VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Damnice: kroje i ženské fotbalové mužstvo

Damnice /VESNIČKY A MĚSTA, FOTOGALERIE/ – Malá obec nedaleko Miroslavi bývala vyhlášeným lázeňským místem. Prvorepublikovou atmosféru připomíná už jen koupaliště

21.5.2010
SDÍLEJ:

Život v DamnicíchFoto: Archiv obce

Předchozí díly seriálu Vesničky a města naleznete ZDE

Za první republiky jezdili do Damnic lázeňští hosté, kteří ve svátečním oblečení posedávali v kavárně, popíjeli kávu a poslouchali živou kapelu. Ta měla své místo na střeše budovy. Dnes už zde pouze místní hasiči ponořují do nádrže hadice a místo živé muziky na střeše budovy zpívají vrabci. Kultura a čilý společenský ruch se omezila na prodejnu s občerstvením.

Prvorepublikové Damnice, které leží čtyři kilometry od Miroslavi, připomíná dnes už jen málo co.

„Když přijedete k našemu bývalému koupališti, kolem kterého vyrostly krásné stromy, mohli by jste si připadat jako ve Vančurově filmu Rozmarné léto. Lázně, které dříve využívalo velké množství lidí, zásobovala voda z artézských studní a obsahovala velké množství železa. Za teplých letních večerů se zde pořádaly taneční zábavy a slavnosti. K večerní atmosféře patřily lampiony, které dotvářely romantický výjev. Dokud však byly artézské studny dostatečně silné, voda stačila cirkulovat. Jenže dnes už jí teče velmi málo a proto není voda čistá. V přilehlé budově je fungující občerstvení,“ popisuje starostka Damnic Lenka Hodaňová.

Bazén nyní slouží jako hasičská protipožární nádrž. „Chtěli bychom ho opravit, jenže rekonstrukce by se vyšplhala zhruba k deseti milionům korun. Proto se snažíme sehnat peníze jinde. Nedaleko nádrže máme i sportovní hřiště. Pokud by se nám podařilo získat peníze, v celém prostoru by mohla vzniknout odpočinková zóna,“ přibližuje své plány starostka.

Historická zvonice

Kromě koupaliště mají zastupitelé starosti i o nově opravenou zvoničku. „Podařilo se nám ji sice opravit, ale ještě máme zažádáno o dotace k jejímu zabezpečení. Chtěli bychom do ní umístit mříže. Na místo přijde zrekonstruovaná dřevěná pieta, která je zapsaná v kulturních památkách a má vysokou historickou hodnotu. Pokud totiž nebude zvonička dostatečně zabezpečená, nemůžeme do ní pietu umístit,“ říká Hodaňová.

Damnickým se díky dotacím podařilo vybudovat osm nových bytů. Jenže ve vesnici je nedostatek pracovních příležitostí a proto počet obyvatel klesá.

„V naší obci nyní žije tři sta třiatřicet tři obyvatel. Dříve tu bydlelo skoro o sto padesát lidí více. Kvůli úbytku musela být zrušená i školka. Místní byli zaměstnaní v zemědělském družstvu, dnes velká část lidí dojíždí za prací do Pohořelic. Vypracovali jsme studii na výstavbu asi třiceti rodinných domků. Jenže jsme malá obec s tří milionovým rozpočtem a na stavbu si netroufneme,“ seznamuje starostka.

Damnice mají vodovod i plyn, na kanalizaci se snaží získat dotaci. „Chodníky i silnice máme opravené a o čistotu se nyní starají čtyři lidé, kteří pracují v režimu veřejně prospěšných prací,“ dodává starostka.
Opravenou společenskou místnost maximálně využívají místní ženy.
„V pondělí si holky chodí zacvičit aerobik, ve středu kalanetiku a ve čtvrtek strečink. Také pravidelně tančí takzvanou besedu. Poprvé to byla česká, následující rok moravská a letos hanácká. K tomu si ušily originální kroje a nazvaly je damnické. Ty využívá i místní omladina při tradičních krojovaných hodech,“ chlubí se Hodaňová.

V Damnicích pomalu ožívají staré tradice a zvyky, daří se i sportovcům. „Místní fotbalové družstvo Slavie Damnice pořádá v lednu sportovní ples, v únoru ženy připravily masopust. Po obci tentokrát chodilo kolem dvaceti masek. Součástí masopustní zábavy bývá tradiční ochutnávka specialit. Letos jsme ve svých domovech připravily pokrmy z mletého masa, které do obce přinesli naši předkové z Volyně, ale také z jihu Evropy,“ vypočítává starostka.

V březnovém kalendáři má pravidelně své místo posezení s občany, na duben připadá oblíbené pálení čarodějnic.

„Den dětí je naplánovaný na červen. Věřím, že červnové otevření damnických vinných sklepů se ujme a v obci vznikne další tradice. V červenci se na místním hřišti už po dvanácté uskuteční veselý Babský fotbal. Místní ženy nastoupí ve fotbalových dresech proti mužům - nefotbalistům. Hrají bosí, bez kopaček a nesmí rychle běhat. Při každém neúspěchu či pádu všichni dostávají hned na hřišti první pomoc v podobě malé kořalky,“ směje se.

V srpnu se damničtí těší na tradiční hody, v říjnu na lampionový průvod a v prosinci na mikulášskou zábavu pro děti.

Dnešní představitelé obce mají o historii Damnic před druhou světovou válkou jen kusé informace, obecní kronika se totiž nedochovala. Základní údaje, které lze získat na obecním webu, podává materiál převzatý z Vlastivědy Moravské z roku 1933.

První zmínka o Damnicích pochází zřejmě z roku 1353. Jméno obce se i později v dochovaných pramenech objevuje zejména v souvislosti s rozmanitými převody půdy a dalších statků.

V poslední čtvrtině sedmnáctého století bylo v Damnicích patnáct starousedlých hospodářů, kteří obdělávali přes sto padesát rolí o výměře tisíc a dvaadvacet měřic.

Roku 1794 prameny připomínají ničivý požár, který zlikvidoval téměř polovinu vesnice. O rok dříve evidovaly úřady v třiapadesáti domech přes dvě stě šedesát obyvatel. Navzdory ohnivé pohromě se obec dále rozrůstala a počátkem dvacátého století, k roku 1910, žilo ve sto čtyřech domech více jak pět stovek obyvatel. V drtivé většině se jednalo o Němce.

Nikde zmol ni lad

Rozkošnou staročeštinou se může na internetových stránkách Damnic pokochat každý, kdo se dokliká k historii.

„Vedle jiných obcí má zvláště tato rozlehlé návsí vrbami zarostlé, úplně bez užitku se ztrácející. Kdyby správcové její ještě nyní, přibravše znalce, založil plány odvodňovací a asanační, mohly by stáli se Damnice z nejúhlednějších obcí okresu. Orná půda sahá u všech německých obcí až těsně k vesnici, nikde není spatřiti skaliska nebo pustého štěrkoviště, všude samá plodná půda: rovněž v tratích nenajdeme skoro nikde zmol, oulehlí a lad, na svazích pahrbků všude vysázena vínorodá réva, “ popisuje vzhled obce v třicátých letech Vlastivěda Moravská.
Bohatství bývalých obyvatel Damnic, pramenící z obhospodařování půdy a chovu dobytka, dokládají následující řádky.

„Proto také stavivem domů jest buď hlína smíšená se slámou anebo pálené cihly, krytina vesměs křidlice. Zámožný zdejší lid dávno si již zavedl stroje pro práce zemědělské. Kroj je poloměstský, k čemuž vede dílem větší zámožnost zdejšího lidu a pak styk s městy, do nichž dáváni jsou mladíci i dcery na studie, hojněji než z obcí českých,“ praví vlastivěda.

Vážení čtenáři, seriál Vesničky a města najdete také v tištěné podobě každý pátek v Znojemském deníku Rovnost.

Autor: Sylva Pavlačková

21.5.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Úroda na polích v roce 2017. Ilustrační foto.

Pro zemědělce chce ministr Jurečka přes miliardu korun

Nedělní srážka dvou aut na bantické křižovatce si vyžádala dva mrtvé a pět těžce zraněných včetně tří dětí.
AKTUALIZOVÁNO
8

Na křižovatce nedal přednost. Zabil sebe i spolujezdce, dalších pět zranil

Jak reklamovat koupený dům či byt

Koupili jste si vysněný byt nebo dům a máte pocit, že je dokonalý? Prvotní nadšení z dobré koupě mohou však zanedlouho vystřídat starosti s vadami, které se projeví až po čase. Víte, jaká práva v takovém případě máte? A jak nejlépe postupovat, abyste o ně nepřišli?

Mobilní rozhlas pomůže také v krizi, slibuje autor. V kraji ho využívá 39 obcí

Blanensko, Vyškovsko - V mobilu pípne SMS. Zpráva o tom, že lékař dnes neordinuje, přišla přímo od starosty a ušetří tak zbytečnou cestu do ordinace. Tak funguje aplikace Mobilní rozhlas. Podle Barbory Valešové z Mobilního rozhlasu ji v Jihomoravském kraji využívá devětatřicet obcí.

Zábava v plastové kouli? Lide v ní hrají fotbal nebo se promenádují po vodě

Jižní Morava /LÉTO V POHYBU, INFOGRAFIKA/ - Koho by nelákalo chodit po vodě? I na jižní Moravě si zájemci mohou aspoň vzdáleně vyzkoušet, jaké to je. Na čtyřech místech v regionu lze otestovat aquazorbing, tedy pohyb v nafouknuté plastové kouli na hladině. Věnuje se mu sedmý díl seriálu Deníku Rovnost Léto v pohybu.

Zarážení hory pomáhá ochránit vinohrady. Vinaři soudili i skupinku zlodějů

Tasovice /VIDEO/ - Slavnost Zarážení hory pořádali v sobotu už potřetí obyvatelé Tasovic a Spolek vinařů svatého Klementa. Všude bylo plno vína, krojů a moravských písní. "Věřím, že se všichni při písničce a skleničce dobrého vína společně pobavíme a navíc pomůžeme ochránit naše vinohrady v době zrání před chorobami, špačky, zlým počasím a zloději. Hrdě můžeme prohlásit, že naše právo platí už od šestého století," řekl na úvod za pořadatele slavnosti František Houšť.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení