V lomu u Hamilton si vzal zchudlý boháč život

Zda v roce 865 Cyril s Metodějem u hamiltonského pramene skutečně kázali, už asi nikdo nepotvrdí, ani nevyvrátí. Žádný přímý doklad o tom neexistuje. „Zůstává jen u pověsti a tradice. Takových míst, o kterých se tvrdí, že na nich věrozvěstové šířili víru, je na Moravě mnoho. Kdyby se to vzalo v úvahu, nemohli by dělat nic jiného, než je obcházet," řekl vyškovský historik Radek Mikulka.

Okolí nevelké místní části Vyškova nabízí i další místa, která stojí za zhlédnutí. Pověsti, které se k nim vážou, jsou strašidelnější. Třeba takzvaná Čertova skála v lesích nad místním rančem. Traduje se, že se tam kdysi zjevil čert a od té doby je na skále ohnivá opálená stopa. „Když jsem byl dítě, říkali jsme jí jinak. Byla známá jako Minaříkova. Až naše děti, které chodily do školy, najednou přišly s tím, že jde o Čertovu skálu," uvedl Roman Grošek z Hamilton.

Jako dítě na skálu s kamarády chodil. Potvrdil, že na ní opálenina skutečně byla. „Věřím však spíš, že je to tím, že se tam chodívaly dělat ohně. Vojáci si je rozdělávali právě na převisu, kde opálenou stopu pamatuji. Čert to asi nebyl," usmál se Grošek.

Předseda osadního výboru Ivo Chomoucký dodal, že podle informací, které má k dispozici, se dřív v okolí skály těžil kámen. „Za Minaříkovou skálou byla cesta vydlážděná kamením, vedla k Rieglově skále. Potom ji zatopila voda. Z vyprávění dědečka vím, že se tam utopil jeden z obyvatelů. Stalo se to po válce, když došlo k měnové reformě. Měl hodně peněz, a najednou mu byly na nic. Našel ho tam utopeného náš soused," vzpomínal na vyprávění dědečka Grošek.

S druhou světovou válkou je spojený také nadpřirozený jev, který je podle některých lidí k vidění v hamiltonských lesích. Údajně se tam zjevují duše mrtvých vojáků. „O této historce jsem ještě neslyšel. Ale co se týká vojáků, ti z druhé světové války byli u Hamilton skutečně pohřbení. Mám určité povědomí o tom, že za Strachotínkou. Po válce je pak exhumovali," nastínil Chomoucký.

Potvrdil to i Grošek. O událostech mu vykládal děda. „Němečtí vojáci měli nedaleko, v místech kasáren, lazaret. Na louku nad kapličku, kde byli pohřbení, mě i vzal, když jsem byl ještě dítě. Přímo v místech, kde byli pohřbení, byla na louce vidět kola. Na nich rostla jiná tráva. Děda povídal, že tam byli pochovaní vojáci, kteří v lazaretu umřeli," řekl Grošek.

O tom, že by se v lesích vojáci zjevovali, však ještě neslyšel. Přesto se svými přáteli dokázal historii využít k malému dobrodružství. „Dětem jsme udělali stezku odvahy s tím, že jim tam starý voják nechal poklad," zavzpomínal Grošek.