Že je zimní les v těchto dnech jen občasnou příležitostí pro krátké vycházky? Ani náhodou. „Když je venku líp, to znamená, že zmizí sychravé mlhy a objeví se sluneční paprsky, beru košík a jdu na houby. Z těch zimních připravuji hlavně můj oblíbený guláš," popsal Martin Jedlička ze Znojma, který je vášnivým houbařem a do lesa s košíkem chodí prakticky po celý rok.

Není sám, na zimní houby se těší i další lidé. Právě o jejich současných houbových „úlovcích" pojednává dnešní díl pravidelného sobotního seriálu Přírodou u hranic.

Je řada druhů hub, které snesou sněhovou pokrývku a venkovní teploty mírně pod nulou. A z nich je pak i několik těch, které jsou jedlé a velmi chutné. Podle znojemského mykologa Radomíra Němce lze nyní sbírat zejména penízovku sametonohou. „Zrovna včera jsem byl v Národním parku Podyjí a byly tam. Z těch zimních hub je právě tato nyní v nejlepší formě, ostatní druhy byly trochu pomrzlé," přiblížil Němec.

Rovněž se teď dá podle něj najít v lese i pařezník pozdní, ucho jidášovo, hlíva ústřičná či šťavnatka pomrazka, která hojně roste pod borovicemi. „Kdyby bylo počasí, jako tento týden, tak je to pro ně ideální počasí," popsal znojemský mykolog.

Lidé, kteří by na zimní houby chtěli do lesa vyrazit, by tak podle něj měli sledovat vývoj teplot. „Když budou alespoň týden přes den nad nulou a v noci nebudou klesat příliš do mínusů, myslím, že je to dobrá doba zkusit na ně vyrazit," popsal Němec.

A jak takové zimní houby připravit? „U penízovek se sbírají jenom klobouky, a ty se používají do polévky. Ucho jidášovo je zase houba známá z asijské kuchyně, takže ta se často připravuje s rýží nebo i do polévek," naznačil Němec.

Hlíva ústřičná se pak suší a mele na prášek, čímž se dá konzumovat dlouhodobě. Použít ji lze i do polévek a do vegetariánské kuchyně jako náhrada masa.

Podle odborníků ale nelze sbírat houby, které na mráz nejsou uzpůsobené, tedy ty, které jsou k vidění ještě před nástupem samotné zimy, avšak už si prošly prvními nočními mrazíky. To platí hlavně u hřibovitých druhů.

Někteří odborníci ale nedoporučují konzumovat ani hlívu ústřičnou, prošla-li silnějším mrazem. „Hlíva, jak jednou zmrzne, už neožije a při rozkladných procesech se na ní začnou tvořit bakterie a plísně," vysvětloval mykolog Jiří Polčák.

Že plodnice hlívy přešla mrazem, je poznat na první pohled. „Hlíva se scvrkne, změní tvar, lupeny nejsou tak vybarvené, jak by měly být, jsou tmavší a často žlutohnědé," popsal Jiří Polčák.

Toxické látky v rozmrzlé houbě rostoucí v přírodě podle odborníků nejsou tak nebezpečné, že by mohly člověka ohrozit na životě. Mohou se však dostavit žaludeční potíže. „Mohou vyvolat žaludeční nevolnosti spojené s průjmy a zvracením," upozornil mykolog.

Proč ale houbám neuškodí mrazák? Mykolog připomněl, že nakrájené čerstvé houby v mrazáku ihned zmrznou. „Proces je jiný než v přírodě. Houbu však nesmím rozmrazit, ale hned ji dát do hrnce nebo na pánvičku," zdůraznil Jiří Polčák.

Začátek loňského roku byl pro houbaře z jihu Moravy neradostný. Byl suchý, houby nerostly a vypadalo to, že se trend udrží a houby nebudou růst ani v druhé polovině roku. K radosti houbařů však v letních měsících pršelo. Druhá polovina roku tak byla velmi dobrá.