VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V národním parku lze najít i vltavíny z vesmíru

Podyjí /20 LET NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ/ - Příroda Národního parku Podyjí skrývá řadu geologických zajímavostí i ložiska grafitu, mramorů nebo železné rudy.

7.12.2011 5
SDÍLEJ:

Sněhový poprašek dává vyniknout tvarům. Kaňon Dyje a rokle Mločího údolí ze Sealsfieldova kamene. Foto: Jaroslav Šmerda

Dnešní rozčlenění povrchu a pestrost tvarů Podyjí podmínil dlouhý a složitý geologický vývoj. Během něj se tu střídala žhavá období s magmatickým krbem, povrchovou sopečnou činností a tlakovými deformacemi i „mokrými“ variantami vývoje, ve kterých bylo celé území zaplaveno vodou moří a jezer. Dokladů o střídání takových vývojových etap je v Podyjí dost.

Vůbec nejstarší kapitoly „kamenné“ historie Podyjí začínají před více než půl miliardou roků hluboko ve starohorách. V té době, bylo to asi před pěti sty padesáti miliony lety, tuhly v magmatickém krbu ukrytém hluboko pod povrchem jižního superkontinentu Gondwana žuly, jež dnes vystupují na povrch ve východní části parku mezi Znojmem a Šatovem. Případně ortoruly z okolí Vranova, Čížova a z meandru Ledových slují, jejichž stáří je odhadováno až na osm set milionů let.

Co tehdy bylo v prostoru mezi žulami a ortorulou, není tak úplně jasné, protože původní horniny se za vysokých tlaků a teplot během vrásnění na konci prvohor přeměnily ve slídnaté ruly s granátem a mramory. S velkou pravděpodobností to před metamorfózou byly vrstvy vápenců a písčito-jílovitých mořských usazenin.

Vrásnění a s ním spojenou přeměnu hornin způsobila srážka Gondwany se severoatlantským kontinentem Laurussií. Výsledek vypadá, jako by se v pekelné díži zamíchala nejrůznější těsta. Světlá, tmavá, plastická i křehká. Právě proto můžeme v údolí Dyje a v údolích podél přítoků na moravské i rakouské straně uvidět esovitě zprohýbané desky vrás nebo šikmo ukloněné útržky hornin přesunuté sem kdoví odkud. Výchozy s nejlepšími ukázkami vrás jsou na skalnaté stráni levého břehu Dyje ve Vranově nebo v údolí Žlebského potoka.

Tlakem deformované horniny mají velmi dobrou deskovitou odlučnost a to jim v minulosti zajistilo velkou oblibu v místním stavitelství. Jedinečným příkladem takového stavebního kamene jsou ruly z okolí Větrníka a z Braitavy.

Vápence-mramory

Jiným typem nerostných surovin jsou na území národního parku krystalické vápence-mramory. Vápno se z nich v minulosti pálilo u Hardeggu, kde jsou v údolí říčky Fugnice pozůstatky vápenky. S jejich využíváním se počítalo počátkem 20. století při přípravě stavebního projektu železnice, která měla vést údolím Dyje od Znojma do Slavonic a Drosendorfu.

Obdobně se počítalo s využitím indicií a malých ložisek grafitu u Vranova, u Podmyčí a v okolí Nového Hrádku. Samostatnými kapitolkami o nerostných surovinách v Podyjí by mohlo být využívání železné rudy u Vranova, kde se celá desetiletí těžila a v hutích a hamru zpracovávala, nebo třeba v 50. letech minulého století zamýšlená těžba a zpracovávání granátů. Ty jsou ve zvýšeném množství součástí svorů, slídnatých hornin, jejichž výchozy jsou na pláži a v granátové zátoce kousek od hráze vranovské přehrady.

Při zvětrávání se granáty z horniny uvolňují, a protože jsou těžké a odolné, pomalu se na příhodných místech hromadí. Svým chemickým složením odpovídají místní červenohnědé granáty almandinu, hlinito-železnatému členu granátové skupiny a tím se liší od krvavě červeného hlinito hořečnatého granátu pyropu, kterému se také jinak říká český granát.

Více než tři sta milionů let uplynulo od zformování hornin variským vrásněním ve velkou geologickou jednotku Český masív, složenou z pevných hornin krystalinika (tak se označuje soubor vyvřelin a přeměněných hornin). Od konce prvohor, kdy místní pohoří dosahovalo velehorských výšek, zarovnávala eroze členitý vysokohorský povrch a tomu pak ještě následně pomohla během třetihor síla moře pronikajícího sem četnými zálivy z východu. V jeho usazeninách, píscích, štěrcích a jílech se dochovaly pozůstatky třetihorních mořských zvířat.

Vltavíny z nebe

K minerálům, horninám a zkamenělinám vypovídajícím o nejstarší historii Podyjí přibylo před několika lety ještě něco. Byly to vltavíny, přírodní skla, svědkové a produkty kosmické katastrofy, při níž se Země srazila s planetkou.

Ony vlastně na Zemi přibyly už před patnácti miliony let. Planetka vybuchla kdesi v Bavorsku a sklovitá hmota popadala na území jižních Čech a na Moravu. Z okolí Kuchařovic a Suchohrdel byly nálezy vltavínů známé už v šedesátých letech minulého století díky sběrateli panu Rudolfu Rychlíkovi, ale teprve nedávno byly nalezeny první ukázky na Kraví hoře a jeden ve vinohradu na Šobesu.

Svojí rozlohou nejmenší z našich národních parků má prakticky pro každého návštěvníka nějakou zajímavost a překvapení. Všechny pak vytváří pestrou mozaiku činící z tohoto území skutečný oku i duši lahodící skvost. Geologické jevy a výsledky jejich miliony let trvajících účinků se vedle možná barevnějších rostlin a čipernějších živočichů nemají vůbec zač stydět.

Právě přelom roku, kdy se živá příroda ukládá ke spánku a rostliny odhodí listí, je vhodnou dobou na plánování výprav za neživou přírodou. Právě teď jsou nejlépe odkryty povrchové tvary modelované dlouhými věky. Právě teď se před vámi objeví černý otvor po staré štole svědčící o zašlé těžbě nějakého nerostu. Právě v tuto dobu se na bizarních skalních stěnách a na kaskádách v roklích a údolích potoků vytvoří originální ledová výzdoba dodávající všemu ještě něco navíc.

JAROSLAV ŠMERDA (autor je kurátorem geologických sbírek Jihomoravského muzea ve Znojmě)

7.12.2011 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:
Tomáš Martinek, 14.8., 51 cm, 3410 g, Znojmo
7

Novorozená miminka Znojemska 33. týdne 2017

V pátek 18. srpna vjela u železniční stanice Olbramkostel na Znojemsku na železniční přejezd Octavia v době, kdy tudy projížděl motorový vlak. Při srážce zemřeli dva lidé, dítě ve vážném stavu transportovali záchranáři vrtulníkem do Brna.
AKTUALIZOVÁNO
24

Srážka auta a vlaku u Olbramkostela: dva lidé zemřeli, malá dívka bojuje o život

Armáda chystá velké letecké cvičení Ample Strike

Jižní Morava – Tisícovka českých vojáků, stovky aliančních vojáků z nejméně sedmnácti zemí, velké množství techniky a především vojenské proudové letouny i vrtulníky. To vše znamená blížící se mezinárodní letecké cvičení Ample Strike 2017, do kterého se zapojí také jižní Moravě blízká 22. základna vrtulníkové základny Náměšť nad Oslavou.

AKTUALIZOVÁNO

Úleva. Znojmo má první výhru, Frýdek-Místek přehrálo 2:1

Znojmo /FOTOGALERIE/ – Naplnili roli favorita, ale dřelo to. Znojemští fotbalisté ve čtvrtém kole druhé ligy doma jednou přišli o vedení proti Frýdku-Místku, nakonec jej však dokázali přehrát 2:1. Po dvou remízách a jedné prohře Jihomoravané konečně slaví plný bodový zisk. „Snad se teď odrazíme k lepším výsledkům,“ oddechl si domácí kouč Jiří Balcárek.

Žaloba na územní plán: za krajem stojí přes 60 obcí

Jižní Morava – Více zastánců než odpůrců mají krajské zásady územního rozvoje. Alespoň podle počtu obcí, které se připojily na stranu Jihomoravského kraje v žalobě na platnost územního plánu, kterou před měsícem podalo patnáct jihomoravských obcí přes advokátní kancelář Frank Bold.

Druhá etapa čištění Bořího lesa se blíží ke konci. Průzkum chtějí urychlit

Břeclav, Valtice /FOTOGALERIE/ - Dva nálezy za pár minut našel pyrotechnik při čtvrteční ukázce průzkumu Bořího lesa mezi Valticemi a Břeclaví. Jeden byl pravděpodobně střepina, druhý zřejmě munice určená k likvidaci. „Je to nahodilé, může se stát, že jste hodinu bez nálezu a pak přijdete na místo, které musíte přerýt jako záhon mrkví, protože jeden nález navazuje na druhý,“ řekl Jiří Chládek, hlavní pyrotechnik specializované firmy, která průzkum provádí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení