VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kuchařka Podyjí: třeba bonbóny z fialek

Podyjí - Bonbóny z fialek, listy jitrocele v těstíčku nebo salát z řeřišnice. Příroda Podyjí nabízí desítky nezvyklých chuťových experimentů.

22.6.2011
SDÍLEJ:

Lesní jahody.Foto: archiv

Každý z nás už asi někdy na výletě ochutnal lesní jahody, borůvky nebo maliny. Zálibou v houbaření je český člověk přímo proslulý. Mnozí z nás ovšem netuší, jaké nepřeberné množství chutí a vůní, které mohou obohatit náš stůl, naše příroda nabízí. A to nejen po tepelné úpravě, ale často i za syrova.

Krom lesního ovoce je pro dnešního člověka asi nejpředstavitelnější užívání různých bylinek. Ty děti, které to vyzkoušely, jistě potvrdí, že po výletě má čaj uvařený z vlastnoručně nasbíraného listí tu nejlepší chuť. Příchuť si můžeme vybrat. Jitrocelové listy dávají medově sladkou, listy maliníku či jahodníku ovocně nakyslou, máta rolní osvěžující mentolovou. K uklidnění a pro dobrý spánek můžeme nasbírat mateřídoušku či dobromysl. Dobromysl lze použít i jinak. Salát z rajčat s čerstvou cibulkou a kyselou zálivkou ozdobený mladými lístky dobromysli je zajímavým kulinářským zážitkem. Pod názvem oregano je také známá jako tradiční koření do italských jídel.

Další neprávem opomíjenou bylinkou, kterou můžeme najít v naší přírodě, je popenec břečťanolistý. Raší velmi brzy a mohl se tak stát zdrojem vitamínů a dalších potřebných látek, které po dlouhé zimě lidem chyběly. Nejoblíbenější byla velikonoční nádivka (hlavička) s posekaným popencem. Ta vůně, která při pečení prostoupí kuchyni, je nezapomenutelná.

Rostliny však mohou být i základní složkou jídla. Poměrně známý je kopřivový špenát. Málokdo však ví, že kdysi se v kuchyni podobně používaly i další rostliny. Tak se domácí špenát vařil třeba z bršlice kozí nohy, kterou dnes znají snad jen zahradníci jako úporný plevel, nebo z merlíku všedobru. Jeho druhové jméno napovídá, jak moc si naši předkové této byliny vážili a jakou zdraví prospěšnou sílu jí přisuzovali.

K přípravě teplých jídel bylo kdysi využíváno mnoho rostlinných částí, které by nás dnes ani nenapadlo považovat za jedlé. Někdo možná okusil tzv. „kosmatice“ – v těstíčku obalené a osmažené kytice černého bezu. Podobně, nebo dokonce nasladko obalené v moučkovém cukru, lze ale připravit také listy jitrocele či dokonce květenství trnovníku akátu. V dobách, kdy brambory ještě nebyly v Evropě známou a všeobecně rozšířenou potravinou, používaly se podobně v kuchyni chudých škrobnaté hlízy čistce lesního, který hojně lemuje v podyjských lesích potoční údolí.

V době zrání ovoce a lesních plodů je mlsání v přírodě jednoduché, lidé (a zvláště děti) však mají chuť celý rok. V době, kdy venku nic nezraje a křížaly z kapsy jsou snědeny, posloužilo pasáčkům hus a koz k zahnání mlsné třeba cucání kořene osladiče. Tato nenápadná kapradinka roste na kdejaké skalce a jeho kořen má velmi (až cukerínově) sladkou chuť.

Těm, kteří se bez újmy na zdraví prokousali všemi předchozími odstavci, jistě neublíží ani následující informace o značně kuriózních zdrojích jedlých přírodnin. Omrzí-li nás zelenina nakoupená v obchodě, můžeme si jarní salát zpestřit třeba mladými lístky pampelišky, čerstvě rozvinutými listy lípy srdčité, nebo u potoka nasbírat řeřišnici hořkou. Její listy překvapivě vůbec nechutnají hořce, chutí nejvíc připomínají říznou ředkvičku. Té se chutí podobají i pacibulky vyrůstající v úžlabí listů kyčelnice cibulkonosné. Chlebíčky potřené máslem můžeme zjara poklást třeba květy fialek – vypadají velmi exoticky a nechutnají špatně. Ostatně naše babičky je naložené v cukru používaly i jako bonbóny.

Přímo při procházce v přírodě lze zakousnout květenství akátu – je jemné a chutná po medu. Požití velkého množství (přes dvacet květenství) může však u citlivějších jedinců vyvolat pálení žáhy. Rašící pupeny lip poskytnou zjara mnoho nedostatkových látek – třeba vitamíny K a E, nebo slizovité látky, které dělají dobře trávicí soustavě a usnadňují odkašlávání. To bývá zvláště na jaře velmi potřeba.

Od pozdního jara až do podzimu se můžeme osvěžit plodnicemi ucha jidášova, které rostou zejména na větvích černého bezu a jsou jednou z mála našich hub, která je poživatelná zasyrova. A komu předchozí řádky stále připadají málo bláznivé, může okusit třeba červené míšky jedovatého tisu. Je však třeba dbát zvláštní opatrnosti a důsledně vyplivnout každé semeno. Červený míšek je totiž jedinou nejedovatou částí rostliny. Černě modrá semena uvnitř něj však jedovatá jsou.

Při ochutnávání rostlin z naší přírody máme výhodu: roste tu poměrně málo skutečně jedovatých druhů. Navíc většina těch opravdu nebezpečných nevypadá nijak lákavě. Plané rostliny mohou zpestřit naše výlety. Kvalit našich předků z doby kamenné, kteří se v lese dokázali kompletně uživit, ale pravděpodobně nedosáhneme.

LENKA REITEROVÁ
Autorka je botanička a vedoucí odboru ochrany přírody a krajiny Správy NP Podyjí

Ochutnejte Národní park Podyjí
Vycházka za botanikou užitou, nižupsí a jinak pokřivenou aneb co všechno lze z rostlinné říše očichat, sníst, pohladit a obdivovat pod vedením botaničky Lenky Reiterové.
Sraz: sobota 25.6., 9:00 Podmolí, u rybníčka, návrat do 14:00
Špenát nejen z kopřiv

Špenát z přírodních zdrojů: dvě tašky mladých rostlinek kopřivy, bršlice kozí nohy nebo listů merlíků všedobru několik minut povaříme v horké vodě, scedíme a rozemeleme. Na tuku necháme zesklovatět cibulku a přidáme bylinkový protlak. Dusíme asi 15 minut, podléváme mlékem, podle chuti přisolíme. Na 0,5 až 1 litr hmoty přidáme jedno vajíčko, zahustíme strouhankou. Ke konci vaření přidáme utřený česnek podle chuti. Vynikající variantu získáme, když nepoužijeme sůl a solíme strouhaným balkánským sýrem.
Jitrocel v těstíčku

Lístky jitrocele kopinatého pečlivě omyjeme a osušíme. Z vajíčka, strouhanky a hladké mouky umícháme hustší těstíčko, nezapomeneme přisolit. Listy jitrocele obalujeme v těstíčku a smažíme v oleji. Horké obalujeme v moučkovém cukru.
Ušní polévka (Jidášovo ucho)

Špekovou jíšku s osmaženou cibulkou zalijeme vodou a přidáme na kostičky nakrájené brambory, mrkev a petržel. Okořeníme novým kořením a bobkovým listem, osolíme. Když začnou brambory měknout, přidáme na 0,5 litru vody hrst plodnic jidášova ucha a jeden stroužek česneku (může být rozetřený). Vaříme do změknutí brambor.
Potoční salát z řeřišnice

Jedno menší čínské zelí a dvě masité papriky nakrájíme na nudličky. Přidáme dvě hrsti listů řeřišnice posekané nadrobno. Zakápneme olivovým olejem a zalijeme oblíbenou zálivkou (vynikající je octová s estragonem nebo bylinková z kysané smetany s koprem, rozmarýnem, tymiánem nebo popencem). Komu vadí palčivost řeřišnice, může lístky před přidáním do salátu zprudka zpařit.
Uklidňující čaj z dobromyslu

Po jedné hrsti čerstvých listů dobromysli a maliníku vložíme do studené vody, přidáme několik lístků jitrocele a necháme přejít varem. Sladíme medem. Pije se teplý, nebo alespoň vlažný.
Dušený netřesk

Růžice netřesku zbavíme kořínků a omyjeme proudem vody. Vaříme v osolené vodě s trochou másla doměkka. Strouhanku osmažíme na másle a přisolíme dle chuti. Netřesky necháme okapat a na talíři přesypeme smaženou strouhankou.
Kandované fialky

Z květů fialek oddělíme zelené kalichy (není podmínkou). Do horké vody přidáváme cukr, až vznikne nasycený roztok. Do něj ponoříme fialkové květy a necháme vychladnout. Proslazené květy sušíme na mřížce, balíme do celofánu (když něco zbyde).
Koktejl z trávnice (jahod)

2 dcl jahod z trávnice rozmixujeme s 1 lžičkou moučkového cukru. Za stálého míchání přidáme 2,5 dcl mléka a 0,5 dcl sladké smetany. Můžeme ozdobit čokoládovými hoblinkami. Podáváme chlazené.

Autor: Daniel Smola

22.6.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Tomáš Martinek, 14.8., 51 cm, 3410 g, Znojmo
7

Novorozená miminka Znojemska 33. týdne 2017

V pátek 18. srpna vjela u železniční stanice Olbramkostel na Znojemsku na železniční přejezd Octavia v době, kdy tudy projížděl motorový vlak. Při srážce zemřeli dva lidé, dítě ve vážném stavu transportovali záchranáři vrtulníkem do Brna.
AKTUALIZOVÁNO
24

Srážka auta a vlaku u Olbramkostela: dva lidé zemřeli, malá dívka bojuje o život

Armáda chystá velké letecké cvičení Ample Strike

Jižní Morava – Tisícovka českých vojáků, stovky aliančních vojáků z nejméně sedmnácti zemí, velké množství techniky a především vojenské proudové letouny i vrtulníky. To vše znamená blížící se mezinárodní letecké cvičení Ample Strike 2017, do kterého se zapojí také jižní Moravě blízká 22. základna vrtulníkové základny Náměšť nad Oslavou.

AKTUALIZOVÁNO

Úleva. Znojmo má první výhru, Frýdek-Místek přehrálo 2:1

Znojmo /FOTOGALERIE/ – Naplnili roli favorita, ale dřelo to. Znojemští fotbalisté ve čtvrtém kole druhé ligy doma jednou přišli o vedení proti Frýdku-Místku, nakonec jej však dokázali přehrát 2:1. Po dvou remízách a jedné prohře Jihomoravané konečně slaví plný bodový zisk. „Snad se teď odrazíme k lepším výsledkům,“ oddechl si domácí kouč Jiří Balcárek.

Žaloba na územní plán: za krajem stojí přes 60 obcí

Jižní Morava – Více zastánců než odpůrců mají krajské zásady územního rozvoje. Alespoň podle počtu obcí, které se připojily na stranu Jihomoravského kraje v žalobě na platnost územního plánu, kterou před měsícem podalo patnáct jihomoravských obcí přes advokátní kancelář Frank Bold.

Druhá etapa čištění Bořího lesa se blíží ke konci. Průzkum chtějí urychlit

Břeclav, Valtice /FOTOGALERIE/ - Dva nálezy za pár minut našel pyrotechnik při čtvrteční ukázce průzkumu Bořího lesa mezi Valticemi a Břeclaví. Jeden byl pravděpodobně střepina, druhý zřejmě munice určená k likvidaci. „Je to nahodilé, může se stát, že jste hodinu bez nálezu a pak přijdete na místo, které musíte přerýt jako záhon mrkví, protože jeden nález navazuje na druhý,“ řekl Jiří Chládek, hlavní pyrotechnik specializované firmy, která průzkum provádí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení