VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Mlynáři z Devíti mlýnů k sobě lákali výletníky

Podyjí /20 LET NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ/ - To místo má svoji zvláštní atmosféru dodnes. Bývalé silnice pohraničníků zde vedou kolem zřícenin velkých staveb, jejichž původní účel se pomalu vytrácí z lidské paměti. Do strmých skal na březích Dyje se zařezávají sklepy domů, které už dávno neexistují. V řece jsou zbytky jezů a náhony, které ztratily svůj původní účel.

13.4.2011 9
SDÍLEJ:

Mezi válkami zde měla improvizovanou ubytovnu německá katolická mládež. Vyrážela odsud na výlety na obě strany blízké hranice.Foto: Archiv Josefa Vlasáka a Správy Národního parku Podyjí

Lokalita Devíti mlýnů, jejíž centrum se rozprostírá na širokých loukách pod vinicí Šobes, přitom před více než pětašedesáti lety byla živé místo, kam v létě mířili výletníci z Brna i Vídně. A během válek se tu pekl chleba pro rakouskou armádu a vyráběl papír na zatemňování oken pro celé Znojemsko.

Život odsud vyhnalo spuštění železné opony po druhé světové válce.
„Řeka pojednou velkým obloukem mění svůj směr, údolí se rozšíří a rozsvětlí. Uprostřed bujných lučin, prostírajících se po obou březích řeky, vidíme tři mlýny a opodál ještě šest mlýnů za sebou, z nichž tři jsou už pusté, zřícené. Je to osada zvaná Devět mlýnů. Velmi půvabné jest okolí, v jehož středu skupina mlýnů leží,“ píše se v Průvodci Podyjím Jana Domínka z roku 1923. V té době už existovalo jen šest mlýnů a svému původnímu účelu sloužila pouhá polovina z nich. Dodneška se dochovaly už jen ruiny některých.

Pokud od Hnanic dojdete údolím Devíti mlýnů až ke vzdálenější lávce přes Dyji, dorazíte na místa, kde stával Zemský mlýn. Připomíná ho už jen do skály vytesaný sklep. Mezi válkami se stal útočištěm německé katolické mládeže ze Znojma, která si z něj udělala jednoduchou ubytovnu.
„Nad Zemským mlýnem jsme rádi prolézali strmé stráně a lesy, které se ve směru lesních pahorků „Grafenberg“ a „Hollnerberg“ tyčily více jak sto metrů nad hladinou řeky. Tenkrát to nebylo tak zlé, když jsme při tom zbloudili na rakouskou stranu. Napomenutí nebo výtka, ale i výzva „marš zpátky“ bylo to krajní, co nás potkalo, když jsme někdy skutečně zkřížili cestu četníkovi střežícímu hranici,“ vzpomíná na meziválečnou hraniční idylu místní rodák Bruno Kaukal, který po druhé světové válce musel s ostatními Němci ze svého rodiště odejít.

Vyhlášený chléb

Právě z jeho vyprávění známe nejvíc podrobností o meziválečném koloritu Devíti mlýnů. V té době už upadal Wefthoferův mlýn, po proudu řeky druhý v pořadí. Říkalo se mu „Pekárna“ pro vyhlášený čerstvý chléb, který si odsud odváželi spolu s namletým obilím sedláci. Zdejší pecny měli také během první světové války vojáci rakouské armády na Znojemsku a téměř v celém Dolním Rakousku.

Třetí v pořadí byl v té době nejlépe prosperující Gruberův mlýn. Stejná rodina jej vlastnila minimálně od 18. století. Po polovině 19. století se pyšnil moderními parními stroji a mezi válkami vyráběl svoji vlastní elektrickou energii.

V celém okolí váženou rodinu Gruberových, která vlastnila i přilehlé lesy, polnosti a louky, Češi po druhé světové válce odsunuli.
„Vždy stálo za to zůstat stát a pozorovat letní dění, když plně naložený vůz se senem tažen dvěma těžkými koňmi, se prodíral vodami Dyje. Někdy se zdálo, že už se převrhne a zavalí senem kočího, který šel podél vozu a po pás se brodil vodou. Ale vždy dosáhly koně šťastně protější břeh. Mezitím, co odpočívali, ždímal kočí svoji košili a kalhoty a současně si utíral z čela a tváře pot. My, městští hoši, jsme obdivovali tohoto muže a částečně se učili znát těžkou a tvrdou stránku venkovského života,“ popisuje letní kolorit Kaukal.

Další, čtvrtý mlýn po proudu řeky rodina Gruberových na počátku třicátých let dvacátého století přestavěla na hotel. Nabízel téměř šedesátku pokojů a restauraci s terasou, která měla podle pamětníků až pět set míst k sezení. Hotel Gruber lákal turisty z Brna i z Vídně. Když si hosté po výstavbě vranovské přehrady začali stěžovat na příliš chladnou vodu v Dyji, přeměnil majitel hotelu v roce 1936 svoji zeleninovou zahradu mezi řekou a náhonem na bazén.

Led zásoboval lednice

V létě příliš studená a v zimě zase teplá voda, která do Dyje proudí ze dna vranovské přehrady, stěžovala práci dalším hospodským. „Mnohý host v létě vynechá svůj pobyt kvůli příliš chladnému koupání a v zimě již nebylo možno těžit z Dyje led, kterým řeka zásobovala jejich lednice. Dokonce dříve tak oblíbené bruslení vesnické mládeže nad zamrzlým Gruberovým jezem se již nekonalo,“ vypráví Kaukal.

Na místě pátého, Judexova mlýna je dnes čerpací stanice, která napájí zavlažovací systém v okolí Havraníků. Svoji funkci mlýn plnil až do roku 1945.
Dále po proudu jsou ruiny takzvané Papírny. Tu z bývalého mlýna udělal mezi válkami brněnský podnikatel Potouček. „Z hadrů, starého papíru a dřevité vlny vyráběl papír všeho druhu a děti z okolí se rády zasloužily o malé kapesné, když s ručním vozíkem, plně naloženým hadry a cáry, jely kopcem dolů.

Dolů jel vozík sám a na cestě zpět byl přece prázdný, ale v kapsách kalhot svíraly malé pěstě pevně pár mincí,“ vzpomíná Kaukal.
Ve válečných letech jel podle něj mlýn na plné obrátky, protože vyráběl pro Znojemsko zatemňovací papír.
Další tři mlýny stály dál po toku řeky. Zničily je ale pravděpodobně velké povodně v osmnáctém století.

Dříve zabydlená krajina Devíti mlýnů je nyní ukázkou toho, jak na Znojemsko dolehly dějiny dvacátého století. Původní němečtí obyvatelé byli po válce vyhnáni. Noví vlastníci z okolních vesnic do přísně střeženého hraničního pásma neměli přístup a budovy rychle chátraly anebo byly kvůli větší přehlednosti terénu srovnány pohraničníky se zemí. Z hotelu Gruber se stala vojenská rota.

Text vychází ze vzpomínek Bruno Kaukala vydaných v Südmährisches Jarbuch /1997

#nahled|http://g.denik.cz/69/06/podyji_hotel_gruber_denik-630.jpg|http://g.denik.cz/69/06/podyji_hotel_gruber.jpg|Z nepoužívané budovy čtvrtého mlýna vznikl hotel na začátku třicátých let dvacátého století. Lákal výletníky z Brna i Vídně. Aby uspokojil i choulostivé hosty, vznikl na jeho zahradě i bazén. #
Z nepoužívané budovy čtvrtého mlýna vznikl hotel na začátku třicátých let dvacátého století. Lákal výletníky z Brna i Vídně. Aby uspokojil i choulostivé hosty, vznikl na jeho zahradě i bazén.
#nahled|http://g.denik.cz/69/06/podyji_judexuv_bastuv_mlyn_denik-630.jpg|http://g.denik.cz/69/06/podyji_judexuv_bastuv_mlyn.jpg|Na místě dnešní čerpací stanice stával Judexův mlýn až do roku 1945. Podle legend ho vlastnil tak silný mlynář, že zcela sám bez pomoci mohl naložit na povoz dvojsud. Převržený povoz ho nakonec ale i zabil. #
Na místě dnešní čerpací stanice stával Judexův mlýn až do roku 1945. Podle legend ho vlastnil tak silný mlynář, že zcela sám bez pomoci mohl naložit na povoz dvojsud. Převržený povoz ho nakonec ale i zabil.

DAVID GROSSMANN

Autor: Redakce

13.4.2011 VSTUP DO DISKUSE 9
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Pohádkové léto: Dům umění láká na loutkovou Zlatovlásku

Ilustrační foto

Možná poslední tropický víkend. Teploty vystoupají až na 34 stupňů

Kvůli salmonele vybijí v Pohořelicích 65000 slepic. Vejce stahují z prodeje

Pohořelice – Kvokání slepic se už brzy přestane rozléhat v části chovu společnosti AG Maiwald v Pohořelicích. Společnost zde slepice chová ve čtyřech halách, ve třech z nich ovšem ve středu veterináři našli bakterie salmonely. „Bude potřeba utratit pětašedesát tisíc nosnic. Firma vejce dodávala do řetězce Lidl. Nyní je stahuje z prodeje,“ informoval mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.

Mladý motorkář zahynul při rizikovém předjíždění, je už osmnáctou obětí

Hodonínsko – Smrtelná nehoda uzavřela ve středu odpoledne silnici mezi Archlebovem a Strážovicemi. Na místě tam zemřel třiadvacetiletý motorkář. Z policejního šetření vyplývá, že k nehodě přispěla jeho riziková jízda. Kolize, které se účastnila ještě dvě osobní auta, se stala kolem šestnácté hodiny.

Test Deníku Rovnost o důvěřivosti důchodců: Nesete přeplatek? Jdu otevřít

Břeclav /TEST/ - Deník Rovnost testoval důvěřivost důchodců. Redaktor a nejprve ukrytý strážník zkoušeli, jak starší lidé dokážou odolat lákavé nabídce podvodníka.

Tragické prázdniny. Na silnicích zemřelo už 17 lidí, může za to vedro i opravy

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ - Auto slisované projíždějícím vlakem nebo rozmlácená auta v příkopě. I takové jsou výsledky tragických dopravních nehod, při nichž umírali lidé. Počet mrtvých od začátku prázdnin na jihomoravských silnicích je už teď vyšší než v předchozích letech za celé léto. Při nehodách zemřelo od začátku července na jižní Moravě sedmnáct lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení