Podmolí si chce zachovat malebný ráz

Dnes je vše jiné. Podmolí je vesnicí, která se modernizuje, ale přitom si zachovává malebný ráz. Nechybí vodovod, kanalizace ani plyn. Lidé opravují své domy. Obec zušlechťuje svůj majetek. A je zde díky turistickému ruchu živo.

„Naše obec je křižovatkou cyklostezek. Jezdí tady spoustu cyklistů. Kromě nich do vesnice zavítají pěší turisté a vede tady i hipostezka. Máme v obci tři malé penziony, které turisty lákají,“ přibližuje turistický ruch starosta Josef Frélich.

Turisty do Podmolí přivádějí krásy Národního parku Podyjí. S ním ale občas vesnice v jeho působnosti bojují. Ani Podmolí není výjimkou. „Vadí nám, že nám národní park zasahuje do našeho života. V těsné blízkosti i v intravilánu obce zřizuje biotopy. Pozemky, kde se takové místo nachází, už nikdy nemůžou být zahrnuty do územního plánu jako stavební místa,“ krčí rameny starosta.

Národní park také ovlivňuje možnost podnikání. Na jednu stranu zabezpečuje příliv turistů, na druhou znemožňuje větší podnikatelský rozmach. „Chtěli jsme, aby bylo na Dyji regulované sjíždění na raftech, což dle vedení parku nepřichází absolutně v úvahu. Mám knihu o anglických národních parcích a tam je normálně běžné, že se organizuje rafting i horolezectví,“ uvedl starosta.

Podnikatelský objekt

Kromě penzionů a hospody se v Podmolí nenachází žádný podnikatelský objekt. „Jde to,“ hodnotí velmi stručně podnikání v obci Vladimír Moltaš, který zde vlastní penzion a hospodu u rybníka, jenž je častou zastávkou turistů.

U rybníka pořádá tři akce v roce. „Osmého října budeme dělat tradiční zabíjačkové hody. Loni přišlo dva a půl tisíce lidí. Na jaře zase pořádáme akci, kde se konzumují ryby a maso. A v létě se zde koná zábava,“ popsal dění u rybníka Moltaš.

Rybník patří obci, která zde za úplatu povoluje rybolov. Kromě rybaření podporuje i místní sbor dobrovolných hasičů. V kulturním domě je možno chodit na lekce cvičení zvaného Čchi-kung. „Jedná se o tradiční čínské cvičení pro zdraví a dlouhověkost,“ vysvětluje cvičitelka Vlasta Kolbová, která byla i jednou z organizátorek letošního jarního country bálu. „Akce se moc povedla. Chceme z ní udělat tradici a pořádat ji každý rok,“ prohlásila. Další společenskou událostí v obci je posvícení.

Důchodce Augustin Roupec, který zde bydlí zhruba čtyřicet let, srovnává život v obci s dřívější dobou, kdy hned za vesnicí vedly hraniční dráty. „Dřív byla obec mrtvější pohybem po vesnici. Živější byla ale společensky. Těch akcí, které se konaly, bylo víc, i když mnohé z nich byly poplatné tehdejší době. Každý měsíc se něco dělo,“ vzpomíná.

Nevýhodou bydlení v Podmolí je absence obchodu. „Obchod tady chybí, ale je mi jasné, že při takovém malém počtu obyvatel, by se neuživil. Řeším to tak, že když přijede dcera z Brna, tak jedeme do Znojma nakoupit. A když dcera není, tak vezmu dvě kabele a jedu nakoupit autobusem,“ poznamenal Roupec.

„Uvažujeme, že bychom důchodcům propláceli cestu do Lukova, kde obchod je,“ hledá starosta cestu, jak zlepšit lidem možnost nakupování.

Nechceme mít satelit

V Podmolí není také škola ani školka. Děti chodí do školky v Bezkově a do školy dojíždí do Mašovic. Ve vesnici je zhruba stále stejný počet obyvatel. Starosta ani nějaké velké zvýšení neočekává, i když jeho vesnice je jen deset minut jízdy autem od Znojma. „Kdysi jsme v zastupitelstvu odhlasovali, že nechceme mít u vesnice nějaký satelit, takové ty moderní vesnice u vesnic. Podporujeme, aby se stavělo v prolukách po starých domech, které byly zbourány,“ nastínil starosta.

Prozradil také zajímavost, která je spojena s jedním z obyvatel. „Na Šobesu bydlí trvale jeden náš občan. Jeho rodinu odtud vyhodili Němci, když obsadili pohraničí. V pětačtyřicátém roce jim dům vrátili. V osmačtyřicátém je zase vyhodili, když dělali hranici.V devětaosmdesátém se opět mohli vrátit. V dvaadevadesátém, když byl zřízen park, tak to od nich chtěl odkoupit, ale rodina jim dům neprodala,“ vypráví starosta.

Ten má už vymyšlené další plány, jak vylepšit život v jeho vesnici. „Letos jsme dostali dotaci na oprava kapličky, kde jsou barokní fresky. Je to vlastně naše jediná pamětihodnost. Dál jsme dostali dotaci dvě stě tisíc na ozelenění vesnice. Na podzim chceme žádat o peníze na opravu kulturního domu. Zpracováváme projekt na opravu rybníka, kde chceme udělat nějaké mokřady ve spolupráci s národním parkem. Takže je vidět, že s ním jenom nebojujeme,“ usmál se starosta.