Vinař Hevera: diplomy z výstav přikládám do krbu

„Abych nemusel běhat po celém vinohradu, postavil jsem si špačkárnu, neboli věž na hlídání. Chtěl jsem ji udělat ještě vyšší, ale už nebyl čas. Možná ji ještě časem vylepším,“ popisuje kuchařovický vinař.

Jaromír Hevera pochází z vinařské rodiny. „Dobré víno dělal už můj děda. Ale nejvíce jsem se naučil od otce. Měli jsme společný sklep a každý vyráběl na své straně. Potom jsme si vína navzájem hodnotili,“ tvrdí muž.

Vinařství založil v roce 1992. „Právě v době, když se rušilo zemědělské družstvo Práče. Pomalu všechny propouštěli až jsem o místo přišel i já. V družstvu jsem se mnoho let staral především o vinice,“ vzpomíná.

Nejdříve si pronajal u Suchohrdel vinohrad. „Jenže jsem ho nakonec nedostal. Rozhodl jsem se, že si koupím vlastní pole. Na třech hektarech půdy jsem vysázel hlavně Veltlínské zelené a Vlašský ryzlink. Dále potom Chardonnay, Aurelius, Rýnský ryzlink, Pálavu, Sylvánské zelené a Sauvignon,“ vypočítává.

Ve vinohradu pěstuje i zvláštní odrůdu Semling. „Je to kříženec Rýnského ryzlinku a Sylvánu. Musím se pochlubit, celý vinohrad jsem si sám narouboval,“ dodává.

Ročně posbírá asi dva vagony hroznů. „Když je dobrá výlisnost, mám až sedmnáct tisíc litrů vína. Hrozny vůbec nenakupuji, stačí mi to, co mám. Vlastním jeden sklep, ve kterém vše zpracovávám,“ přiblíží vinař.

Jak dodává, všechna jeho vína jsou kvalitní. „Musím říct, že víno nepiji, jen ho ochutnávám. Než totiž přechutnám celý sklep, mám dost,“ směje se vinař.
S prací kolem sklepa a vinohradu mu pomáhá celá rodina. „Používám také traktor a veškerou dostupnou techniku,“ říká Hevera.

Vinař koncem července začne stavět nedaleko sklepa vinařský penzion. „Bude určený především pro naše hosty, ale mohou ho využívat i cyklisté, přibližuje vinař.

Jeho vína si mohou zájemci koupit v některých vinotékách i doma. „Lidé je mohou ochutnat i v kuchařovické hospůdce. Sudové prodávám za třiatřicet korun, litrovou láhev za čtyřicet a sedmičku za padesát korun. Nedělám v ceně žádný rozdíl. Snažím se prodávat za přijatelnou cenu, proto nemám problém s odbytem,“ říká.

Ze žádné výstavy neodejde bez ocenění. „Získal jsem spoustu zlatých cen a šampiony výstavy. Jenže co s hromadou diplomů. Tak s nimi v krbu zatápím,“ směje se vinař.