Patnáct let už ve Znojmě pomáhá lidem s mentálním postižením Denní stacionář svatého Damiána v městské části Hradiště. V současné době zařízení pečuje o čtyřiadvacet klientů. V rámci sebevzdělání se například učí samostatnosti i při různých domácích pracích. V čele denního stacionáře dva roky stojí Marcela Jelínková.

Co je úkolem a cílem denního stacionáře?
Denní stacionář poskytuje sociální služby osobám s mentálním postižením, kombinovanými vadami a rysy autismu. Naším cílem je klienty vést především k samostatnosti v oblasti hygieny, učit je pečovat o svůj zevnějšek, komunikovat, umět poděkovat, zaklepat, nakoupit, či cestovat dopravou.

Jak stacionář funguje?
Naše ambulantní služba funguje od pondělí do pátku vždy od půl sedmé ráno do tří odpoledne. Pro některé klienty zajíždí auto. Pravidelně chodíme plavat, na výlety, do knihovny. Jednou měsíčně navštěvujeme nízkoprahové zařízení Coolna.

Kolik klientů stacionář navštěvuje?
Denní kapacita je pětadvacet klientů. O klienty se stará osm instruktorů. Dříve na každého instruktora připadalo více jak pět klientů, dnes maximálně čtyři. Mohou se tak postiženým individuálně věnovat.

Jaký je věkový průměr klientů?
Pohybuje se kolem pětatřiceti let. Nejstaršímu je čtyřiapadesát a nejmladšímu šestnáct let. Dva klienti jsou nevidomí, dva vozíčkáři a jedna klientka je upoutaná na lůžko. Někteří k nám chodí od začátku vzniku stacionáře. Začali jako malé děti a dnes už jsou dospělí.

Jak jsou klienti rozdělení?
Máme dvě oddělení, horní a dolní. Horní navštěvují klienti s těžkým postižením, kombinovanými vadami nebo autisté. Mají k dispozici třídu a relaxační místnost. Ještě využívají tělovýchovnou místnost, ve které je instruktor například masíruje. Mohou si zacvičit i na strojích. V dolním oddělení navštěvují klienti společenskou místnost. Ve cvičné kuchyňce se učí připravovat jednoduché svačinky, ale i složitá jídla. Občas se jim podaří i něco uvařit. V informační třídě si opakují čtení a psaní. Kdo je schopný, vzdělává se na počítači. Máme v něm speciální program i s klávesnicí, který je určený nevidomým. Všechny pracovní činnosti se konají v dřevařské dílně a multidílně.

Jak vypadá denní pracovní režim?
Ve stacionáři máme vytvořené pracovní skupiny. Každý klient už ví, jak a kde stráví celý týden. Naplánují si, co by chtěli dělat, co je zajímá a čeho by chtěli dosáhnout. Na konci týdne svůj cíl, který si společně určili, zhodnotí.

Co v dílnách dělají?
Například v multidílně zlepšují své dovednosti při práci s keramickou hlínou, papírem, textilem, barvami a dalšími materiály. Výrobky potom putují po různých výstavách nebo slouží k prodeji.

Prošel stacionář zásadními opravami?
Budova, ve které byla dříve základní a mateřská škola, prošla hned v začátcích velkou rekonstrukcí. Od té doby se stále opravuje a vylepšuje. Vybudovali jsme i zdvižnou plošinu. Nyní je prostor bezbariérový.

Jaké jsou vaše další plány a jak klienty vnímá veřejnost?
Chtěli bychom víc realizovat činnost v tělovýchovné místnosti a soustředit se na více pohybu. Naši klienti nebyli dříve braní jako dnes. Všichni se snažíme o to, aby byli co nejvíce začleněni ve společnosti.