VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Národním parku Podyjí zůstalo jen dvacet tisů

Znojmo - Podle šéfů správy Národního parku Podyjí Tomáše Rothröckla a Petra Vančury by v první chráněné zóně měly asi za čtyřicet let zbýt jen původní dřeviny

9.3.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografieFoto: DENÍK/David Grossmann

Znojmo/ Minimum akátů, smrků a borovic, naopak daleko více tisu, jedle či buku. Takový je ideál Správy Národního parku Podyjí, jak by měl vypadat les v údolí řeky Dyje za nějakých čtyřicet až padesát let. Právě to je cíl, ke kterému se chtějí ochránci parku dostat. A prostředků k němu nemají mnoho. Kácení nepůvodních dřevin a výsadba nových stromků.

„Řada lidí nesouhlasí s tím, že se i v první zóně Národního parku Podyjí kácejí stromy. Podyjí ale není stoprocentně nedotčený prales. I tady v průběhu staletí působil člověk a les využíval ke svému hospodářskému prospěchu. Jedním z našich současných cílů je vrátit lesu jeho původní skladbu. Odstraňujeme tedy ekologickou škodu, ne škodu ekonomickou, kterou tady způsobili naši předchůdci,“ tvrdí ředitel správy parku Tomáš Rothröckl.

„Snad největší problémy nám dělá trnovník akát, který sem ze severní Ameriky přivezli Lichtenštejnové, a to jako okrasný strom. Dnes je z něj plevel, kterého se téměř nedá zbavit. Je to strom, který je agresivní a má tu výhodu, že se tu objevil jako nový druh. A v konkurenci původních druhů vítězí, protože na něj není naše příroda připravena,“ dodává jeho náměstek pro lesní hospodářství Petr Vančura.

Na úvod: co si vůbec představit pod pojmem přírodní rezervace?
T.R. Jsou dva úplně odlišné laické pohledy. Jeden pod názvem rezervace vidí jakousi konzervu, do které se nesmí vůbec sahat, ani do ní vstupovat. Druhý, že se v ní v přiměřené míře může prakticky vše. Celosvětová definice říká, že národní park má chránit přírodu v relativně nedotčeném stavu a zároveň chránit i procesy v ní probíhající. My žijeme v oblasti, kterou člověk za staletí poznamenal. A to se týká i území Národního parku Podyjí. Ochranářský manage– ment by se měl vyrovnat s vlivy minulosti, podporovat přirozenou strukturu lesa a eliminovat druhy, které sem byly vtaženy z hospodářských důvodů. Pokud do přírody zasahujeme, pak s jasným cílem.
P.V. V Podyjí jsou lesní ekosystémy zachovány nejvíce ze všech čtyř českých národních parků. I tak ale člověk za staletí vysadil dřeviny, které pro něj byly ekonomicky zajímavější. Podle roztřídění do lesních vegetačních stupňů spadá Podyjí do prvního až třetího stupně, což je dubový, buko-dubový a dubo-bukový stupeň. Stupně závisí na nadmořské výšce, délce vegetačního období, počtu srážek, teplotě a dalších okolnostech.
Pro člověka je už ale dlouho hospodářsky významný smrk, protože roste dvakrát rychleji, než třeba buk. Protože ale smrk patří do sedmého a osmého vegetačního stupně, a do Podyjí nepatří, tak ani tady nemá ideální podmínky pro svůj růst. To se projevuje v horší kvalitě dřeva a také v menší odolnosti proti škůdcům - silnému větru či kůrovcům. Smrk je příkladem stromu, který by v Podyjí prakticky téměř neměl být a kterého se postupně zbavujeme. Přirozeně patří jen asi na dvě až tři lokality.
Které další stromy by tedy měly z Podyjí zmizet?
P.V. Nejčastěji jde o severoamerické druhy dřevin, především akát, ale i dub červený, či douglaska tisolistá nebo borovice vejmutovka.
Akát sem byl původně dovezen jako okrasná dřevina. Když na jaře kvete, tak je to opravdu krásný strom. Pak se ale začal akát používat i na zalesnění méně úrodných zemědělských půd, protože má strašně nízké nároky. A to je prakticky jen světlo. A pak se šíří pomocí semínek, z pařezů, z kousků kořínků, prakticky z čehokoliv. Dnes se proto akátu velice těžko zbavujeme.
Laicky tedy mohu říct, že si vytipujete nějaké území, ze kterého vykácíte všechny nepůvodní dřeviny a nahradíte je původními?
P.V. Plánovitě se snažíme upravovat dřevinnou skladbu přednostně v rámci první zóny. Ta symbolizuje nejcennější území. Abychom ale mohli první zónu vymezit v terénu, museli jsme do ní zahrnout i části území, které kritéria pro první zónu nesplňovaly. Třeba okraje, kde se právě smrk, akát či modřínv minulosti vysazovaly. Zaměřujeme se tedy nyní na to, aby první zóna byla za nějakou dobu čistá.
T.R. Většinu takových zásahů provádíme v zimě, tedy v době vegetačního klidu, navíc v období, kdy by měla být půda zmrzlá a díky tomu i více odolná proti poškození technikou. Letos nám bohužel z tohoto pohledu počasí nepřálo.
P.V. Investovali jsme do pásových vyvážecích souprav, které jsou šetrnější k přírodě. Jejich tlak se rozprostře na větší plochu a méně ničí půdu i mladé stromky.
Za jak dlouho by měl park vypadat podle představ správy parku?
P.V. Lesní hospodářské plány a plány péče se zpracovávají na dobu deseti let. Časový rámec se tedy postupně upřesňuje. Máme vizi, že park bude čistý někdy v letech 2045 až 2050.
Nemůžeme se kvůli globálnímu oteplení dostat úplně do jiných vegetačních stupňů, takže třeba za sto let by na území Podyjí měly být původní úplně jiné druhy dřevin?
P.V. Dub miluje sucho, světlo a teplo a patří do těch úplně nejnižších vegetačních stupňů. A do těch bude patřit i po eventuálním oteplení.
Kromě dubu a buku, jaké další stromy bychom tedy za pár desítek let měli v Podyjí najít?
P.V. Jen v Podyjí máme osm původních druhů dubů. Z Podyjí skoro zmizel buk, ze kterého se pálilo dřevěné uhlí a lidé si pak už nedali práci, aby ho vysadili zpět. Z jedlí se dělaly trámy, z tisu zase luky. V celém Podyjí jsem při svém příchodu do parku napočítal dvacet kusů těchto stromů na nepřístupných částech Vranovska.
Kolik dřeva ročně vykácíte a kolik naopak zalesňujete?
P.V. Každý rok vysadíme asi pětadvacet až třicet hektarů nového lesa. Neděláme velké holoseče, spíše malé skupinky. Chceme různorodý, nestejnověký les.
Pracují s lesem stejným způsobem i vaši kolegové z rakouské strany parku?
P.V. Časem chtějí dosáhnout také původní skladby lesa, postupují ale trošku jiným způsobem. Dělají pouze první krok, a to, že vytěží nepůvodní dřevo, ale nevysazují nové. Podle rakouského lesního zákona tam mají pět let na to, aby se objevil nový les. U nás jsou to dva roky.

Autor: Daniel Smola

9.3.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

V pátek 18. srpna vjela u železniční stanice Olbramkostel na Znojemsku na železniční přejezd Octavia v době, kdy tudy projížděl motorový vlak. Při srážce zemřeli dva lidé, dítě ve vážném stavu transportovali záchranáři vrtulníkem do Brna.
AKTUALIZOVÁNO
24

Srážka auta a vlaku u Olbramkostela: dva lidé zemřeli, malá dívka bojuje o život

Naplnili roli favorita, ale dřelo to. Znojemští fotbalisté (v modrém) ve čtvrtém kole druhé ligy doma jednou přišli o vedení proti Frýdku-Místku, nakonec jej však dokázali přehrát 2:1.
AKTUALIZOVÁNO
20

Úleva. Znojmo má první výhru, Frýdek-Místek přehrálo 2:1

Žaloba na územní plán: za krajem stojí přes 60 obcí

Jižní Morava – Více zastánců než odpůrců mají krajské zásady územního rozvoje. Alespoň podle počtu obcí, které se připojily na stranu Jihomoravského kraje v žalobě na platnost územního plánu, kterou před měsícem podalo patnáct jihomoravských obcí přes advokátní kancelář Frank Bold.

Druhá etapa čištění Bořího lesa se blíží ke konci. Průzkum chtějí urychlit

Břeclav, Valtice /FOTOGALERIE/ - Dva nálezy za pár minut našel pyrotechnik při čtvrteční ukázce průzkumu Bořího lesa mezi Valticemi a Břeclaví. Jeden byl pravděpodobně střepina, druhý zřejmě munice určená k likvidaci. „Je to nahodilé, může se stát, že jste hodinu bez nálezu a pak přijdete na místo, které musíte přerýt jako záhon mrkví, protože jeden nález navazuje na druhý,“ řekl Jiří Chládek, hlavní pyrotechnik specializované firmy, která průzkum provádí.

AUTOMIX.CZ

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Sportovně užitková vozidla vládnou světu a to nejen mezi novými auty, ale jejich obliba výrazně roste i mezi ojetinami. Pojďme se tedy podívat na to, jaké možnosti máte, když si chcete pořídit ojeté SUV s relativně omezeným rozpočtem. Probereme si SUV do 300 tisíc a koukneme na pět kusů, které za to stojí. A také na pět, jimž byste se měli vyhnout.

Teror v Barceloně: Lidé se bojí zajít si i pro jídlo, říká Hodoňanka

Hodonín – S nervozitou sleduje vývoj události okolo teroristických útoků ve španělské Barceloně. Čeká na zprávy, píše si se známými. Třicetiletá Monika Baldriánová z Hodonína strávila na Pyrenejském poloostrově několik let. A přestože kontakt s lidmi z oblíbené země udržuje už jen na dálku, vraždění radikálů ji nesmírně zasáhlo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení