VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Oblohu Podyjí zpestřují námluvy orlů

Podyjí /20 LET NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ/ - Největší evropský orel v Národním parku Podyjí pravidelně zimuje, jeho hnízda zde ale zatím ornitologové nenašli.

23.2.2011
SDÍLEJ:

VZÁCNÝ DRAVEC. Orel mořský byl nedílnou součástí české přírody až do konce 19. století. Pak z ní na téměř sto let úplně vymizel. Nyní se do ní pomalu vrací.Foto: Archiv Správy Národního parku Podyjí

Další díly seriálu 20 let národního parku Podyjí najdete

ZDE

Je to jedno z nejúžasnějších představení, které mohou šťastlivci vidět na zimní podyjské obloze. Dva mohutní ptáci za hlasitého křiku krouží vysoko nad jejich hlavy. Jeden se pak spouští střemhlav na toho druhého. Rádoby oběť se jen okamžik před střetem převrátí na záda a nastaví proti domnělému útočníkovi svoje pařáty.

Co může pro nezasvěcené vypadat jako tvrdý souboj na život a na smrt, je ve skutečnosti námluvní rituál orla mořského, největšího dravce, který se v Česku vyskytuje. Přestože má ve jménu moře, hnízdí v Čechách a na Moravě zhruba třicítka párů. Další mladí orli přilétají v zimě na své toulce po Evropě. V Česku však tyto kriticky ohrožené dravce kromě nadšených pozorovatelů čekají i otrávené návnady nebo střelné zbraně.

Podyjí je jedním z ideálních míst, kam může orel mořský na Moravě zamířit. Jeho výskyt je totiž spojen s vodním prostředím. Živí se převážně rybami a vodními ptáky. Během tuhých zim nepohrdne ani mršinami divočáků, lišek, srn nebo jelenů. Ve vnitrozemí si navíc staví svoje ohromná hnízda v korunách vysokých stromů a vyhovují mu i rozsáhlé lesy.

Obrovská hnízda

Hnízdo může být obrovská stavba z klacků a proutí. Jeho průměr dosahuje i sto až sto šedesáti centimetrů. Orli je využívají opakovaně. Každý rok ho trochu dostaví, takže po několika letech může narůst až do výšky dvou metrů a hmotnosti několika set kilogramů. Páry střídavě využívají i více hnízd a ta jim pak mohou sloužit i několik generací. Rekordní je v tomto ohledu jedno na Islandu. To podle odborníků slouží už přes sto padesát let.

Přímo v Národním parku Podyjí ale zatím ornitologové žádné nenalezli. Už od devadesátých let zde orly mořské ale v zimě pravidelně pozorují. Sedící dravec sice může vypadat jako rozčepýřená přerostlá slepice, v letu však roztáhne svá majestátní křídla, která dosahují rozpětí až dva a půl metru.

Pozorovatel ho může identifikovat také podle typického kroužení a sedmi prstovitě roztažených letek na koncích jeho křídel. Prozrazuje ho i klínovitý ocas a dopředu vyčnívající hlava s mohutným zobákem, který je u mladých ptáků tmavý, u dospělých nápadně žlutý.

Sexuální život orlů mořských začíná zhruba ve čtvrtém roce jejich věku. Kromě spektakulárních námluvních rituálů na sebe samice a samci upozorňují i výrazným hlasitým tokáním. Komunikace párů se může měnit až v nepřetržité duety. Po složitých námluvách následuje dlouhý a věrný manželský život. Samec a samice si hledají nové partnery většinou jen v případě, kdy jeden z nich zemře.

Samice snese ročně až tři vajíčka. Střídavě na nich zhruba osmatřicet dní sedí oba rodiče. Partneři se také podělí o krmení mláďat v hnízdě, kde potomci vydrží dva a půl měsíce. I po této době ale mláďata zůstávají v blízkosti rodných hnízd. Rodiče je krmí ještě několik dalších týdnů. V Česku, podobně jako v celé Evropě, čelil orel mořský totálnímu vyhynutí. Mohli za to škodlivé látky obsažené v jeho potravě, i lidé, kteří ho mylně považují za hrozbu pro svá chovaná zvířata.

Do Česka se trvale vrátil v osmdesátých letech, kdy ho ornitologové vysadili na Třeboňsku. Jeho populace nyní v celé Evropě postupně roste, což nahrává i častějšímu výskytu těchto majestátních ptáků v Podyjí. Zatímco dospělí jedinci jsou poměrně stálí a od svých hnízd se trvale nevzdalují, mladí orli ze Skandinávie a severu Evropy se vydávají na toulky po celém kontinentu. V Česku jich podle sčítání odborníků zimují desítky kusů. Na celém světě jich nyní žije zhruba jedenáct tisíc.

Orel mořský
Latinský název: Haliaeetus albicilla
Průměrná hmotnost: samice 7kg, samec 4kg
Délka těla: 69-92 cm
Rozpětí křídel: 200-245 cm
Nejvyšší prokázaný věk: v zajetí 42 let, v přírodě na základě kroužkování 34 let, ale patrně žije déle.
Potrava: Nejčastěji ryby a vodní ptáci. Často požírá mršiny, především v zimě.
Tah: Staří ptáci ze středoevropských populací jsou převážně stálí, mladí se potulují často do značných vzdáleností od svého rodiště.

Člověk nepřítelem

Dravec nemá v přírodě Česka přirozené nepřátele. Jeho populaci však cíleně ničí lidé a to i na Znojemsku. Například u Dyjákovic se řada jedinců otrávila nelegálně nalíčenými návnadami.
U Hrabětic zase toto přísně chráněné zvíře sestřelil před dvěma lety neznámý střelec brokovnicí. Poslední případ nalezení otráveného orla mořského pochází ze začátku letošního února z Třebíčska. Orel mořský byl už v roce 2006 vyhlášen Českou ornitologickou společností ptákem roku.

Rozhovor s ornitoložkou

Podyjí /ROZHOVOR/ – Případy, kdy lidé otráví nebo střelí na orla, na Znojemsku nepřibývají, ale ani nemizí. „Tomu, co nutí lidi na orly střílet, nerozumím,“ říká znojemská ornitoložka Vlasta Škorpíková.

Kdy se orel mořský na Znojemsku poprvé objevil?
První datovaný údaj je z roku 1915, pak až z roku 1944. Počet výskytů narostl v devadesátých letech dvacátého století. První hnízdo tu bylo nalezeno v roce 2003.

Podařilo se mu zde orlovi zahnízdit a vyvést mladé?
Poprvé na Znojemsku úspěšně vyhnízdil v roce 2007, od té doby zde hnízdí každoročně dva až čtyři páry.

Kolik orlů zde nyní zhruba žije? Co je na Podyjí láká?
Nejvíce orlů se na Znojemsku i v Podyjí vyskytuje v zimě, může to být i patnáct jedinců. Soustřeďují se kolem nezamrzlých vodních ploch a řek, kde loví ryby či vodní ptáky. Živí se ovšem rádi i mršinami

Přibývá nebo naopak ubývá případu otrav a postřelení orlů?
Zástřelů a otrav nepřibývá, ale také nemizí. Poslední prokázaná otrava orla karbofuranem je z Třebíčska. Případ je starý asi čtrnáct dnů. Na Znojemsku byl poslední takový případ zaznamenán o Vánocích 2008. Orel byl postřelený a zranění nepřežil.

Co lidi k útokům na orly vede?
Někdy není útok mířen přímo na orly. Otrávené návnady jsou cílené nejspíše na lišky. Co může být motivace pro výstřel na takového dravce? Touha po zajímavé trofeji, střelecká vášeň, nenávist k dravcům obecně? Nevím, nerozumím tomu. (smo)

Autor: David Grossmann

23.2.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Z Brna do Prahy nově jezdí více spojů. Dopravce FlixBus přidal nové autobusy (do zelena). Chce porazit dominantní RegioJet (žluté).
6

Začíná souboj žluté a zelené. Cestující z Brna do Prahy svezou další autobusy

Hokejisté Přerova (ve žlutém) v přípravě proti Orlům Znojmo.

Orli si na Zubrech smlsli. Přerov dostal od Jihomoravanů „bůra"

Architekti chtějí zaujmout vinaře. V krojích

Jižní Morava - U stolu za počítačem projektují stavbu nebo si venku prohlíží terén. V takových situacích se při práci ocitá snad každý architekt. Jinak tomu není ani u Jakuba Rolečka a Jiřího Vojtěška, kteří si před čtyřmi lety založili v Brně vlastní ateliér. Jen s tím rozdílem, že na sobě přitom mají zdobenou košili kordulu, vyšívané nohavice a vysoké boty. Oblečení v moravských krojích chtějí oslovit vinaře.

Více nehod motorkářů v kraji: letos již čtyři mrtví, přibylo i zraněných

Jižní Morava – Horké léto a vášeň pro rychlost plní jihomoravské silnice motorkáři a policejní statistiky novými záznamy o dopravních nehodách. Poslední s tragickými následky vyšetřovali policisté devátého srpna u Čejkovic na Hodonínsku.

Výměny žížal? Nadšenci se navzájem hledají na mapě

Jižní Morava - Kromě třídění odpadu začali lidé v domácnostech používat žížalí kompostéry. Vznikla i mapa, díky které se mohou navzájem kontaktovat. Zapojili se nadšenci na Znojemsku a Hodonínsku.

Reakcí na bodnutí přibývá. Hmyz útočí i na lékaře

Brno /ANKETA/ - Nejprve pobodali sršni mladého muže, poté zaútočili na dvě posádky záchranářů a kolemjdoucí. Scéna jako z hororu se odehrála v neděli večer v brněnské Bystrci. Výjezdů k lidem, u nichž se projeví alergická reakce na bodnutí včelou, vosou či sršněm, je podle odborníků v létě výrazně více.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení