VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Třináct rostlin a živočichů, kteří se ukrývají

Podyjí /20 LET NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ/ - Neopakovatelná pestrost podmínek území Národního parku Podyjí nabízí vhodné prostředí tisícům druhů rostlin a živočichů. I přes značnou zachovalost přírody z tohoto území řada zvířat i bylin vymizela.

21.12.2011
SDÍLEJ:

Sysel obecný je hlodavec vyhledávající nízké travinné porosty, kde se může zdaleka rozhlédnout ve svém typickém vztyčeném postoji.Foto: Anna Doskočilová

Některé z druhů, jejichž současný výskyt v Podyjí není znám, zde však dnes mají vhodné podmínky k životu. Je tedy možné, že se zde vyskytují, jen byly dosud přehlíženy. Případně by se mohly v Podyjí brzy objevit.

Případ kočky divoké, jejíž výskyt byl zatím potvrzen na rakouské části území, je všeobecně znám. Kočka však zdaleka není jediným druhem, jehož výskyt je v Podyjí pravděpodobný, ale nepotvrzený.

Řadu druhů také běžně známe z jedné nebo několika lokalit. Překvapivě v jiných částech parku nalezeny nebyly. Následující text přiblíží jen některé z desítek druhů, po nichž zatím odborníci bezvýsledně pátrají. Pokud jakékoli zvíře nebo rostlinu z tohoto seznamu v národním parku uvidíte, zavolejte nám na telefon: 515 282 240 nebo napište na mail: info@nppodyji.cz.

Psovitá šelma šakal obecný je ve fauně Česka nováčkem. Po roce 2000 byl přistižen na dvou místech, nikoli však v Podyjí. Šíří se již posledních patnáct let. Nejbližší údaj o výskytu šakala pochází z 80. let 20. století z blízkosti obce Ziernreith těsně u státní hranice. Jedním z nejpravděpodobnějších míst, kde by šakal mohl proniknout na naše území, je právě Podyjí. Šakali žijí obvykle v párech či rodinných smečkách. Loví hlavně obojživelníky, hlodavce a ptáky, jsou však vytrvalými běžci, takže při spolupráci ve skupině dokážou v případě potřeby uštvat i mladé kopytníky. Šakal je také velmi šetrný zbytky kořisti si vždy uschová a vrací se k ní, dokud ji nespotřebuje. Foto: Jan Ševčík

Jeden z našich nejvzácnějších netopýrů vrápenec malý, patří mezi kriticky ohrožené druhy. V lidských stavbách nachází jak zimní, tak letní úkryty. V národním parku je několik známých zimovišť i letních úkrytů, do nichž se vrápenci pravidelně vracejí desítky let. Svoji letní kolonii na půdě vranovského zámku však z neznámých důvodů opustili. Vzhledem k tomu, že počet zimujících vrápenců ve Vranově neklesl, je pravděpodobné, že si vybrali jiný letní úkryt. Zoologům se jej však zatím nepodařilo nalézt. Foto: Antonín Reiter




Náš jediný jedovatý had zmije obecná je typickým druhem rašelinišť, mokřadů a horských luk. V Podyjí je pro něj tedy poměrně málo vhodných míst. Z 20. století jsou známy pouze dva doklady výskytu zmije v Podyjí. Místa nálezů jsou navíc nejasně popsána. Z poslední doby existuje jediný doklad nález svlečky (svlečené kůže) z Hardecké stráně. Ovšem svlečka není živý had a způsobů, jak se mohla na stráň dostat, je řada. Foto: Archiv Správy Národního parku Podyjí



Muchomůrka císařka
je již od dávných dob ve středozemí kulinářsky ceněnou houbou. Vytváří výrazné plodnice s oranžovým kloboukem, žlutými lupeny a třeněm, s vyvinutou bělavou pochvou. U nás je to kriticky ohrožená houba. Vyskytuje se jen ojediněle v listnatých lesích teplých oblastí. V Podyjí má na řadě míst ideální podmínky k životu. Odborníkům se ji zde ale nepodařilo nalézt. Foto: Michael Kesl/biolib.cz





Sysel obecný
je hlodavec vyhledávající nízké travinné porosty, kde se může zdaleka rozhlédnout ve svém typickém vztyčeném postoji. V minulých staletích byl sysel v intenzivně kosené a vypásané krajině Znojemska hojný. Se změnou užívání krajiny ubylo neoraných nizoučkých bylinných porostů a s nimi zmizel také sysel. Dnes přežívá v celé republice zejména na travnatých letištích, která jsou často kosena. Obnova vypásání vřesovišť a stepních trávníků v Podyjí přinesla syslovi nové možnosti. Mohl by se znovu objevit na vřesovištích východního Znojemska či na Mašovické střelnici. Foto: Anna Doskočilová

Puchýřník lékařský
je i mezi laiky poměrně známý brouk. Proslul zejména pro své afrodiziakální účinky. Jím vylučovaný alkaloid cantharidin se může ovšem snadno změnit ve smrtelný jed. V Podyjí ho odborníci viděli jen několikrát. Největší pravděpodobnost nálezu je pouze v určitých letech (velikost populace silně kolísá). Brouci usedají na dřeviny, jako jsou jasany, šeříky nebo ptačí zoby. Foto: Filip Trnka



Sokol stěhovavý
je dravec, který s oblibou hnízdí na římsách skalních stěn. Historických údajů o hnízdění v Podyjí je celá řada. Poslední pochází ze sedmdesátých let 20. století. Od vzniku národního parku však na jeho území nebylo zaznamenáno úspěšné hnízdění. Jedinci, kteří byli v letech 1995 a 1997 v parku vypuštěni, se sem ke hnízdění nevrátili. Žádný sokol nevyužil ani dvě hnízdní budky instalované v 90. letech na velké skalní masivy. V posledních letech narůstá počet pozorování sokola v parku, je tedy možné, že se zde brzy opět uhnízdí. Foto: Zdeněk Tunka




Hvozdík pyšný
je květina střídavě vlhkých lesních světlin. Takových biotopů během minulého století velmi ubylo. Profesor Oborny na přelomu 19. a 20. stol. píše, že ve Znojemském okrese se vyskytuje leckde, Vratislav Drlík v 50. letech již píše „velmi vzácně“. Na konci 20. století už ho odborníci považují na Znojemsku za vyhynulý. Znovu byl objeven v roce 2007 jediný trs nedaleko Lusthausu u Lesné. Snad to znamená, že se hvozdík do našich lesů opět vrací. Foto: Antonín Reiter



O výskytu bledule jarní na území národního parku kolují různé legendy. Nejeden starousedlík vzpomíná na dědečkovo vyprávění o bledulích pod Vranovem i jinde. Botanici však popisované lokality opakovaně navštěvují a bledule dosud neobjevili. Dokonce neexistují ani historické údaje v literatuře či herbářích. Nejvýchodnější údaj uvádí profesor Oborny na konci 19. století. Jde o nález ve Švýcarském údolí, který je dnes pod hladinou vranovské přehrady. Foto: Archiv Správy Národního parku Podyjí



Černucha rolní
zástupce velké skupiny mizejících polních plevelů, které doplatily na změnu způsobu obhospodařování polí. Mnohé druhy pochybků, hlaváčků, rozrazilů, pryskyřníků i dalších rostlin se dnes ocitlo na červeném seznamu ohrožených druhů, přestože ještě před sto lety to byly obtížné polní plevele. I proto Správa parku zahájila projekt obnovy a výzkumu maloplošných úhorů. Jde o to, poskytnout těmto druhům životní prostor mimo zemědělsky využívané plochy. Foto: Stefan Goen








Lýkovec vonný
vyhledává polostín na teplých stráních a lesních lemech. Ukončení pařezinového hospodaření vedlo také k úbytku světlých lesů vhodných pro lýkovce. Dnes známe pouze tři lokality v širším okolí Šobeského meandru, kde roste. Po razantním prořezání křovin na jedné z nich se zde lýkovec značně rozrostl. Foto: Archiv Správy NP Podyjí








Lesní motýl jasoň dymnivkový
je dosud poměrně hojný na dně údolí řeky Dyje, kde se vyskytuje podél lesních okrajů, na pasekách a nivních loukách. Údaje z plošiny nad údolím jsou velmi sporadické. Největší šance na setkání s tímto motýlem je na lesních světlinách, pasekách, na lesních cestách s širokými okraji nebo v okolí vyhlídek. Na první pohled celkově bílým zbarvením s několika černými skvrnami připomíná prachobyčejného běláska. Na rozdíl od běláska má však jasoň černě žilkovaná křídla. Nápadné jsou také průhledné vrcholy předních křídel. Foto: Archiv Správy Národního parku Podyjí



V Podyjí se vyskytují dva druhy ježka: ježek východní a ježek západní (ten je výrazně vzácnější). Nálezy ježků z okolí vesnic jsou naprosto běžné. Překvapivě neexistuje jediný nesporný nález ježka z lesního komplexu ve vnitřním území parku. Posoudíme-li ježkův způsob života, nic jeho výskytu v podyjských lesích nebrání. Zřejmě jsme tedy jen špatnými pozorovateli. Foto: Archiv Správy Národního parku Podyjí

LENKA REITEROVÁ (Autorka je vedoucí Odboru ochrany přírody a krajiny Správy NP Podyjí)

21.12.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Mobilní rozhlas pomůže také v krizi, slibuje autor. V kraji ho využívá 39 obcí

Ilustrační foto

Zábava v plastové kouli? Lide v ní hrají fotbal nebo se promenádují po vodě

Zarážení hory pomáhá ochránit vinohrady. Vinaři soudili i skupinku zlodějů

Tasovice /VIDEO/ - Slavnost Zarážení hory pořádali v sobotu už potřetí obyvatelé Tasovic a Spolek vinařů svatého Klementa. Všude bylo plno vína, krojů a moravských písní. "Věřím, že se všichni při písničce a skleničce dobrého vína společně pobavíme a navíc pomůžeme ochránit naše vinohrady v době zrání před chorobami, špačky, zlým počasím a zloději. Hrdě můžeme prohlásit, že naše právo platí už od šestého století," řekl na úvod za pořadatele slavnosti František Houšť.

Kometa a Orli se bijí i v přípravě: Nenecháme si všechno líbit, říkají

Brno, Znojmo – Přátelské utkání v hokeji? Spíš používejme termín přípravné. O nevraživost a bitky totiž není nouze ani v letošním létě. I hokejisté jihomoravských celků Komety Brno a Orlů Znojmo už při prověrkách na novou sezonu shodili rukavice. „Párkrát jsem se porval i v přátelácích. Nerozlišuju, jestli je to příprava, nebo ostrý zápas, každý jde do utkání naplno,“ řekl znojemský bek Jan Lattner.

Na táboře se každoročně vracím do dětství, říká vedoucí skautského oddílu

Vyškov - Jednu košili nosí, i když ne dennodenně, už patnáct let. Přesně tak dlouho je Helena Dvořáková z Vyškova skautkou. Ke kroji, který si tehdy pořídila, se váže spousta jejích vzpomínek. „Abych se stala členkou Junáku, maminka na mě ušila boudu. Teď si život bez skautingu neumím představit,“ říká pětadvacetiletá vedoucí vyškovského dívčího oddílu Kasiopea, která se stará o sedmnáct jeho členek. Podesáté s nimi letos jako hlavní vedoucí vyrazila na tábor do Otaslavic.

Meruňkovice bude vzácná, kvůli mrazům

Jižní Morava – Loni jsem pálil z tří set litrů kvasu, letos nemám nic. Tak shrnul letošní sezonu pěstitel Josef Procházka z Hodonínska. „Pomrzla i jablka. To málo, co z úrody zbylo, nemá ani cenu sbírat,“ řekl.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení