Do roku 1980 byly samostatnou obcí, už přes třicet let ale patří Konice se svými zhruba čtyřmi sty obyvateli ke Znojmu. Zdaleka viditelným symbolem snad nejmalebnější příměstské části je kostel svatého Jakuba Většího a v okolí i spousta kvalitních vinic. Ty nejlepší rodí hrozny na sousedící Kraví hoře.

Počátky místního vinařství spadají do období Velkomoravské říše, první zápis o darování vinice v Konicích louckým opatem Detřichem řádovému generálovi z Prémontré je datován k 1. září 1302. Dnes se o podstatnou rozlohu vinic na Kraví hoře starají vinohradníci z Agrodružstva Nový Šaldorf a společnosti Vinea.

„Na Kraví hoře roste spousta odrůd, nejvíce se tu ale daří Sauvignonu. Je to dáno jak polohou, tak i podložím, které tu je těžší jílovito-hlinité s vyšší vlhkostí. Když se Sauvignon z Kraví hory udělá v naturální podobě, je to bomba. Z žádného jiného místa na celé Moravě nemají Sauvignony tak výbornou chuť,“ tvrdí sklepmistr Antonín Koníček.

Ve jménu tradice

Díky malebným vinicím zavítá každoročně do vsi i znojemský Spolek přátel Hroznové kozy, který právě do vinohradů u Konic zanáší Hroznového kozla. Starou tradici Zarážení hory, podle které má kozel hlídat úrodu před kroupami i zloději, obnovují nadšenci už řadu let. Naposledy se po vsi prošli letos v září.

„Na konci léta skládali hotaři slib a vztyčovali znamení zakazující vstup do vinic. Tak mohla kozí rodina v klidu dokončit svou práci. Až do svatého Martina se pak nesmělo do sklepa. Řádil tam Hroznový kozel s kůzlaty a vetřelce ohrožoval na životě. Po svatém Martinovi se konalo takzvané ručení za Hroznového kozla. Zesláblý kozel byl obřadně předán hostinskému, aby u něj v teple do jara nabyl nových sil,“ vysvětlují webové stránky spolku.

Vinařství má v Konicích jako koníčka i předseda komise pro příměstskou část Miroslav Vecheta mladší. „Do Konic přišel při osídlování po druhé světové válce už můj děda, žijí tu rodiče a i já tu bydlím od narození. Konice jsou mojí srdeční záležitostí,“ říká Vecheta.

Přestože se po sametové revoluci objevily snahy místních o odtržení od Znojma, teď už vzaly za své. „Dnes už to nikdo neřeší. Po finanční stránce by to za to nestálo. Peníze přitom ale nemá ani Znojmo, takže se nám tu dlouhodobě nedaří prosadit opravu silnic a chodníků, nebo zdejšího kulturáku,“ posteskl si předseda komise.

Oprava kostela

Opravou naopak v letech 1997 až 1999 prošel místní kostel svatého Jakuba Staršího. „Na místě dnešního kostela stál původně gotický kostelík, který ovšem v roce 1808 vyhořel. Znovu byl vybudován v roce 1811, pro špatný stav byl ale v roce 1908 zbořen. Náklady na stavbu novogotického kostela uhradila obec a klášter Premonstrátů v Praze na Strahově. Posvěcen byl v říjnu 1909,“ hlásá vývěska před kostelem.

Samotný kostel zdobí několik vitrážových oken s několika svatými, z věže pak věřící svolávají k bohoslužbám tři zvony: padesátikilový umíráček, tři sta padesátikilový zvon z roku 1808 a šest set dvacet kilo těžký zvon z roku 1999 pojmenovaný jmény svatého Jakuba a svatého Klementa Maria Hoffbauera. Konickému kostelu jej věnovali rodáci z Německa.

V Konicích dnes funguje firma na výrobu oken a dveří a podnikatelé navázaní na cestovní ruch. „Je tu hospoda, dva penziony, vinárna. Přes Konice také projíždí spousta cyklistů do sousedícího národního parku,“ dodal Vecheta.