VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Boroticích se sušil kvalitní tabák

Borotice - /VESNIČKY A MĚSTA, FOTOGALERIE/ - Obec Borotice má bohatou historii. První písemná zmínka pochází již z roku 1225. Místní teď trápí kanalizace.

5.4.2010
SDÍLEJ:

Borotická kaplička.Foto: DENÍK

Předchozí díly seriálu Vesničky a města naleznete ZDE

První písemné záznamy o Boroticích se datují do roku 1225. Vesnice se rozkládala mezi močály. Dnešní obec vznikla z někdejších Moravských Borotic, zatímco druhá ves, Německé Borotice, zanikly v patnáctém století.

Z historických pramenů plyne, že vesnice patřila různým místním šlechticům, kteří mezi sebou různé části vsi prodávali a kupovali. „Postupně majetek přecházel do držení Louckého kláštera. Ves často měnila pány,“ popisuje historii web obce.

Počátkem patnáctého století markrabí Jošt odňal Borotice klášteru Louckému a daroval je Buzkovi z Křídlovic. „Ten pak roku 1448 svou tvrz v Boroticích se dvorem, lidmi poplatnými, polnostmi, vinicemi, vodami i lesy a vrbinami postoupil Janovi z Lechovic,“ píše se na oficiálních stránkách obce.

Až roku 1660 se opět vrací do majetku Louckého kláštera. Z tehdejších dobových záznamů plyne, že po třicetileté válce bylo v obci dvacet lánů polí, čtyři domy osedlé a patnáct starých pustých. A vesnice začala ožívat až na sklonku sedmnáctého století.

V majetku Louckého kláštera zůstala až do jeho zrušení do roku 1784. „Z dalších majitelů pak listiny připomínají vídeňského měšťana Josefa Langa, který současně koupil statek Lechovice. Posledním majitelem byl pak Maxim baron Kobeck, říšský poslanec,“ píše historie.

Rozbořené mosty

Po válce měla obec sto čtyřicet jedna domů, mnohé z nich hodně staré nebo poškozené z války. Též všechny mosty přes Jevišovku Němci vyhodili do vzduchu, takže byly postaveny jen provizorní dřevěné.

„Do roku 1947 zpravidla jedenkrát denně zprávy vyhlašoval obecní bubeník Šturc. Borotice byly jednou z prvních obcí v širokém okolí, které měly místní rozhlas,“ popisuje místní kronika.

Historický Únor 1948 se odrazil také v dění v obci. „Byl vytvořen akční výbor. Na podzim 1949 ze strojního družstva vzniklo JZD. V Boroticích se dařilo tabáku, byl dobré kvality a přinášel vysoké příjmy do pokladny,“ popisují internetové stránky.

V druhé polovině devatenáctého století bylo v obci sto osmadvacet domů a necelých sedm stovek obyvatel. O jedenáct let později už bylo o patnáct domů a pětapadesát lidí více, z toho však žádný Čech.

„Nyní máme v obci přes čtyři sta obyvatel. Lidé od nás neodchází, i když nabídka zaměstnání není příliš velká. Někteří našli práci ve vinařských závodech a jatkách,“ říká starosta Borotic Zdeněk Bobok.

Před deseti lety v obci zavřeli mateřskou školu. „O čtyři roky později jsme ji zrekonstruovali a nyní ji navštěvuje osmnáct dětí,“ dodává starosta.
Borotičtí usilují o novou bytovou zástavbu. „Sháníme pozemky, chtěli bychom je od Pozemkového fondu bezplatně převést na obec a použít k výstavbě rodinných domků,“ vysvětluje Bobok.

Sociální byty

V roce 2001 přišla obec o základní školu. „Využili jsme budovu a z ní jsme vytvořili sedm sociálních bytů. Je o ně velký zájem. Ještě se nám podařilo díky dotacím postavit jednu bytovku se šesti sociálními byty,“ vypočítává starosta.

Lidé z Borotic nemusí za nákupy dojíždět do města, od loňského roku mají prodejnu smíšeného zboží. Místní nejvíce tíží kanalizace. „Máme v obci vybudované nové vedení vody, na které jsme dostali dotaci. Chtěli bychom získat peníze na novou kanalizaci. Snažíme se o to už od roku 2006. Zatím jsme však nesplnili požadované podmínky,“ smutně dodává starosta.

„Nevzdáváme se a chtěli bychom získat aspoň deset milionů na výstavbu čistící stanice,“ říká Bobok.

O kulturu v obci se stará Spolek borotických hospodyněk a místní dobrovolní hasiči.

„Vloni se v Boroticích uskutečnil první ročník Gulášfestu. Letos ho ženy plánují znovu, ale už ne v tak velkém rozsahu. Hasiči zase pořádají turnaj v ping pongu, nohejbalu, golfu i masopust. Mezi další akce patří dětské dny, vypouštění morény, potom posezení s důchodci. A letos jsme obnovili i oslavu dne žen,“ seznamuje s kulturním děním starosta.

Jako jedna z mála obcí vlastní Borotice letiště. „Do klína nám od vojska spadlo letiště, ale nedá se na něm nic dělat. Je to totiž chráněné území s výskytem dropa,“ vysvětluje starosta Bobok.

Vážení čtenáři, seriál Vesničky a města najdete také v tištěné podobě každý pátek v Znojemském deníku Rovnost.

Autor: Sylva Pavlačková

5.4.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Mobilní rozhlas pomůže také v krizi, slibuje autor. V kraji ho využívá 39 obcí

Ilustrační foto

Zábava v plastové kouli? Lide v ní hrají fotbal nebo se promenádují po vodě

Zarážení hory pomáhá ochránit vinohrady. Vinaři soudili i skupinku zlodějů

Tasovice /VIDEO/ - Slavnost Zarážení hory pořádali v sobotu už potřetí obyvatelé Tasovic a Spolek vinařů svatého Klementa. Všude bylo plno vína, krojů a moravských písní. "Věřím, že se všichni při písničce a skleničce dobrého vína společně pobavíme a navíc pomůžeme ochránit naše vinohrady v době zrání před chorobami, špačky, zlým počasím a zloději. Hrdě můžeme prohlásit, že naše právo platí už od šestého století," řekl na úvod za pořadatele slavnosti František Houšť.

Kometa a Orli se bijí i v přípravě: Nenecháme si všechno líbit, říkají

Brno, Znojmo – Přátelské utkání v hokeji? Spíš používejme termín přípravné. O nevraživost a bitky totiž není nouze ani v letošním létě. I hokejisté jihomoravských celků Komety Brno a Orlů Znojmo už při prověrkách na novou sezonu shodili rukavice. „Párkrát jsem se porval i v přátelácích. Nerozlišuju, jestli je to příprava, nebo ostrý zápas, každý jde do utkání naplno,“ řekl znojemský bek Jan Lattner.

Na táboře se každoročně vracím do dětství, říká vedoucí skautského oddílu

Vyškov - Jednu košili nosí, i když ne dennodenně, už patnáct let. Přesně tak dlouho je Helena Dvořáková z Vyškova skautkou. Ke kroji, který si tehdy pořídila, se váže spousta jejích vzpomínek. „Abych se stala členkou Junáku, maminka na mě ušila boudu. Teď si život bez skautingu neumím představit,“ říká pětadvacetiletá vedoucí vyškovského dívčího oddílu Kasiopea, která se stará o sedmnáct jeho členek. Podesáté s nimi letos jako hlavní vedoucí vyrazila na tábor do Otaslavic.

Meruňkovice bude vzácná, kvůli mrazům

Jižní Morava – Loni jsem pálil z tří set litrů kvasu, letos nemám nic. Tak shrnul letošní sezonu pěstitel Josef Procházka z Hodonínska. „Pomrzla i jablka. To málo, co z úrody zbylo, nemá ani cenu sbírat,“ řekl.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení