VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ručním kosením lidé ochrání motýly

Podyjí – Sekačky nahradí na vybraných podyjských loukách lidé a kosy. Šetrnější péče prospěje motýlům i rostlinám.

18.5.2011
SDÍLEJ:

Pestrokřídlec podražcový.Foto: Archiv Správy Národního parku Podyjí

LENKA REITEROVÁ

V polovině května se už od nepaměti sedláci Podyjí začínali rozhlížet po loukách a plánovali, kterou už pokosit, na které posečkat. Minimálně celý další měsíc pak krajinou zvonily kosy a hrábě šustily při obracení sena. Dnes vyjedou traktory a všechny louky v parku mohou být pokosené třeba za tři dny. Ušetří to sice velké množství lidské práce, pro rostliny a živočichy to však je kritické období. Správa Národního parku Podyjí proto hledá způsoby, jak se o tato území starat co možná nejšetrněji.

Bylo-li k pokosení jedné louky potřeba několik dnů, většina živočichů se vždy mohla přesunout do klidných částí porostu. Traktor se však ve srovnání s pěším sekáčem pohybuje velmi rychle a mnoho zejména bezobratlých mu nedovede uniknout. Tah kosou je co do razance úderu zcela nesrovnatelný s rázem rotační sekačky. Spousta živočichů i rostlin je rozdrcena koly traktorů, zatímco sešlápnutí člověkem na měkké hlíně by si vůbec nepovšimli.

Správa Národního parku Podyjí vlastní nebo spravuje na dvě stovky hektarů luk. Z hlediska ochrany přírody by samozřejmě bylo ideální pokosit všechny louky ručně. To však není v silách ochranářů zajistit. Na velké louky tak vyjíždějí traktory. Na ty menší, nebo hůře dostupné, vyrážejí lidé s křovinořezy. Jejich pohyb je ale upraven tak, aby se alespoň v něčem blížil postupné ruční údržbě.

Louky se kosí po částech. Na většině z nich zůstávají ponechány až do následujícího jara nekosené pásy nebo nepravidelné plochy s druhově bohatým lučním porostem bez agresivních druhů. V takovém porostu mohou vzácné druhy lučních bezobratlých i některé květiny dokončit svůj vývoj a dát vznik nové generaci.

Sekáči jdou…
Sobota 21. 5.
Sraz dobrovolníků od 5.00 hod. do 9.00 hod. na některé z těchto lokalit:
Vranov – terasová louka pod přehradou
Lukov – louky za Novou Vsí
Podmolí – mokřad u Pustého rybníka
Hradiště – meruňkový sad
Popice – kosatcová louka za farou
Hnanice – louka pod horní nádrží čerpací stanice závlah
Nutné předchozí přihlášení na emailu: frindova@nppodyji.cz nebo 515 282 260.
V případě malého zájmu mohou být některé lokality vynechány. Podrobné informace na www.nppodyji.cz/aktuality.
Zdroj: Správa NP Podyjí

Vzácní motýli

Tak se na loukách zachovává například mnoho vzácných motýlů, jako je ohniváček celíkový, ohniváček modrolesklý nebo pestrokřídlec podražcový. Z lesních porostů sem zalétá kriticky ohrožený jasoň dymnivkový. Tento přístup vyhovuje i později kvetoucím rostlinám, jako jsou divizny, omany, kýchavice černá, krvavec toten, rozrazil dlouholistý či tromín objímavý.

Některé louky se kosí v pozdějším termínu, často až v polovině července. I to umožní přežití například kobylek, sarančí a dalších druhů rovnokřídlého hmyzu nebo pavoukům. U těchto skupin bezobratlých se vyskytují dospělá stádia až v pozdním létě a při časné seči by se tak neměly šanci vůbec rozmnožit. Nepokosený porost poskytne v době hromadného kosení úkryt i větším živočichům. Třeba zajícům nebo srnčí zvěři.

V posledních letech se ukazuje, že ani tento postupný způsob kosení luk není v národním parku vyhovující. Na mnohých místech se i jeho vinou velmi rozšířily agresivní druhy bylin. Pcháč oset, vratič obecný, třtina křovištní a další. Těm prospívá jak pozdní termín kosení, tak ponechávání velkých nesečených ploch. Naopak ladem ležící části luk nesvědčí vzácným orchidejím vstavačům osmahlým.

Správa parku v letošním roce proto na některých loukách zmenší podíl nepokosených částí a většinu luk bude kosit i v časnějším termínu než dříve. V případě, že naroste dostatečné množství travní hmoty ke sklizni otav, budou některé louky pokoseny v sezóně i podruhé. A to i přesto, že dvojí kosení není obecně z hlediska ochrany přírody příliš doporučováno. V tomto případě by však při krátkodobém užití mohlo přispět ke zlepšení stavu degradovaných porostů.

Na louky s kosou

I tak jsou stroje stále pouze náhradním řešením a ani při veškerých možných úpravách nemohou v péči o cenné druhově bohaté podyjské louky nahradit tradiční ruční kosení. Ve snaze dosáhnout většího podílu ručně kosených luk je Správa parku odkázána na pomoc dobrovolníků. Proto se v letošním roce rozhodla požádat veřejnost o pomoc a nabídnout zájemcům šanci vyzkoušet si tradiční práci našich předků.

Do tradičního kalendáře vycházek zařadila na tuto sobotu v rámci oslav Evropského dne parků akci poněkud odlišnou. Na ni s názvem Sekáči jdou… budou mít účastníci možnost vyzkoušet si ruční kosení na šesti loukách od Vranova až po Hnanice. Pro zájemce Správa parku vybrala lokality v blízkosti obcí, tedy z podyjských luk ty nejlépe dostupné. Po staletích pokusů sedláci zjistili, že s kosou se nejlépe pracuje za ranní rosy. Proto se i zmíněná akce koná v časnou hodinu.

Program je otevřený ostříleným sekáčům i těm, kteří kosu dosud v ruce nedrželi. Kdo si nebude vědět rady s kosou, může pomoci s úklidem hráběmi či vidlemi. Každý účastník obdrží suvenýr.

Tři zajímavé louky Podyjí


Louku pod Slujemi tvoří dvě odlišné části. Sušší partie je porostlá bohatě kvetoucím společenstvem lučních bylin, v němž nechybí kopretiny, hvozdíky, šalvěje, chrastavce a další. Bezprostředně pod svahem Ledových slují, kudy v dávné minulosti vedl meandr řeky Dyje, je louka vlhčí. Trsy mohutných trav a ostřic tvoří pevné drny, vystupující až metr nad povrch půdy. V cestičkách mezi nimi vykvétají vlhkomilné byliny, jako je máta dlouholistá, kyprej vrbice nebo vrbina obecná.


Široká louka patří k plošně méně rozsáhlým podyjským loukám. Je jednou ze čtyř lokalit Podyjí, kde roste vzácná mochna skalní. Louku lze spatřit na protějším břehu při pohledu z vyhlídky na Sealsfieldově kameni proti proudu řeky.


Louka nad Čížovským rybníkem v údolí Klaperova potoka reprezentuje dnes již velmi vzácné podmáčené louky. Zbytky těchto porostů jsou jedním z posledních útočišť vlhkomilných bylin, jako je prvosenka vyvýšená, starček potoční či různé orchideje, například prstenec májový. V potočních údolích bývá velmi rychlý rozvoj dřevinné vegetace, okraje luk je proto třeba často prořezávat, jinak louka brzy zcela zaroste.

Autorka je vedoucí odboru ochrany přírody a krajiny Správy Národního parku Podyjí

18.5.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto
14

Ptačí chřipka: lidé dostávají peníze za utracené slepice

Festival Překročme řeku. Ilustrační foto.

Rock Heart rozduní Krumlov. Festival s neckyádou oživí nábřeží Svitavy

Znojmo se pokusí o první výhru. Růska štvala rýže

Znojmo – Matný výkon svých spoluhráčů sledoval minulý víkend v dusnu až z dalekého Japonska, ale nyní už je opět připravený jim pomáhat. Znojemský útočník Antonín Růsek se v týdnu opět připojil k týmu a vyhlíží čtvrté kolo Fotbalové národní ligy. V něm se v pátek na domácím hřišti Jihomoravané pokusí od půl osmé večer o první vítězství v sezoně proti Frýdku-Místku.

Senior taxi míří do Hodonína. Od začátku září

Jižní Morava - Od prvního září si hodonínští důchodci vyřídí své záležitosti ve městě pohodlněji. Vedení radnice zavede službu Senior taxi, která spočívá v dopravě obyvatel města starších pětašedesáti let nebo držitelů průkazu ZTP na předem určená místa.

První burčák už je v prodeji. Někteří prodejci plánují zdražení

Jižní Morava - U Valtic, u kempu Apollo mezi Lednicí a Břeclaví a u novomlýnských nádrží na silnici I/52. Na třech místech na Břeclavsku už prodává vinař Miloslav Machuča z Valtic burčák. Jako jeden z prvních na jihu Moravy. „Se sklizní jsem letos maximálně spokojený. Oproti minulému roku je hroznů víc. Máme vinohrady u Úval. Tam mrazy zasáhly vinice jen minimálně,“ řekl Machuča.

Znojmo přezkoumá autobusové linky. Vyhodnotíme i efektivitu, řekl starosta

Znojmo – Raději připravení než překvapení chtějí být znojemští radní, pokud jde o zajištění městské autobusové dopravy. Rok poté, co vleklé vyjednávání mezi odbory a dopravcem málem skončilo stávkou proto radní rozhodli, že začnou s několikaletým předstihem sbírat podklady pro budoucí výběrové řízení.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení