamura. Počet zaměstnanců i obrat tím výrazně narostl a také technicky nás to posunulo kupředu.

Spolupráce s Tamurou skončila vstupem země do Evropské unie, kdy se zásadně změnily celní podmínky. Tamura proto výrobu přesunula mimo EU, v roce 2005 si navíc vytvořila ve Znojmě organizační složku a převzala sto padesát našich zaměstnanců. Japonská firma ve Znojmě dodnes vyrábí různé elektrické a elektronické výrobky včetně transformátorů.

Jaký má Elektrokov obrat?

Největší byl při spolupráci s Tamurou, a to asi tři sta padesát milionů korun za rok. Nyní se sto zaměstnanci přesáhla firma 110 milionů korun za rok. Ekonomické ukazatele mají narůstající tendenci.

Jakou má Elektrokov konkurenci?

Konkurence je veliká jak v oblasti elektro, tak i pro naše topenáře. Na tuzemském trhu patříme mezi tři až čtyři největší výrobce malých transformátorů. Naší výhodou je, že jsme firma s dlouhou tradicí, navíc jsme flexibilní, dokážeme rychle reagovat na požadavky zákazníka. Jak v technických požadavcích, tak hlavně v termínu dodání.

Co vaši topenáři?

V oblasti topenářství naše firma spolupracuje formou subdodávek pro stavební společnosti místní, a také i mimo region Jižní Moravy. Samozřejmostí jsou také montáže a servis pro konečného zákazníka. V průměru za rok provedeme cca 500 zakázek a uspokojíme přes 1000 zákazníku při opravě a servisu.

Kde všude se transformátory od vás používají?

Transformátory se vyrábějí jako součásti do napájecích zdrojů v oblasti zabezpečovací techniky, měřící transformátory do sociálních zařízení, do osvětlovací techniky, pro řízení vzduchotechniky a v řadě strojů a zařízení, třeba i v lanovkách.

Měsíčně Elektrokov vyrobí patnáct tisíc transformátorů, ročně je to kolem sto osmdesáti tisíc kusů.

Přeci jen, trápí Elektrokov nějaké problémy?

Máme stabilizovaný pracovní kolektiv, problém je s náborem mladých odborníků, především z technických profesí s jazykovou vybaveností. Spolupracujeme se znojemským učilištěm, především v oblasti topenářství v oborech montáže topení, vody a kanalizace.

Ve Znojmě není škola, která by vychovávala technické obory se zaměřením na elektro.

Nejblíže je Brno nebo Třebíč.

Jak se díváte do budoucna?

Hlavními strategickými cíli pro další období je dosahovat meziroční růst tržeb minimálně o pět procent a především usilovat o zvýšení podílu exportu na tržbách akciové společnosti.

Nadále chceme zvyšovat kvalitu výrobků a poskytovaných služeb a to tak, aby vždy byly uspokojeny všechny požadavky našich zákazníků. V konkurenčním boji o zakázky bude společnost využívat zejména seriózní cenovou politiku a vstřícnost požadavkům klienta, založenou na plném garantování kvality a dodržování stanovených termínů. Ke splnění těchto cílů je nutné budovat kolektiv odborně kvalifikovaných zaměstnanců loajálních ke společnosti.

Za současnými úspěchy a postavením společnosti stojí samozřejmě lidé. Proto bych chtěl jménem představenstva společnosti poděkovat zejména akcionářům, kteří vedení společnosti dávají důvěru a prostor k podnikání a obchodním partnerům, kteří nám svěřují své zakázky.

Největší ocenění si zaslouží zaměstnanci, neboť bez jejich kvalitní práce a loajality ke společnosti by nebylo možné dosáhnout úspěšných výsledků.

12.10.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Mobilní rozhlas pomůže také v krizi, slibuje autor. V kraji ho využívá 39 obcí

Ilustrační foto

Zábava v plastové kouli? Lide v ní hrají fotbal nebo se promenádují po vodě

Zarážení hory pomáhá ochránit vinohrady. Vinaři soudili i skupinku zlodějů

Tasovice /VIDEO/ - Slavnost Zarážení hory pořádali v sobotu už potřetí obyvatelé Tasovic a Spolek vinařů svatého Klementa. Všude bylo plno vína, krojů a moravských písní. "Věřím, že se všichni při písničce a skleničce dobrého vína společně pobavíme a navíc pomůžeme ochránit naše vinohrady v době zrání před chorobami, špačky, zlým počasím a zloději. Hrdě můžeme prohlásit, že naše právo platí už od šestého století," řekl na úvod za pořadatele slavnosti František Houšť.

Kometa a Orli se bijí i v přípravě: Nenecháme si všechno líbit, říkají

Brno, Znojmo – Přátelské utkání v hokeji? Spíš používejme termín přípravné. O nevraživost a bitky totiž není nouze ani v letošním létě. I hokejisté jihomoravských celků Komety Brno a Orlů Znojmo už při prověrkách na novou sezonu shodili rukavice. „Párkrát jsem se porval i v přátelácích. Nerozlišuju, jestli je to příprava, nebo ostrý zápas, každý jde do utkání naplno,“ řekl znojemský bek Jan Lattner.

Na táboře se každoročně vracím do dětství, říká vedoucí skautského oddílu

Vyškov - Jednu košili nosí, i když ne dennodenně, už patnáct let. Přesně tak dlouho je Helena Dvořáková z Vyškova skautkou. Ke kroji, který si tehdy pořídila, se váže spousta jejích vzpomínek. „Abych se stala členkou Junáku, maminka na mě ušila boudu. Teď si život bez skautingu neumím představit,“ říká pětadvacetiletá vedoucí vyškovského dívčího oddílu Kasiopea, která se stará o sedmnáct jeho členek. Podesáté s nimi letos jako hlavní vedoucí vyrazila na tábor do Otaslavic.

Meruňkovice bude vzácná, kvůli mrazům

Jižní Morava – Loni jsem pálil z tří set litrů kvasu, letos nemám nic. Tak shrnul letošní sezonu pěstitel Josef Procházka z Hodonínska. „Pomrzla i jablka. To málo, co z úrody zbylo, nemá ani cenu sbírat,“ řekl.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení