Do komunální politiky jste nastoupil hned po revoluci. Jak jste se do ní vlastně dostal?
Jako skoro všude, i v Lančově vzniklo Občanské Fórum, které vyhlásilo nové volby, ve kterých jsem byl zvolený místostarostou. V dalším volebním období jsem byl zastupitelem, pak zase místostarostou a tak se to střídalo až do roku 2002. Tehdy mě zvolili starostou a tak to zůstalo až dodnes.
Jste neuvolněným starostou. Jaké je vaše civilní povolání?
Před půl rokem jsem odešel do důchodu, takže dnes do práce nemusím. Ale od roku 1992 jsem pracoval v lese, a to bylo horší. Naštěstí jsem měl rozumného zaměstnavatele, u kterého se daly povinnosti starosty skloubit s těmi pracovními. Stejně jsem přesvědčený, že uvolněnost starosty je pro vesnici důležitá investice. Po pracovní době totiž už nikoho nikde neseženete a telefonicky se dneska také nic nevyřídí. Ale vše samozřejmě záleží na rozpočtu a možnostech vesnice.
Lančov má průměrný věk čtyřiatřicet let, což je dokonce o čtyři roky méně než bývalé okresní město Znojmo. Jak sem mladé lákáte?
Myslím, že nejsme typicky klidná moravská vesnička. U nás se totiž žije docela aktivně. V kulturním domě pořádáme koncerty a před ním je nové dětské hřiště se zastřešeným posezením. Po patnácti letech odmlky se obnovila před čtyřmi lety tradice masopustů nebo oslav Mezinárodního dne žen, o které je veliký zájem. Také stavění a kácení máje je hojně navštěvovaná akce. A už docela vyhlášená je naše krojovaná pouť.
To ale bude asi jen část důvodů, proč se sem mladí stěhují. Jaké jsou ty další?
Ono to tak trochu samozřejmě souvisí i s umístěním Lančova. Jsme jen několik kilometrů od turisticky zajímavého Vranova nad Dyjí i přehrady. A část našeho území přehradní nádrž i zabírá. Máme tu tři tábory, pět set chat a tři velká rekreační střediska. Ve vsi jsou dvě hospody, které jsou v létě pořád plné. Mnozí mladí stráví v Lančově dovolenou, zalíbí se jim tady a přihlásí se k trvalému pobytu. Někteří se tady dokonce pustili do výstavby rodinného domu.
To předpokládá stavební místa. U vás zřejmě nebudou tak drahá jako ve Vranově nebo Znojmě. Jaké jsou u vás ceny pozemků?
Lidem přihlášeným k trvalému pobytu pozemky na stavbu pronajmeme. Pokud dostaví, tak jim je prodáme za pět korun za metr. Pro lidi, kteří nejsou místní, je to částka pětatřicet korun za metr čtvereční. Navíc mají lidé u nás zadarmo vodu, tu hradí obec ze svého rozpočtu.
Všechno je opravdu tak ideální?
To víte, že ne. Turistický ruch má vždycky dvě stránky. Ta horší jsou odpadky. Chalupáři nám hodí do kontejnerů klidně skříň nebo ledničku. My to musíme vyndat, rozebrat a odvézt.Ve vsi také není plyn ani kanalizace. Žádost na čističku už máme podanou pět let, ale všechny tyhle akce trvají léta, takže zatím sháníme peníze, šetříme a čekáme. Proto ale zatím nemůžeme opravovat chodníky ani vysadit další zeleň, což se samozřejmě lidem nelíbí.
Co děláte, když zrovna nestarostujete?
Baví mě sport. Jezdím na silničním kole a hraji fotbal. Za fotbalový klub Starý Petřín jsem hrál až do sedmačtyřiceti a od té doby dělám předsedu. Teď tam chodí hrát všichni fotbalisté z Lančova. A na naše fotbalové hřiště chodí pro změnu děti z našich letních táborů. Také pomáhám synovi se stavbou rodinného domu a těším se na druhé vnouče. Opravdu se nenudím.
Je něco, na co jste hrdý?
Vidíte náš obecní úřad? Tak ten jsem si s našimi chlapy opravil sám. A stálo nás to jen stavební materiál.
Z čeho máte největší radost?
V mých letech už jsem vděčný za zdraví. Že můžu sportovat a také jíst sladké. Já nekouřím a i v pití se držím zpátky, takže to sladké můžu. Mám také radost z toho, že se s lidmi v Lančově většinou domluvím v klidu, nemusím je někam tlačit nebo něco autoritativně nařizovat. To tedy naopak dělám zase strašně nerad.
VLADIMÍR LANGER