VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Starosta Musil: Hnanice jsou pro mě jediným domovem

Hranice /ROZHOVORY SE STAROSTY/ - Jeden z nejdéle působících starostů na Znojemsku, bývalý havíř, důlní technik, milovník hudby a především hnanický rodák a patriot. I tak by se dal popsat čtyřiašedesátiletý neuvolněný starosta Hnanic Jiří Musil. Díky jeho usilovné práci, kterou Hnanicím věnuje již přes dvacet let, obec stále rozkvétá.

28.2.2012 1
SDÍLEJ:

Nejen stavby, rekonstrukce či zdobení obce květinami má na starosti Jiří Musil, který v čele Hnanic stojí od roku 1991. Je také veliký milovník hudby a rád by ještě více pozdvihl kulturní akce v obci. Foto: DENÍK/Martina Svatoňová

Starostujete nepřetržitě přes dvacet let. Jak jste se tenkrát do funkce dostal? Co vás k tomu vedlo?
Od roku 1987 jsem v invalidním důchodu. Dění u nás mi nebylo nikdy lhostejné a po revoluci se  o místa v čele obce ucházeli lidé kriminálního typu. Proto jsme se s pár lidmi, co chtěli jako já pro naši obec něco udělat, rozhodli, že to tak nemůžeme nechat. Kandidovali jsme a nakonec vyhráli. Tehdy Hnanice patřily ještě ke střediskové obci Šatov. V roce 1991, po mém nástupu do funkce, jsme se ihned od Šatova odtrhli a začali jsme pracovat na zlepšení života ve vsi.

Zkuste přiblížit, co všechno se vám za ty dvě desítky let podařilo v Hnanicích zbudovat či vylepšit?
To je otázka  na poměrně dlouhou odpověď, protože tady původně nebylo vůbec nic. V první řadě jsme tenkrát na začátku práce chtěli dokončit vodovod, což se nám  podařilo. Díky tomu, že se otevřely hranice, bylo nutno opravit silnici směrem na Retz. Této možnosti jsme využili a podařilo se nám na průtahu a kolem kostela schovat nadzemní vedení pod zem a položit splaškovou a dešťovou kanalizaci. Další důležitá událost se stala v roce 1994, kdy jsme uvedli do zkušebního provozu čističku odpadních vod. V neposlední řadě jsme zbudovali veřejné osvětlení a zavedli plyn. Podařilo se zrekonstruovat  hasičskou zbrojnici i mateřskou školu, máme zázemí pro turisty, nový ovocný sad a obnovili jsme alej okrasných stromů. Díky naší krásné zeleni a květinám jsme také získali několik ocenění v soutěži Vesnice roku, které se pravidelně účastníme.

Říkáte o sobě, že jste veliký patriot a nikam byste odsud nešel. Hnanice jste ale na nějaký čas opustil.
Ano, na osm let. Studoval jsem v Ostravě Střední průmyslovou školu horní. Poté jsem zde chvíli dělal havíře a důlního technika. Následně jsem odjel na vojnu do Prahy. Tam jsem žil hudbou a skupinou, kterou jsme založili. Po vojně jsem se ale s nadšením a radostí vracel zpátky domů do Hnanic.

Jak na vojně taková kapela vzniká?
Na studiích v Ostravě jsem byl od svých šestnácti let také členem kapely. Do Prahy na vojnu se z ní  dostali  čtyři členové, takže  jsme v podstatě kapelu obnovili. Jmenovali jsme se  Melodic.

Po vojně vás čekala Ostrava?
Vrátil jsem se tam na tři měsíce. V prosinci 1970 jsem nastoupil do Sboru národní bezpečnosti, kde jsem vydržel sedmnáct let. Následně jsem onemocněl a od té doby jsem v invalidním důchodu.

S hudbou jste ale neskončil…
V sousedním Šatově jsem po návratu několik let působil v dechovém a tanečním orchestru, kde jsem hrál na křídlovku.
Jste také předsedou Dobrovolného svazku znojemských vinařských obcí Daníž. Jak dlouho jste v této funkci?
Svazek jsme založili v roce 1999, kdy nás bylo šest vesnic. O dva roky později jsme se rozšířili o třiatřicet obcí. Nyní je nás pětatřicet ve znojemském vinařském regionu.

Co byste do budoucna chtěl ještě zlepšit? Na čem pracujete?
Určitě dokončení technické infrastruktury. Také se nám podařilo získat novou kronikářku, takže se pracuje na kronice.

Jak celé ty roky starostování s vámi prožívá rodina a okolí?
Bez manželky, bez dětí, bez lidí a blízkých, kteří mne podporovali, si ta dlouhá léta nedokáži představit. Velikou podporu mám také v zastupitelích.

Plánujete ve svém starostenském maratonu pokračovat?
To zatím zvažuji. Uvidím, jak na tom budu se zdravím. Pokud se mi zdraví zlepší a bude přímá volba starosty, tak bych to určitě zkusil. Je to opravdu podmíněno mým zdravím.

Jaké máte další koníčky?
Určitě četbu a vaření. Relax je pro mne počítač.

Máte nějaký vzor, kdo je vám sympatický, nebo kterému byste se chtěl podobat?
Jako člověk i jako muzikant mi byl blízký určitě Jaromír Plichta, kapelník Šatovanky. A z politiků se mi líbil Miloš Zeman. Byl to člověk, který si dokázal udělat i srandu a takový typ  mi v politice schází.

Máte nějaký tajný sen?
Kdybych se dočetl, že  vynalezli tkáň, která se již testuje, na obnovení nervových buněk. Tohle je můj  sen, který by mi pomohl znovu chodit.

Jiří Musil

Věk: 64 let
Stranická příslušnost: nestraník
Rodinný stav: ženatý
Děti: syn a dvě dcery
Narozen: Hnanice
Vzdělání: středoškolské
Předchozí povolání: státní zaměstnanec

Autor: Martina Svatoňová

28.2.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Mobilní rozhlas pomůže také v krizi, slibuje autor. V kraji ho využívá 39 obcí

Ilustrační foto

Zábava v plastové kouli? Lide v ní hrají fotbal nebo se promenádují po vodě

Zarážení hory pomáhá ochránit vinohrady. Vinaři soudili i skupinku zlodějů

Tasovice /VIDEO/ - Slavnost Zarážení hory pořádali v sobotu už potřetí obyvatelé Tasovic a Spolek vinařů svatého Klementa. Všude bylo plno vína, krojů a moravských písní. "Věřím, že se všichni při písničce a skleničce dobrého vína společně pobavíme a navíc pomůžeme ochránit naše vinohrady v době zrání před chorobami, špačky, zlým počasím a zloději. Hrdě můžeme prohlásit, že naše právo platí už od šestého století," řekl na úvod za pořadatele slavnosti František Houšť.

Kometa a Orli se bijí i v přípravě: Nenecháme si všechno líbit, říkají

Brno, Znojmo – Přátelské utkání v hokeji? Spíš používejme termín přípravné. O nevraživost a bitky totiž není nouze ani v letošním létě. I hokejisté jihomoravských celků Komety Brno a Orlů Znojmo už při prověrkách na novou sezonu shodili rukavice. „Párkrát jsem se porval i v přátelácích. Nerozlišuju, jestli je to příprava, nebo ostrý zápas, každý jde do utkání naplno,“ řekl znojemský bek Jan Lattner.

Na táboře se každoročně vracím do dětství, říká vedoucí skautského oddílu

Vyškov - Jednu košili nosí, i když ne dennodenně, už patnáct let. Přesně tak dlouho je Helena Dvořáková z Vyškova skautkou. Ke kroji, který si tehdy pořídila, se váže spousta jejích vzpomínek. „Abych se stala členkou Junáku, maminka na mě ušila boudu. Teď si život bez skautingu neumím představit,“ říká pětadvacetiletá vedoucí vyškovského dívčího oddílu Kasiopea, která se stará o sedmnáct jeho členek. Podesáté s nimi letos jako hlavní vedoucí vyrazila na tábor do Otaslavic.

Meruňkovice bude vzácná, kvůli mrazům

Jižní Morava – Loni jsem pálil z tří set litrů kvasu, letos nemám nic. Tak shrnul letošní sezonu pěstitel Josef Procházka z Hodonínska. „Pomrzla i jablka. To málo, co z úrody zbylo, nemá ani cenu sbírat,“ řekl.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení