Historik: Přemyslovo tělo zůstalo ve Znojmě náhodou

Jaké bylo postavení Znojma ve středověku?
Znojmo už od konce jedenáctého století patřilo k předním místům na Moravě. Sídlila zde například údělná knížata. Olomouc, Brno a Znojmo jsou pevné body moravských dějin až do konce dvanáctého století. V roce 1226 zde pak bylo konstituováno město, jedno z prvních v Českém království. Znojmo mohlo těžit ze svého vynikajícího spojení směrem na jih. Především v obchodu. Od čtrnáctého století se tu čile obchoduje s vínem. Funguje tu velká židovská obec. Znojmo jako hraniční město a pevnost, která brání jižní Moravu, patří k významným lokalitám Moravy.

Jaký vztah ke Znojmu měl Přemysl Otakar II.?
Jestli byl přemysl Otakar II. přímo ve Znojmě v době, kdy byl moravským markrabětem, nevíme. V každém případě Znojmo podporoval. Za jeho panovaní byly dány základy vzestupu Znojma jako královského města. A tím se pevněji zařadilo mezi první česká a moravská města.

Proč vlastně byl ve Znojmě téměř dvacet let pohřbený?
To byla náhodná záležitost. Přemyslovo tělo bylo dlouho ve Vídni. Rudolf I. ho zde nechal nabalzamovat a vystavil jako důkaz toho, že král zahynul a je mrtvý. Na přání jeho manželky, královny Kunhuty, byl ale převážen do Čech, do Prahy. Pak se ale průvod zastavil. Minoritský klášter ve Znojmě byl nejbližší vhodné místo k uložení jeho ostatků. Přemysl byl navíc podporovatel minoritů. Do Prahy se dostal až za téměř dvacet let. Václav II. nechal přenést jeho tělo do svatovítské katedrály před svojí korunovací. Tehdy byly vyrobeny i jeho pohřební insignie.

Proč se pohřební průvod zastavil zrovna ve Znojmě?
To je jedna ze záhad dějin. Prostě zastavil tady. Pohřební průvod samozřejmě směřoval do Prahy. Ale ani tam nebylo ještě jasně ustanoveno pohřební místo českých králů.

V čem je Přemysl Otakar zajímavý pro současníky?
Byl osobností evropského formátu. Jeho panování přesáhlo území současného Česka. Pro Rakušany byl například významným zákonodárcem. Třinácté století bylo velice dynamické údobí. A Přemysl Otakar II. patřil k těm, kteří otevírali nové cesty.