Zkratka znamená Po pracovní době a nedává tak pochyb, že se jedná o ryzí amatéry, kteří hrají, až skončí jejich pracovní povinnosti. Pánové ve věku mezi pětačtyřiceti a padesáti roky muziku milují a je to na jejich koncertech vidět. Na Věčnosti to bylo poznat také z toho, že koncert byl zcela zdarma. „Kluci za sobotní vystoupení nic nechtěli a tak jsem ani já nechtěl po lidech vstupné,“ potvrdil šéf Věčnosti Ivo Bílek.

Muzikanti sami sebe označují jako bigbítovou kapelu, lidé, kteří se o hudbu zajímají, o nich neváhají hovořit jako o poctivém znojemském undergroundu. Kapelníkem je Jiří Jonáš, který hraje na bicí. Dalšími členy jsou kytarista a zpěvák hrající také na foukací harmoniku Petr Zika, kytarista Josef Jelínek, známý mezi Znojmáky spíše jako Džuzep, basovou kytaru ovládá Libor Daniel. Ten si v sobotu zatroubil také sólo na lesní roh.

Začátky kapely sahají až do dob temné totality. Kdo zná Pelcovu knihu A bude hůř, může zavzpomínat a může být blízko i situaci kolem zrodu P.P.D.
„Ještě za totáče se na Znojemsku po vesnicích dělaly různé akce. Pokud si dobře pamatuju, tak někdy kolem roku 1988 se ve Strachoticích proti sobě postavila dvě družstva mániček, hrál se fotbálek, večer bylo pivo a zábava a tam jsme ve zkušebně objevili aparaturu. Tak nějak spontánně jsme se dali dohromady s Džuzepem a Liborem Danielem alias Králíčkem. Zpočátku s námi hrál i Kodl Jeleček na xylofon a různá chrastítka,“ zavzpomínal na začátky kapely pětačtyřicetiletý bubeník a kapelník Jiří Jonáš.

Přiznává zároveň, že hudební výchovu na základní škole nenáviděl. „Muzikantství ale máme v rodině. Táta, děda i praděd byli muzikanti, takže nějaké geny tam asi jsou. Bubnovat jsem se učil jako samouk,“ prozradil Jonáš.

Kamarádi zjistili, že je baví podobná muzika. „Poslouchali jsme třeba Led Zeppelin, Janis Joplin nebo Jimmiho Hendrixe a hráli jsme zprvu klasické, utajené máničkovské akce po vesnických stodolách. Že nám muzicírování vydrželo do dneška, je zázrak,“ řekl bubeník.

Členy kapely může člověk potkat nejen v hospodách nebo na koncertech. „Džuzep dělá ve směnárně, Libor v Keramice, já a Petr jsme zrovna bez práce, takže si nějakou sháníme,“ naznačil kapelník Jonáš.

Hudbou se ale neživí. „Muziku děláme pro zábavu, takže se nedá říct, že bychom si díky ní vydělávali. Nechceme totiž hrát na všech možných akcích za peníze. Tím, že jsme si zvolili určitou svobodu, se totiž můžeme rozhodnout co a kde zahrajeme,“ vysvětlil Jonáš.

Na skládání hudby spolupracuje celá kapela, české texty jsou dílem autorským od zpěváka Petra Ziky, větší část jsou zhudebněné básně například od českého básníka Františka Gellnera. „Nějaké texty má Peťa i od lidí z psychiatrické léčebny v Bohnicích. Hudbu skládáme všichni kolektivně,“ potvrdil kytarista Jelínek.

Muzikanty znají především lidé ze Znojemska. „Vystupujeme nejčastěji Na Věčnosti, v Gogu, mimo region v Meziříčku u Skaláka, hráváme i v Brně v klubu Boro. Lidi nás mohli slyšet i na Statek festu. Hlavně ale vystupujeme tam, kde jsou pohodoví lidi,“ řekl Jelínek.

Po pracovní době se chystají na druhou desku. „No, my spíš mluvíme o druhým demáči, ale na jaře bychom chtěli cédéčko udělat. V nejbližším termínu nás fanoušci můžou vidět desátého března ve znojemském Gogu,“ pozval Jelínek.