Podle ředitelky zoo Hany Škrhákové jsou na rozdíl od známějších papoušků žaků mnohem klidnější povahy. „Jsou hraví, a když mají z dřevěných klacíků udělanou houpačku, vydrží si s ní hrát," popisuje ředitelka. Papoušci jsou také velmi inteligentní.

Amazoňané se mohou naučit až sto zvuků. Jde nejen o samostatná slova, ale třeba i básničky, písničky a celé věty. „Jednou jsme tu měli řemeslníky na stavbu jezírka a papoušci se jich začali ptát: A co vy tady děláte? Řemeslníci byli dost překvapení a hledali nějakého člověka," líčí příhodu Škrháková.

Jeden z nejnovějších amazoňanů modročelých, Karel, dokáže návštěvníky pozdravit Ahoj. Přestože je mu už deset let, v zoo je teprve půl roku. Manželský pár se rozváděl a místo střídavé péče o papouška ho raději zoo věnovali. Zatím je ale ve voliéře sám, jeho partnerka, kterou mu chovatelé vybrali, se letos teprve vylíhla.

Soutěžte
Chcete vyhrát jednoroční vstupenku do některé z jihomoravských zoo? Na dagmar.slagorova@denik.cz posílejte vaše nejpovedenější fotky se zvířaty z jihomoravských zoo. Redakční porota v září vybere deset nejlepších a čtenáři na webu rozhodnou o třech výhercích.

BEZ PARTNERA DEPRESE

Papoušci ke svému životu partnera potřebují. „V domácnosti jim člověk stačí, ale tady ve voliéře musí mít někoho k sobě," upozorňuje spolumajitel zoo Vlastimil Škrhák. Opeřenci by mohli být znudění, smutní a mít dokonce i deprese. Pospolu už tolik nestrádají. Harmonický pár má také větší předpoklad k hnízdění. „Pokud se amazoňané ozobávají, čistí si vzájemně peří a mají se k sobě, tak je pravděpodobné, že se budou pářit," říká chovatelka Škrháková.

Amazoňan modročelý
Výška: 35 až 40 cm
Váha: 350 až 520 g
Kde žije v přírodě:
Deštné pralesy Jižní Ameriky. Vyskytuje se od severovýchodní Brazílie na jih po Paraguay a severní Argentinu. Žije vždy v blízkosti vysokých stromů.
Způsob života:
Amazoňan žije v páru nebo v malé rodinné skupince ve vrcholcích stromů. Většinu svého života stráví bojem o přežití kvůli predátorům a potravě. Za potravou uletí i deset kilometrů. Hnízdí v dutinách stromů, často vysoko nad zemí. Často dospěje jen jedno mládě, ostatní nemají potravu.
Délka hnízdění: 3 až 4 týdny do vylíhnutí vajec
Počet mláďat: 3-5
Délka života: V zajetí i 50 let, ve volné přírodě obvykle méně než 10
Odhad populace: stovky tisíc jedinců ve volné přírodě
Stupeň ohrožení v přírodě: neohrožený druh

Pro navození pohlavní aktivity je potřeba dlouhodobá vyvážená strava. Tříletí amazoňané jsou na prahu dospělosti a dostávají naklíčená semena, různé druhy fazolí nebo třeba vaječné směsi. Když je amazoňan připravený, začne nervózně pochodovat po bidle, roztahovat křídla a ocas a celý se zježí. Duhovky se mu začnou třást. Páření amazoňanů je velmi specifické. Samička při něm sedí přikrčená na bidýlku a sameček si ji nohou přidrží a zezadu na ni jakoby dosedne. Samička svůj ocásek zvedne a samec svůj ocas přitlačí pod ten její, tím se spojí jejich kloaky. „Vypadá to, jako když samec nasedá na motorku," přirovnává ředitelka.

Ne vždy je ale vše bez problémů. Někteří samci, kteří jsou dlouho bez partnerky, se páří sami na bidle, a když už partnerku mají, tak o ni nejeví zájem.

Potíže s reprodukcí mohou být ale způsobené i stravou. „Amazoňané jsou velmi náchylní k obezitě, a tak potřebují mít ve své stravě jen dietní semínka a spoustu ovoce a zeleniny," informuje Škrhák. Pokud jsou ale obézní, tak často o svého partnera vůbec nejeví zájem.

Když se vše zadaří a ptáci se páří, samička do několika dnů snese vajíčka. Snáší vždy obden, takže obvyklá tři vajíčka snese za šest dní. Mláďata se líhnou po třech týdnech.

Jedním z mála nepřátel papoušků v Bošovicích jsou kuny a kočky. Voliéry jsou ze shora potažené pletivem, a tak se k nim dravci dostanou málokdy. „Pokud kuna proběhne přes pletivo, spící pták se lekne a vyletí nahoru. Kuna ho tam chytí za nohu," popisuje Škrháková možné nebezpečí.

Amazoňanům často zkracuje život i potrava. Místo možných padesáti let žijí jen třetinu. Někteří chovatelé je krmí jen slunečnicovými semínky anebo i lidskou stravou. „Jeden pár měl amazoňana místo dítěte a paní mu chystala různé oříškové placičky a překrmovala ho. Pták měl pak úplně černé peří kvůli tučným játrům. Papoušek bohužel nakonec zemřel a bylo mu jen deset let," líčí Hana Škrháková.

MICHAELA BENEŠOVÁ