VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Puškař Maxera propadl zbraním. A to jej živí

Olbramovice /PODNIKÁNÍ NA ZNOJEMSKU/ - Soukromý výrobce a také opravář dlouhých střelných zbraní Pavel Maxera z Olbramovic pracoval i na turecké pušce z 18. století.

21.5.2011
SDÍLEJ:

Pavel Maxera zbraním zcela propadl. A má i to štěstí, že jej jeho koníček živí. Na zakázku opravoval i metr a půl dlouhou tureckou pušku z 18. století.Foto: DENÍK/Sylva Pavlačková

Když se řekne puškař, většině lidí přijde tato profese netradiční. Avšak pro šestačtyřicetiletého Pavla Maxeru z Olbramovic je to práce jako každá jiná.

Zbraním se věnuje už od studií. Začal na strojárně a poté pokračoval ve studiích na vojenské vysoké škole. Už během nich se dostal k puškařskému řemeslu. Začínal pracovat jako vývojář v brněnské zbrojovce a po dvou a půl letech přešel do výzkumně vývojového ústavu. Zde se vyvíjely především vojenské zbraně. Poté si založil v roce 1994 živnost a dosud dělá do zbraní.

Vyrábí pažby, hlavně a nejrůznější náhradní díly pro myslivecké i sportovní zbraně ve své dílně u domu. Příležitostně je udělá i na zakázku.

Mohl byste svou profesi představit?
Vyrábím zbraně a jsem schopný udělat novou hlaveň, pažbu i náhradní díly nebo montáže. Zároveň pušky restauruji i opravuji. Například nedávno mi jeden majitel přinesl kulovnici a nebyl spokojený s její ráží. Je to prostor, kudy prochází náboj. Vyrobil jsem mu tedy celou novou hlaveň na zakázku.

Jak jste spokojený s vlastními výrobky?
Jsem k sobě hodně kritický, vždycky, když se na flintu podívám, vidím nějaké chyby. Nejsem nikdy stoprocentně spokojený se svou prací.

Kolik zbraní jste už vyrobil ?
To se nedá přesně vyčíslit. Ale určitě jsem jich vyrobil několik desítek možná stovek, ale to není podstatné. Především ale nejčastěji vyměňuji a vyrábím hlavně a pažby.

Jaké materiály na výrobu pažeb nejčastěji používáte?
Záleží na zákazníkovi, jaký materiál si zvolí. Od buku až po turecký ořech může zaplatit třeba dvacet tisíc korun. Na tento výřez se pažba rozkreslí a potom ji pilkou vyříznu a upravím pilníkem. Do pažby vyřežu třeba i vzor rybích šupin. Taky zvládnu zákazníkovi pažbu na jeho vyžádání zkrátit nebo prodloužit.

Přinesou vám zákazníci i zbraň, se kterou si nevíte rady?
Například nedávno mi jedna přišla od zákazníka z Prahy. Majitel svoji zbraň v dobré víře rozdělal a už neuměl dát správně dohromady. Mě teď čeká, abych ji znovu rozebral, a potom bude pro mě velkým oříškem ji správně složit. Nejhorší je, že zákazník neřekne, co s ní udělal.

Máte vlastní dílnu i sklad. Potřebujete pro její provoz i výrobu zbraní zvláštní povolení?
K živnosti mám vyřízenou koncesní listinu, zbrojní licenci, schválenou provozovnu a její zabezpečení.

Dá se vaší profesí uživit a jaký byl váš vstupní kapitál?
Určitě se dá výrobou zbraní uživit, ale nesmím nic zkazit. Pokud by mi třeba spadla flinta s puškohledem za sedmdesát tisíc korun, tak potom mám vyděláno. To musím opravit dalších několik flint, abych zaplatil jen škodu.
O vstupním kapitálu bych raději nemluvil. Začínal jsem postupně od nuly a za to, že to vyšlo, bych měl poděkovat především tolerantní manželce.

Pušky nejen vyrábíte, ale především opravujete. Znamená to, že si některé díly musíte vyrobit?
S náhradními díly na staré zbraně je obecně velký problém. Téměř vždy se vyrábí a přitom se musí dodržet původní technologický postup. Na každou operaci musím mít vlastní nástroj. Jak ruční, tak strojní. Protože pracuji se dřevem, ocelí i jinými materiály. Tomu potom musí odpovídat i cena. Jakákoliv práce začne tím, že si ji musím namalovat a potom podle výkresu začnu s prací.

Co se potom se zbraní děje?
Když ji vyrobím, musí projít státní zkušebnou. Tímto procesem projde každá, u které jsem dělal větší zásahy. Zde ji proměří a vystřelí se z ní dva tormentační náboje. Ty mají o třetinu vyšší tlak než běžný náboj z obchodu. Pokud vydrží, mám jistotu, že je dobře udělaná. Potom přichází další fáze, nastřelení přímo na střelnici. Musí přesně trefovat na sto i více metrů.

Vlastníte i vy zbraň?
Ano, mám doma čtyři lovecké zbraně, z toho tři jsou raritkami. Jedna už bude mít bez jakýchkoliv zásahů sto let.

Žijete v Olbramovicích daleko od měst. Jak se vám na vsi podniká, nemáte nouzi o zákazníky?
Asi díky tomu, že puškařů není nijak moc, tak nouzi o zákazníky opravdu nemám. Chodí sem lidi v podstatě z celé republiky.

Jaká nejvzácnější zbraň vám prošla rukama?
Pamatuji si, že jsem dělal tureckou flintu, která měla přes metr a půl. Pocházela tak z počátku osmnáctého století. Byla celá rozdělaná a mě čekalo vyrobit každý šroubeček. Každý závit jsem piloval ručně. Práce to byla velmi zajímavá a pracoval jsem na ni nepřetržitě asi měsíc. Do toho bych se asi nepouštěl, kdyby nebyla pro známého.

Autor: Sylva Pavlačková

21.5.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Zábava v plastové kouli? Lide v ní hrají fotbal nebo se promenádují po vodě

Slavnost Zarážení hory zažili v sobotu už potřetí obyvatelé Tasovic a pořáající Spolek vinařů svatého Klementa. Všude bylo plno vína, krojů a moravských písniček.
37

Zarážení hory pomáhá ochránit vinohrady. Vinaři soudili i skupinku zlodějů

Kometa a Orli se bijí i v přípravě: Nenecháme si všechno líbit, říkají

Brno, Znojmo – Přátelské utkání v hokeji? Spíš používejme termín přípravné. O nevraživost a bitky totiž není nouze ani v letošním létě. I hokejisté jihomoravských celků Komety Brno a Orlů Znojmo už při prověrkách na novou sezonu shodili rukavice. „Párkrát jsem se porval i v přátelácích. Nerozlišuju, jestli je to příprava, nebo ostrý zápas, každý jde do utkání naplno,“ řekl znojemský bek Jan Lattner.

Na táboře se každoročně vracím do dětství, říká vedoucí skautského oddílu

Vyškov - Jednu košili nosí, i když ne dennodenně, už patnáct let. Přesně tak dlouho je Helena Dvořáková z Vyškova skautkou. Ke kroji, který si tehdy pořídila, se váže spousta jejích vzpomínek. „Abych se stala členkou Junáku, maminka na mě ušila boudu. Teď si život bez skautingu neumím představit,“ říká pětadvacetiletá vedoucí vyškovského dívčího oddílu Kasiopea, která se stará o sedmnáct jeho členek. Podesáté s nimi letos jako hlavní vedoucí vyrazila na tábor do Otaslavic.

Meruňkovice bude vzácná, kvůli mrazům

Jižní Morava – Loni jsem pálil z tří set litrů kvasu, letos nemám nic. Tak shrnul letošní sezonu pěstitel Josef Procházka z Hodonínska. „Pomrzla i jablka. To málo, co z úrody zbylo, nemá ani cenu sbírat,“ řekl.

Rosice zvládly s Tasovicemi úvody poločasů. Rozhodl "druhý Malata" Vítámvás

Rosice – Nového snajpra našly Rosice na kraji obrany. Dlouholetý kapitán a nejlepší střelec fotbalistů Slovanu Petr Malata musel na artroskopický zákrok s kolenem, nespíš vynechá celý podzim a premiérové domácí utkání nového ročníku divize D sledoval s berlemi pouze jako divák. Zatleskal po něm vítězství svých spoluhráčů 3:1 v regionálním derby nad Tasovicemi.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení