VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Stromy v Podyjí září desítkami barev

Podyjí /20 LET NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ/ - Podzim se plně ujal své vlády a dává nám rychle zapomenout na těch několik dnů babího léta. Najednou váháme, jestli ještě stojí za to vyrazit někam do přírody. Přitom podzimní čas je v Národním parku Podyjí jedním z nejzajímavějších a nejkrásnějších.

26.10.2011
SDÍLEJ:

Cizokrajný dub červený svoje jméno rozhodně nezapře. Jeho listy dostávají až křiklavě nachové zabarvení. Foto: Archiv Správy Národního parku Podyjí

Právě v těchto dnech se plně projevuje mimořádná druhová pestrost zdejších lesů. Z vyhlídek, ale i při procházce po lesní cestě, můžeme pozorovat, jak stromy pomalu mění svůj vzhled. Jak se listy různých dřevin na různých místech zbarvují širokou škálou barev. A paleta barev podzimního listí je opravdu pestrá – ze zelené se najednou stává žlutá, oranžová, cihlová až červená, nebo dokonce hnědá.

Co vlastně způsobuje barevné změny listů stromů? Jsou to různá přírodní barviva, která se v listech nacházejí. Na jaře a v létě převažuje zelené barvivo (chlorofyl). Na podzim však vlivem nedostatku slunečního svitu zeleného barviva ubývá. Na řadu tak přicházejí další barviva – žlutá a oranžová (karotenoidy), případně červená (antokyany). Navíc v listech některých dřevin se na podzim ukládá i větší množství tříslovin, které jsou společně se žlutými a oranžovými barvivy příčinou hnědého zbarvení.

Zbarvení listů a také průběh a délku trvání těchto fascinujících přírodních obrazů ovlivňují kromě ubývajícího slunečního záření ještě další okolnosti. Je to především vlhkost půdy a vzduchu a také teplota. Ty se pochopitelně rok od roku mění, a proto žádné dva podzimy nejsou zcela totožné. Pro výrazně pestrobarevnou a dlouhotrvající podzimní galerii je ideální, pokud je počasí slunné a chladné, ale ne mrazivé a také ne příliš deštivé.

Přírodní barviva

Mimořádná druhová pestrost lesů Národního parku Podyjí je zárukou velkolepé podívané. Více než sto druhů dřevin nabízí různé kombinace přírodních barviv. Nejen jednotlivé druhy, ale každý strom má rozdílné množství jednotlivých barviv a zbarvení listů je výsledkem jakéhosi mixu obsažených barev.
V západní části Podyjí na sebe poutají pozornost svými barevnými proměnami v kombinaci s hladkou a do dálky svítící šedou kůrou buky lesní. Buk se barví nejprve žlutě, pak červeně a posléze tmavohnědě.

Na první pohled také zaujme svým výrazným nachovým zabarvením listů dub červený. Je to nepůvodní dřevina přivezená do Evropy ze severní Ameriky. Naše domácí duby jsou v tomto směru poněkud skoupé. Jejich listy většinou jen zhnědnou, uschnou a odumřou. Na druhou stranu listy našich dubů, zejména dubu zimního, často zůstávají na stromě až do jara, kdy začnou rašit nové mladé lístky. A protože rašení probíhá postupně, tak dub vlastně nikdy nezůstane zcela bez listí. O této jeho vlastnosti se koneckonců přesvědčil i sám ďábel ve známé pohádce Jana Wericha.

Výrazné oranžovo-červené zabarvení má jeřáb břek, javor mléč a javor klen. A právě na velkých listech javorů lze velmi dobře sledovat postupné barevné změny.

Žluté zbarvení je charakteristické například pro břízu bělokorou, obě lípy (malolistou i velkolistou), topol osiku a některé jeřáby. Svou „trochou do mlýna“ pak přispívá i modřín opadavý, jehož jehlice se před každoročním opadáním také barví žlutě.

Poutají pozornost

Listy některých dřevin se barevně nemění vůbec a opadávají brzy na podzim. Tuto vlastnost má jasan ztepilý.
Nejen barva listů, ale i výrazné plody některých stromů a keřů mohou zaujmout návštěvníky podzimního Podyjí. Svými červenými plody na sebe poutají pozornost nejen lidí, ale zejména ptáků některé druhy jeřábů, hlohy a samozřejmě šípková růže.

Na převážně holých větvích dubu letního zase nepřehlédnutelně svítí žluté plody ochmetu evropského. Někdy bývá zaměňován ochmet a jmelí. Jmelí bílé je také keř parazitující na stromech, ale jak vyplývá z jeho názvu, má plody sklovitě bílé a na rozdíl od ochmetu mu na podzim neopadávají lístky. Plody obou těchto keřů se v minulosti používaly na výrobu ptačího lepu.

Zajímavé plodenství

Výjimečným krasavcem je ovšem brslen evropský. Listy tohoto keře se na podzim barví zářivě červeně, ale navíc má velmi zajímavé a nápadné plodenství – růžové až červené tobolky, ve kterých se v oranžovém míšku ukrývají světlehnědá semena.

Někdo může namítnout, že po opadání listů je podzimní a zejména pak zimní období v listnatých lesích poněkud nezáživné. Stromy bez listí vypadají smutně až nemocně.

Na druhou stranu právě v této době vyniknou pokřivené zakrslé bonsaje borovice lesní na skalních vyhlídkách, kde dokrašlují už tak velmi působivé scenérie pohledů do údolí Dyje.

V údolí potoků se najednou „rozsvítí“ zelené svíce jedle bělokoré a na stráních v okolí Vranova nad Dyjí si všimneme několika málo zbývajících exemplářů tisu červeného. A už vůbec nelze přehlédnout stálezelený břečťan popínavý – liánu, která právě v zimních měsících zdobí kmeny a často i větve spících listnáčů.

PETR VANČURA (Autor je vedoucím odboru péče o les NP Podyjí)

26.10.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Mobilní rozhlas pomůže také v krizi, slibuje autor. V kraji ho využívá 39 obcí

Ilustrační foto

Zábava v plastové kouli? Lide v ní hrají fotbal nebo se promenádují po vodě

Zarážení hory pomáhá ochránit vinohrady. Vinaři soudili i skupinku zlodějů

Tasovice /VIDEO/ - Slavnost Zarážení hory pořádali v sobotu už potřetí obyvatelé Tasovic a Spolek vinařů svatého Klementa. Všude bylo plno vína, krojů a moravských písní. "Věřím, že se všichni při písničce a skleničce dobrého vína společně pobavíme a navíc pomůžeme ochránit naše vinohrady v době zrání před chorobami, špačky, zlým počasím a zloději. Hrdě můžeme prohlásit, že naše právo platí už od šestého století," řekl na úvod za pořadatele slavnosti František Houšť.

Kometa a Orli se bijí i v přípravě: Nenecháme si všechno líbit, říkají

Brno, Znojmo – Přátelské utkání v hokeji? Spíš používejme termín přípravné. O nevraživost a bitky totiž není nouze ani v letošním létě. I hokejisté jihomoravských celků Komety Brno a Orlů Znojmo už při prověrkách na novou sezonu shodili rukavice. „Párkrát jsem se porval i v přátelácích. Nerozlišuju, jestli je to příprava, nebo ostrý zápas, každý jde do utkání naplno,“ řekl znojemský bek Jan Lattner.

Na táboře se každoročně vracím do dětství, říká vedoucí skautského oddílu

Vyškov - Jednu košili nosí, i když ne dennodenně, už patnáct let. Přesně tak dlouho je Helena Dvořáková z Vyškova skautkou. Ke kroji, který si tehdy pořídila, se váže spousta jejích vzpomínek. „Abych se stala členkou Junáku, maminka na mě ušila boudu. Teď si život bez skautingu neumím představit,“ říká pětadvacetiletá vedoucí vyškovského dívčího oddílu Kasiopea, která se stará o sedmnáct jeho členek. Podesáté s nimi letos jako hlavní vedoucí vyrazila na tábor do Otaslavic.

Meruňkovice bude vzácná, kvůli mrazům

Jižní Morava – Loni jsem pálil z tří set litrů kvasu, letos nemám nic. Tak shrnul letošní sezonu pěstitel Josef Procházka z Hodonínska. „Pomrzla i jablka. To málo, co z úrody zbylo, nemá ani cenu sbírat,“ řekl.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení