VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Odborníci mapují mrtvé dřevo v Dyji

Podyjí /20 LET NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ/ - Dyje v sobě stále skrývá ohromnou sílu, a to i přesto, že je nad Znojmem spoutána dvěma přehradami. Ukázala ji i při povodních v roce 2006.

23.11.2011
SDÍLEJ:

Pod kůrou padlých stromů podél Dyje lze najít celoevropsky chráněného lesáka rumělkového. Díky dokonale plochému tělu se umně pohybuje v sebemenších skulinách pod kůrou, kde se živí hnijícím lýkem nebo napadá larvy jiného hmyzu. Foto: Václav Křivan

Spolu s velkou vodou připlulo k hrázi znojemské přehrady velké množství dřeva a vodohospodáři se báli, že kmeny stromů ucpou její bezpečnostní přeliv a voda nekontrolovatelně hráz přeteče. Paradoxně se tak stalo kvůli nepromyšlenému zásahu, který měl této situaci předejít. Odborníci nyní hledají způsob, jak mrtvé dřevo v národním parku nechat svému osudu a přitom zabránit případnému dalšímu ohrožení hráze.

Součástí ekosystému řeky jsou i stromy a keře na jejích březích. Charakter břehových porostů závisí na mnoha faktorech. V Podyjí mají povahu různých typů lužních lesů. Převahu zde mají olše, vrby, jilmy, které jsou promíchány s javory, duby nebo jasany. Dyje v národním parku tak protéká silně lesnatým územím, jen místy přerušeným nivními loukami.

Řeka stejně jako břehové porosty leží převážně v 1. zóně národního parku, tedy v přísně chráněné části přírody, ve které je dán maximální prostor samovolným procesům. Přírodě je zde dovoleno „divočet“. Před výstavbou Vranovské přehrady měla Dyje naprosto jiný vodní režim a s tím souvisela i tehdejší podoba břehů. Kvůli častým záplavám a působení například ledových ker v době jarního tání byly stromy a keře v nejbližším okolí řeky silně decimovány. Vodní a ledový živel v podstatě neumožňoval vznik rozsáhlejších porostů a tak v záplavovém území podél toku bylo ve srovnání s dneškem jen minimum dřevin. Když už se stalo, že se do záplavové zóny dostal třeba vyvrácený strom z lesních porostů na svazích, ihned ho zpracovali farmáři hospodařící v údolí.

Pozvolný rozpad

Po výstavbě vranovské přehrady se situace radikálně změnila. Záplavy ustaly nebo přicházely výjimečně. V nivě Dyje se tak postupně vytvořil téměř souvislý pás lužních lesů. V našich luzích dominují krátkověké stromy, jako je třeba olše nebo vrba. V současnosti, po několika málo desítkách let, jsme svědky jejich pozvolného rozpadu. Ten je samozřejmě zcela přirozenou součástí vývoje lesa. Přirozeně odumírající stromy, jedinci poškození větrem, činností řeky, ale v posledních letech i například bobra se lámou nebo vyvracejí. Buď okamžitě, nebo po čase je pak řeka unáší níže po svém toku.

Obvykle se takový kus dřeva někde zachytí a postupně se rozloží. Trasa, kterou daný kus urazí, závisí na jeho délce, na momentálním průtoku, ale i na přítomnosti vhodných záchytných struktur.

Určitým paradoxem je, že břehové porosty jsou sice na jedné straně zdrojem splavované dřevní hmoty, z níž mají vodohospodáři v blízkosti staveb velký strach, ale na druhé straně jsou i velmi efektivním lapačem. Na řadě míst podél řeky Dyje lze najít často obří hromady nakupených kmenů. Celkově se jedná řádově o tisíce kmenů nebo jejich částí.

Po povodních v roce 2002 lesníci vyvrácené stromy rozřezali na kratší délky a nechali u řeky. Při dalších povodních o čtyři roky později je voda splavila k hrázi znojemské přehrady. Celé nepoškozené stromy se na hladině přehrady vyskytovaly jen zcela ojediněle. Kdyby k velkoplošné asanaci nedošlo, stromy, nebo zejména jejich části, by nejspíš také připlavaly, ale v menším množství.

Úkryt před predátory

Tento přístup je tak snad už minulostí. Stromy ležící v řece, kromě toho, že jsou přirozeným projevem dynamiky lužního lesa, mají velkou hodnotu jako životní prostor pro řadu ohrožených organismů. Na hnijící ponořené dřevo jsou vázány citlivé druhy brouků nebo hub. V ponořených korunách stromů najdou ryby snadno úkryt před predátory, jako jsou třeba v posledních letech častí kormoráni. Za padlými stromy se vytvářejí tišiny sloužící jako potravní a rozmnožovací stanoviště ryb i dalších vodních organismů.

V ještě stojících odumírajících stromech najdeme řadu pralesních brouků, například vzácných kovaříků nebo krasců. Suché vrcholky olší s oblibou navštěvují šplhavci – žluny a strakapoudi.

Mrtvé dřevo v korytě nebo na břehu řeku výrazně oživuje. V zahraničí dokonce odborníci vkládají přivezené stromy do koryt regulacemi spoutaných řek bez života. To v podmínkách Podyjí samozřejmě není potřeba. Příklad ze zahraničí je jen ilustrací, jak je přítomnost dřevní hmoty v řece ceněná.

Odborníci v posledních letech pečlivě mapují přítomnost rizikových stromů v okolí Dyje a zkoumají přirozený pohyb mrtvého dřeva po řece. Výsledky tohoto vědeckého zkoumání přinesou zajímavé poznatky, a snad i přispějí k rozptýlení obav o bezpečnost vodního díla Znojmo i při respektování přirozených procesů v přísně chráněné první zóně. Další péče o břehové porosty by měla spočívat v minimalizaci zásahů tak, aby byla zachována, případně posílena jejich záchytná schopnost. Ze speciálních opatření, o nichž se prozatím jen uvažuje, lze zmínit umístění umělého lapače splavovaného dřeva v prostoru znojemské přehrady nebo umělé poutání vybraných kusů dřeva přímo na místě jeho vzniku. Odstraňování nebo rozřezávání kmenů by mělo být přípustné jen zcela výjimečně, například intravilánu Vranova a Hardeggu, v blízkosti mostů a jezů.

ROBERT STEJSKAL (Autor má na starosti management lesních a nelesních porostů NP Podyjí)

23.11.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Helena Dvořáková, vedoucí vyškovského dívčího oddílu Kasiopea.

Na táboře se každoročně vracím do dětství, říká vedoucí skautského oddílu

Ilustrační snímek.

Meruňkovice bude vzácná, kvůli mrazům

Rosice zvládly s Tasovicemi úvody poločasů. Rozhodl "druhý Malata" Vítámvás

Rosice – Nového snajpra našly Rosice na kraji obrany. Dlouholetý kapitán a nejlepší střelec fotbalistů Slovanu Petr Malata musel na artroskopický zákrok s kolenem, nespíš vynechá celý podzim a premiérové domácí utkání nového ročníku divize D sledoval s berlemi pouze jako divák. Zatleskal po něm vítězství svých spoluhráčů 3:1 v regionálním derby nad Tasovicemi.

Do vinohradu nesmí ani noha. Zaráží hory

Jižní Morava – Na konci léta, když ve vinicích dozrávala réva, vinaři postavili horu v podobě hodové máje. To znamenalo, že do vinic nesmí nikdo vstoupit. „Hlídali je takzvaní hotaři, kteří byli ozbrojení a zloděje hroznů mohli zastřelit,“ popisuje folkloristka Markéta Lukešová tradici zarážení hory. Jen těhotné ženy si směly utrhnout střapeček.

Bez největší hvězdy. Legendárního Gotta nahradil za Lužánkami David Koller

Brno /VIDEO/ – Rozložené deky, kelímky s pivem nebo limonádou a hudba. Brněnský stadion za Lužánkami v sobotu odpoledne rozezněli Iné Kafé, Michal Hrůza nebo David Koller. Poslechnout si je přišlo několik stovek lidí, neodradilo je zatažené nebe ani to, že největší hvězda festivalu Létofest, Karel Gott, nakonec nevystoupil.

Novorozená miminka Znojemska 33. týdne 2017

Znojmo – Novorozená miminka 33. týdne roku 2017. Celá redakce přeje novorozeným miminkům vše nejlepší do začínajícího života.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení