Špalkovi zjišťovali, jak dělají Šaler jinde

Marně byste asi na Znojemsku hledali známější rodinné vinařství a zřejmě jen velmi těžko producenta, který vyrábí tolik výjimečných specialit. Spojení slov Špalek, Šaler, Gryllus či Edelspitz už ale nikoho nenechává na pochybách, že jsme se v dnešním díle seriálu podívali do Nového Šaldorfu do Vinařství rodiny Špalkovy.

Nejstarší František Špalek spolu se syny Markem a vyženěným Petrem Ilgnerem začali oficiálně vyrábět víno v roce 1992. Dnes ve čtyřech vlastních sklepích vyrábějí padesát tisíc lahví ročně.

„Franta dělal víno jako koníčka už od roku 1970, po revoluci jsme si pak řekli, že to zkusíme oficiálně. Nejprve jsme to všichni dělali po práci, v roce 1998 se tomu už táta začal věnovat naplno. Já pak o dva roky později,“ říká Petr Ilgner.

Vy jste zkušenosti nabíral i ve vinařství hraběte Hardegga v Rakousku?
Graf Hardegg je jednou z největších zemědělských firem v Rakousku a já měl štěstí, že jsem k nim přišel v době, kdy nový manažer začal měnit strategii výroby vína zaměřenou do té doby na množství. V té době se tam začalo dělat ledové víno, barrique a další speciality, které jsem pak přenesl i k nám.

Máte ve firmě nějak rozdělené funkce?
Ne, všichni děláme všechno. Jen snad Marek, který je šéfem Nového Vinařství v Drnholci a rodinné vinařství má jen jako koníčka a srdeční záležitost ve volných chvílích, tak nás jako občasný dozor zvenku kontroluje, radí a přináší nové pohledy.

Vinařství rodiny Špalkovy je známé i díky svým specialitám. Jak vznikl Edelspitz?
Chtěli jsme vyrobit víno, které by vzniklo skutečně tak, jak ho připravovali naši předkové před více než sto lety. Hrozny, mošt ani víno nepřichází do styku s umělou hmotou, pouze se dřevem, sklem a kovem. Při výrobě nepoužíváme elektriku, ani ropná paliva, do vína nepřidáváme kvasinky, bakterie, čiřidla či jiné chemické látky. Víno se několikrát stáčí a to tak, že se na sud narazí pípa a víno vytéká do dřevěné kádě, odkud se pak ručně nalévá do dalšího, čistého, dřevěného sudu. Poté, co má víno jiskru a chuť je dostatečně harmonická, přistupujeme k lahvování. Víno se lahvuje opět stáčením přes pípu do měděné nádoby a odsud přes měděný trychtýř do speciálních lahví o objemu půldruhého litru, které jsou uzavřeny kvalitní tradiční korkovou zátkou. Edelspitz by měl díky tomu chutnat jako před sto lety.

Je chuť tohoto vína opravdu tak jiná?
Dnes většina konzumentů chce, aby víno intenzivně vonělo a chutnalo a už se moc neohlížíme na to, co se do suroviny leje. I když jsou to všechno povolené přípravky, ne vždy je to ku prospěchu věci.
Edelspitz ani nemeleme, ale jen šlapeme. I to má vliv na to, jak chutná. Nemá sice tak intenzivní chuť a vůni, je ale velmi plné. Určitě jde o příjemné zpestření našeho sortimentu.

A co Šaler, který je na řadě vašich propagačních materiálů?
Ten jsme začali dělat v roce 1995. Jde o víno portského typu a přestože jsme v Portugalsku nebyli, přečetli jsme si recepturu a začali ho dělat. Až vloni, po patnácti letech, jsme se vydali do Portugalska, abychom se podívali, jak to dělají tam. Kupodivu v tom velký rozdíl není. Jen ti největší vinaři, kteří dělají portské, šlapou hrozny ve velkých tradičních mělkých žulových vanách, jen nahrubo opracovaných. To je ten hlavní rozdíl. Vloni jsme tedy udělali pokus, že jsme hrozny do dvou sudů pošlapali.

Na výrobu vína pěstujete vlastní hrozny nebo nakupujete?
Máme šest a půl hektaru vlastní vinice, což pokryje asi sedmdesát procent naší potřeby. Zbytek dokupujeme od sousedů na Kraví hoře, jeden veltlín dokupujeme z Havraníků a Rulandské modré z Dívčí hory u Chvalovic.

Kromě specialit jistě vyrábíte i klasická vína. Jak široký je váš sortiment?
V nabídce máme asi patnáct vín, pod to ale spadají i cuvée. Nejvíce prodáváme Zweigeltrebe a Veltlínské zelené, z cuvée pak hodně červený Gryllus, což je směs Svatovavřineckého, Zweigeltrebe a Cabernet Sauvignon zrající v barriquových sudech.

Vaše vinařství se hodně specializuje na suchá vína…
Spousta vinařů teď přechází na sladká vína. Je otázkou, kam se až tenhle trend dostane. Osobně si myslím, že sladké víno sice ano, ale mělo by být podle mě v menšině.