VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Děda přejel Mikulov, proto Blahůškovi vinaří u Znojma

Nový Šaldorf /VINAŘI POD LUPOU, FOTOGALERIE/ - Vinaření má Emilie Blahůšková z Nového Šaldorfu v genech. Už jako malá holka ráda pomáhala ve vinohradu a učila se vyrábět víno. I když nevystudovala vinařskou školu, ale vyučila se zahradnicí, dlouholetá praxe a zkušenosti ji přivedly k podnikání s vínem. Navázala tak na rodinnou tradici

11.8.2010
SDÍLEJ:

Dokonalá čistota a pořádek vládnou ve sklepě u Blahůšků. Foto: DENÍK/Sylva Pavlačková

Předchozí díly seriálu
Vinaři pod lupou
naleznete ZDE

Jak a kdy vinařství vzniklo?
V roce 1945 založil vinařství můj děda Josef Špalek. Na jeho činnost navázal můj otec Ladislav Špalek. Já jsem vinaření převzala před jednatřiceti lety. Podnikat v tomhle oboru jsem začala s manželem v roce 1991 a založili jsme rodinnou firmu E. MI. VINO.

Jak se k vinaření dostal váš děda?
Pocházel z Valašska a byl zahradníkem. V kraji, v kterém žil, nebyla úrodná půda, proto chtěl jít na jižní Moravu. Údajně už měl vybrané místo někde pod Pálavou, ale vlak, kterým cestoval, nezastavil v Mikulově. Tak děda dojel do Znojma a už tu zůstal.

Kdo vám s vinařstvím pomáhá a kolik vína vyrábíte?
S firmou mi nejvíce pomáhá manžel a rodina. Nikoho nezaměstnáváme, vinaření je pro nás především velkým koníčkem. Naše roční produkce je kolem deseti tisíc lahví vína všeho druhu.

Jste členy fungujícího Cechu vinařů, který v Novém Šaldorfu – Sedlešovicích funguje?
Ano jsme členy už od samého začátku od roku 2003. Díky Cechu vinařů se zde dobře rozjel prodej vína.

Na výrobu vína pěstujete vlastní hrozny nebo nakupujete?
Hrozny už jenom nakupujeme od místních vinařů především z tratí Kraví hora, od Agrodružstva Vrbovec a Nového Šaldorfu, potom od vinaře Vladimíra Motla. Dříve jsme vlastnili vinohrady, jenže nám na ně už zbývalo velmi málo času.

Jaká vína vyrábíte?
Nejvíce se zaměřujeme na bílé odrůdy. Děláme od těch základních, patří tam například Müller Thurgau, Veltlínské zelené, Neuburg, Rulandské šedé a bílé, Chardonnay, či Sauvignon. Dvě třetiny objemu výroby tvoří vína se zbytkovým cukrem a jsou převážně polosuchá.

Jakou metodou vína vyrábíte?
Dodržujeme klasické tradiční zpracování vína. Chceme ho vyrábět tak, jak to dělali v minulosti naši dědové. Nepoužíváme žádné řízené kvašení, žádné nahřívání ani chlazení. Nepřidáváme ani kvasinky, vyrábíme jenom přírodní kvalitní vína. Nesmí chybět síra, protože když chcete lahvovat, musí se odbourat bílkovina. Potom by se víno v lahvích kalilo.

Kolik vlastníte sklepů?
Máme jenom jeden sklep, jeho nákladná rekonstrukce skončila v roce 2009. Je celý z pískovce v hloubce čtrnáct až patnáct metrů a dlouhý asi devadesát metrů. Jeho stálá teplota, která je pro zrání vína ideální, je devět stupňů. V lisovně, ve které je i posezení, se dělá prakticky všechno. V době vinobraní jdou stoly s lavicemi bokem. Uprostřed se rozprostřou kádě, lis a ostatní potřebné věci.

Vinaři mají vína uskladněná v nerezových tancích. V čem vy máte uskladněná vína?
Je to zvláštní, ale my máme vína v plastových a skleněných nádobách. Mošt do nich nalijeme, v nich se nechá vykvasit, potom se dvakrát stočí a na jaře už lahvujeme. Stejně naše víno zraje v lahvích.

Pořádáte kromě prodeje vína i posezení?
Každý zájemce si s námi může domluvit řízenou ochutnávku až pro třicet lidí, při které je také provedeme sklepem. Myslím si, že lidé by si měli nakupovat víno přímo u výrobce. U něj si ho kdokoli může ochutnat a potom nekupuje zajíce v pytli.

Posbírala vaše vína nějaká ocenění? Kterých si vážíte nejvíce?
Především jsme pyšní za ocenění, ve kterém jsme získali titul šampion za Rulanské šedé v roce 2008, výběr hroznů, na mezinárodní přehlídce Prague wine trophy. Dále vystavujeme v Šaldorfu v Modrém sklepě už na podzim na svatého Martina. Potom pravidelně dáváme vína na tradiční znojemskou výstavu, ale také do Tasovic či Konic.

Máte své oblíbené víno?
Mám nejraději Rulandské bílé. Říká se, že je to elegantní víno. Nesmí být moc sladké, nejlepší je polosuché. Když se povede dobré suché, tak taky ráda ochutnám. Ideální je šest až osm gramů zbytkového cukru v litru vína.

Archivujete vína?
Vůbec vína nearchivujeme, protože téměř celou produkci během roku prodáme. Jsme s manželem zastánci svěžích mladých vín. Zákazníkům doporučujeme vína do dvou let vypít.

Co říkáte na systém VOC?
Přišla nám také přihláška, abychom vstoupili do VOC, ale nemůžeme. Podmínkou je, že každý člen musí mít vlastní vinice a ty my nemáme. Ale je to určitě super, že znojemští vinaři byli první v celé republice. Je to pro náš region velká reklama.

V jaké cenové kategorii jsou vaše vína?
Za lahev zákazník zaplatí od sto do sto šedesáti korun. Pokud má raději víno stáčené, tak za litr bílého i červeného zaplatí padesát korun.

Co říkáte na letošní úrodu?
Hrozny sprchly, potom hodně pršelo, bylo dlouho chladno. Do toho přišly ještě kroupy. Ale pokud bude krásný podzim, tak bude úroda slušná.

TIP SKLEPMISTRA
Sauvignon 2009
Výběr z hroznů, suché.
Víno s ovocnými tóny pochází z tratě Kraví hora. Když je mladé, voní po květu černého bezu, později vůně přechází do černého rybízu.
alkohol: 14 %,
cukernatost moštu: 24,2 NM,
bezcukerný extrakt 23.5 g/lt;
kyseliny: 6 g/lt.
Vážení čtenáři, seriál Vinaři pod lupou najdete také v tištěné podobě každou středu ve Znojemském deníku Rovnost

Autor: Sylva Pavlačková

11.8.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Žaloba na územní plán: za krajem stojí přes 60 obcí

Pyrotechnici pokračují v prohledávání Bořího lesa mezi Valticemi a Břeclaví. Brzy mají dokončit druhou etapu průzkumu. Zatím našli asi tři sta kusů munice.
10

Druhá etapa čištění Bořího lesa se blíží ke konci. Průzkum chtějí urychlit

AUTOMIX.CZ

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Sportovně užitková vozidla vládnou světu a to nejen mezi novými auty, ale jejich obliba výrazně roste i mezi ojetinami. Pojďme se tedy podívat na to, jaké možnosti máte, když si chcete pořídit ojeté SUV s relativně omezeným rozpočtem. Probereme si SUV do 300 tisíc a koukneme na pět kusů, které za to stojí. A také na pět, jimž byste se měli vyhnout.

Teror v Barceloně: Lidé se bojí zajít si i pro jídlo, říká Hodoňanka

Hodonín – S nervozitou sleduje vývoj události okolo teroristických útoků ve španělské Barceloně. Čeká na zprávy, píše si se známými. Třicetiletá Monika Baldriánová z Hodonína strávila na Pyrenejském poloostrově několik let. A přestože kontakt s lidmi z oblíbené země udržuje už jen na dálku, vraždění radikálů ji nesmírně zasáhlo.

Jsme ohromení, chválí obránce Šuláka v Detroitu

Brno – Zatímco jeho bývalí spoluhráči ze Znojma už se prohánějí po ledě v přípravných zápasech, Libor Šulák zatím jen individuálně trénuje. Proto ho potěšila pozvánka do hokejového národního týmu na dvojutkání se Slovenskem příští středu v Třinci a o den později v Žilině.

Ženy na kandidátkách do voleb? Na jižní Moravě stále vzácnost

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Šestadvacet politických stran a hnutí chce na podzim kandidovat v Jihomoravském kraji ve volbách do poslanecké sněmovny. Brněnský deník Rovnost zanalyzoval kandidátky desítky stran, které mají podle posledních průzkumů šanci získat alespoň tři procenta hlasů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení