Dlouholetá komunistka se letos nepohodla s vedením okresní organizace KSČM a ve Znojmě tak nyní vede kandidátku nově vzniklého hnutí Občané městu, město občanům (OMMO).


Minulé komunální volby jste v čele komunistické kandidátky vyhrála. Jaké šance si dáváte jako lídr zcela nového uskupení Občané městu, město občanům?
Stát se může cokoliv. Vzpomínám si na dobrou kandidátku, kterou vedl Jiří Ludvík a která se jen těsně nedostala do zastupitelstva. Naše kandidátka je postavená dobře, věkový průměr máme čtyřicet šest let. Jsou tam lidé, kteří již v komunále pracovali. Tři z nás pracují i v současném zastupitelstvu – Marek Klumpar, Jiří Šmahaj a já. Rozhodnou ale samozřejmě voliči.

Se znojemskou organizací KSČM jste se nerozešla právě v dobrém. Nynější lídr znojemských komunistů Ludvík Hekrle tvrdí, že jste nereagovala na opakovaná písemná pozvání k jednání o sestavení kandidátky. Vy mluvíte o tom, že vaši spolustraníci nechtěli přijmout vaše návrhy na nominace dalších kandidátů. Jak se v tomhle má volič vyznat?
Prvního června měla být nominační konference pro komunální volby. Na výročních schůzích měly základní organizace podávat návrhy na kandidátku do komunálních voleb, na kterých jsem byla navržena já a další mladší kandidáti. Znojemské vedení strany v čele s Ludvíkem Hekrlem chtělo písemně potvrdit, že všichni navržení kandidáti budou dopředu souhlasit s pořadím, které vznikne na stranické schůzi. Mně se tento postup nelíbil, kromě toho jsem ani všechna pozvání, o kterých mluví Hekrle, neobdržela. Když se ke mně konečně „pozvánka“ dostala, poslala jsem ji na rozhodčí komisi k posouzení regulérnosti požadavku o souhlas předem. Dopředu ji odmítlo podepsat dalších asi dvanáct lidí. A tak celá záležitost skončila.
Myslela jsem, že vůbec kandidovat nebudu. Nakonec nás oslovilo sdružení Byty bydlícím a nabídlo, abychom kandidovali společně za OMMO.

Sdružení Byty bydlícím prosazuje prodej bytů jejich nájemníkům, ale za velmi nízké ceny…
Sdružení vzniklo proto, aby se o prodeji bytů uživatelům diskutovalo. Členům sdružení se nelíbí, že někdo udělal v roce 2008 stop prodeji městských bytů a teď se o této problematice nemluví a naopak před několika roky zvažoval současný starosta pan Nezveda prodej bytů jako celek jednomu zájemci.
Nynější vedení komunistické strany ve Znojmě není v tomto vůbec akční. Na stránkách stranických novin Hekrle najednou upřednostňuje prodeje bytů uživatelům, ale v podstatě jim tuto myšlenku zcizil. Členové sdružení Byty bydlícím jsou na kandidátce hnutí OMMO, se kterým našli názorovou shodu. A byty jsou téma, kterému se chceme všichni věnovat.

Vraťme se k ceně za byty. Vy navrhujete třináct set korun za metr čtvereční. Standardní třípokojový byt by si tak jeho nájemník mohl koupit za zhruba devadesát tisíc korun. To je neuvěřitelně málo v porovnání s tržní cenou, která je minimálně desetinásobná. Není to nefér vůči ostatním obyvatelům města, kteří takové štěstí při získávání městského bytu neměli?
Když si námi navrhovanou cenu srovnáte s jinými městskými a podnikovými byty v Česku, tak zjistíte, že ČEZ vloni své podnikové byty prodával za podobnou cenu.
Musíte si také uvědomit, v jak špatném stavu městský bytový fond je. Naše paneláky jsou i padesát let staré. Znojmo na opravy mít nebude, byty si budou muset udržovat nájemníci za své, tak jak se to v podstatě celou dobu děje. A nejedná se jen o panelové byty. Město disponuje zatím se čtyřmi a půl tisíci byty.
Navíc bychom po prodeji bytů ušetřili i na provozu Správy nemovitostí majetku města Znojma.

Ale i tržní ceny ve starých panelácích se zdaleka neblíží vámi navrhované sumě. Nemodernizovaný třípokojový byt v paneláku se dnes ve Znojmě prodává minimálně za devět set tisíc, ale spíš za milion a více…
Cenu jsme konzultovali se zástupci Sdružení ochrany nájemníků, inspirovali jsme se i jinými městy v republice, třeba Pardubicemi nebo Litoměřicemi, Blanskem. Třeba tam třípokojové byty prodávali za pětasedmdesát tisíc korun. Proč by to ve Znojmě mělo být jinak? Jde prostě o náš návrh, který by se oboustranně dal unést. Uvažovali jsme i o vypsání místního referenda.

Třeba Moravský Krumlov také začal prodávat byty, ale prodává je za cenu odhadu mínus dvacet procent za opotřebení. Třípokojový byt pak vyjde na, podle mě oboustranně akceptovatelných, tři sta čtyřicet tisíc…
Jde o přístup konkrétního města ke svým občanům. Je také potřeba se dívat, jaké byty a v jakém stavu město prodává.

Když se ale na váš návrh dívám z pohledu občana města Znojma, který si svůj byt musel koupit nebo dlouhodobě musí splácet vysokou hypotéku, nezdá se mi to spravedlivé. Pokud byste byty prodávali přeci jen dráž, dejme tomu za polovinu tržní ceny, pak za utržené peníze uděláte daleko víc pro město a tedy i pro mě, jako občana města. Takhle na tom prodělají ti, kteří s městským bytem neměli to štěstí…
Tady nejde o zbohatnutí pro město, ale o to, aby lidé měli jistotu, že mají kde bydlet. Navíc na tom město ušetří na opravách i třeba na provozu Správy nemovitostí města Znojma. Do vyhlášky by se samozřejmě musela dopracovat například situace, že když nájemník městský byt takto levně koupí, tak jej nesmí třeba deset let prodat.

Když to shrnu: devadesát tisíc za třípokojový byt je pro vás kompromisem mezi tím, co by podle vás měli lidé maximálně zaplatit a město mělo získat za takto kvalitní byty. Pokud byste ale byli ve vedení města, měli byste hájit zájmy všech občanů. Nejen určité skupiny, v tomto případě nájemníků městských bytů…
Zájmy ostatních občanů bychom hájili v jiných oblastech, ne v případě jejich bydlení, které mají vyřešené. Hledali jsme nejnižší možnou cenu, která vychází z našich poznatků třeba z jiných měst a kterou bychom mohli lidem nabídnout.

Nebojíte se, že můžete být popotahováni, že nenakládáte se svěřeným majetkem jako správní hospodáři?
Ne. Prodej by v každém případě musel projít zastupitelstvem.

Pojďme od bytů dál. Nezdá se vám, že poslední dobou vás nebylo moc vidět ani na znojemském zastupitelstvu?
Nezdá. To jsou pouze účelové pomluvy. Jednání zastupitelstva se řádně konalo čtyřikrát do roka a pak byla mimořádná zasedání asi dvakrát. Moje účast byla za celé volební období dobrá. Naopak, když jsem navrhovala větší frekvenci zasedání, aby se nemuselo řešit tolik bodů najednou, nepodpořil mě ani spolustraník Ludvík Hekrle. Když pak pan starosta Nezveda svolá mimořádné zastupitelstvo týden dopředu a já mám zrovna Senát, tak se nedá nic jiného dělat, než se omluvit. Jinak pravidelně každé pondělí mám svůj úřední den ve Znojmě, na radnici chodím často vyřizovat věci pro lidi. Deset let mám pravidelné „okénko“ v místním týdeníku. Lidé za mnou chodí i domů, tak jak byli zvyklí. A finančně přispívám nejrůznějším aktivitám od sportu až po vydávání knih, pořádání celorepublikových soutěží, na opravu kulturních památek.

Váš senátorský mandát vyprší až za čtyři roky. V případě vašeho úspěchu v komunálních volbách: o jaký post byste vzhledem k práci v Senátu chtěla usilovat?
Chtěla bych více spolupracovat s radnicí. Abychom dohromady využili i mých kontaktů a zkušeností pro rozvoj města. Chtěla bych, aby se moji mladší kolegové učili komunální práci. V minulých volbách jsem vyhrála a nakonec s komunisty nechtěl nikdo kromě pár lidí, jejichž podpisy mám ještě schované, spolupracovat. Scházelo nám do nadpoloviční většiny jen málo, ale nevyšlo to. Dnes někteří z těchto lidí kandidují na kandidátkách jiných stran. V Senátu je řada starostů a primátorů. A jejich práce jde skloubit s prací v Senátu.

Máte už dnes stanovené nějaké případné investiční priority?
Nejprve bychom se museli seznámit s již uzavřenými smlouvami, úvěry, rozjetými akcemi, stavem městských financí… Skutečný současný stav těchto věcí nikdo z nás nezná. Víme ale, že hodně nedokončeného je především v okrajových částech města. Oblekovice a Přímětice jsou sice Znojmo, ale jsou tam například silnice ve strašném stavu… Nedá se pořád jenom šperkovat střed města a na ostatní „kašlat“. Podle mě je to podobné, jako v rodinném rozpočtu. Když mi teče do chalupy, tak si prvně opravím střechu a pak teprve zlatím kliky u dveří.

Co říkáte na nárůst financí pro Znojemskou Besedu?
Osobně mě zlobí spíše personální obsazení, které je podle mě na hraně zákona. Někdo, kdo je radní a tvoří rozpočet a pak ho i jako zastupitel schvaluje, byť by se tohoto konkrétního hlasování zdržel, by neměl být současně i ve funkci ředitele příspěvkové organizace. Navíc mi vadí, že bývalá ředitelka Jarka Kosová si musela kvůli funkci dodělat vysokou školu, ale Ota Mašek má pouze středoškolské vzdělání a nikomu to nevadí. Navíc vedení města odpustilo vzdělání i jeho ženě, kterou dosadilo na místo ředitelky Městské knihovny rovněž bez vysoké školy. Pro někoho se prostě udělají nejrůznější kličky a někdo jiný se vyhodí. Kromě toho si myslím, že někdejší radní Otto Mašek, otec toho nynějšího, by toto nikdy nedopustil.

Poslední otázka: Jsou strany nebo kandidáti, se kterými dopředu vylučujete vaši případnou spolupráci ve vedení města?
Vůbec ne. Nebudeme mít problém s nikým, kdo bude chtít pracovat pro město. Zastávám názor, že komunální problematika není politika. Lidem je jedno, kdo na radnici sedí, když se jim ve městě dobře žije. A tak by to mělo být.
Pro mne jsou nastávající volby určitým skokem do neznáma. Nevím, jak mne budou voliči brát. Nekandiduji za KSČM, ale kandiduji jako členka KSČM za občany města Znojma. Chci pro ně udělat maximum a tím se splní ambice i pro mne.