VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Z krajiny Podyjí mizí stromy samotáři

Podyjí/20 LET NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ/ - Ochranáři vytváří databázi významných stromů. Jsou mezi nimi mohutné duby, památné lípy i exotické fíkovníky.

2.2.2011 2
SDÍLEJ:

Asi nejbizarněji vypadající dřevinou je mohutná borovice, kterou můžete vidět cestou přes vřesoviště z Havraníků směrem ke studánce Pod Lipami. Roste od stezky vpravo asi 50 m a připomíná skrýš loupežníků.Foto: Archiv Správy NP Podyjí

Poprvé ho viděli v devadesátých letech ve Valticích na Břeclavsku, od té doby se nalezlo jen několik exemplářů. Minulý rok v létě malého brouka se zvláštním jménem Synchita mediolanensis entomologové objevili v jedné z dutin starého ořešáku v aleji v Havraníkách. Právě unikátní nález drobného brouka je jedním z dokladů významu jednotlivých stromů pro zachování různorodých živočišných druhů v Podyjí. Z krajiny ale pomalu mizí.

Když se řekne Podyjí, každý si nejspíš představí kaňon řeky Dyje s množstvím lákavých vyhlídek, moře lesů nebo pestrá vřesoviště. Někomu se vybaví prosluněné vinice a zříceniny starých mlýnů. Ovšem i okrajové části národního parku a okolní krajina v ochranném pásmu mají co nabídnout. V intenzívně využívané zemědělské krajině se nachází řada zajímavých zákoutí, která často unikají pozornosti běžného návštěvníka. K těm nejcennějším prvkům patří i staré stromy – pamětníci minulých časů a rozvážní svědci historických událostí.

Podíváme-li se na dobové fotografie nebo staré letecké snímky, na první pohled je patrné, že v zemědělské krajině ještě po válce rostlo mnohem více rozptýlené zeleně, než je tomu dnes.

Úzká políčka byla posetá ovocnými dřevinami. Stromy vroubily polní cesty a na mezích sloužily k vyznačení hranic mezi sousedními pozemky. Kromě bezprostředního užitku, například v podobě poskytování plodů, dávaly blahodárný stín lidem při práci na poli a kromě toho sloužily i jako útočiště celé řady dnes často již vzácných živočichů. Typické byly například lípy u božích muk a pomníčků.

Velkoplošné úpravy spojené s kolektivizací zemědělství krajinu přetvořily natolik, že dnes jsou stromy kolem polních cest velkou vzácností. Poslední zbytky typické krajinné struktury najdeme už jen například na záhumenkách některých obcí, jako jsou Popice nebo Havraníky. Zajímavé je, že drobná držba takzvaných řemenových parcel přetrvala hned za hranicemi v sousedním Rakousku.

Velkou hodnotu si dodnes zachovávají i zahrádkářské kolonie pod Kraví horou nebo na Hradišti. Právě v těchto zbytcích „tradiční“ krajiny lze najít významné jedince starých stromů. Často se jedná třeba o ovocné dřeviny, jako jsou hrušně, meruňky nebo ořešáky.

Kromě ochrany „divoké“ přírody uvnitř vlastního národního parku se Správa NP Podyjí zabývá také ochranou stromů ve volné krajině. Největší pozornost ochranáři věnují jedincům s výjimečnými rozměry, vysokou estetickou nebo biologickou hodnotou. Speciální režim ochrany zasluhují i vzácné druhy dřevin nebo staré ovocné odrůdy.

Největší počet významných stromů se nachází v okolí Čížova, další v pořadí jsou Hnanice a Vranov nad Dyjí. Nejcennější zbytky starých sadů lze najít u Lukova nebo na Havranickém vřesovišti. Zvláštní postavení mají Hradišťské terasy. Místní stromy sice nijak nevynikající velikostí, zato spíše svojí vzácností. Lidé zde mohou ochutnat například mišpule německé, odrůdu pocházející z Asie, kterou hojně pěstovali naši předci. Její plody mají zvláštní, velmi pikantní chuť a lze je jíst až po přejití mrazem.

Zajímavé je, že na Hradišti lidé mišpule roubovali na jiné stromy, hlavně na višně mahalebky. Ještě vzácnější je zde fíkovník smokvoň, jedna z nejstarších kulturních rostlin vůbec. Z podyjských rarit stojí za zmínku mimořádně vzrostlý břečtan pokrývající zeď Nového Hrádku s průměrem kmene téměř půl metru. Kolem zbytků starých mlýnů lze velmi vzácně najít i jeřáby oskeruše, s chutnými plody a ceněným dřevem. Paradoxně vůbec největších rozměrů dosahují v Podyjí nepůvodní smrky ztepilé.

Informace o významných stromech národního parku a jeho ochranného pásma shromažďují odborníci v podrobné databázi. V ní se zaznamenávají údaje o druhu, zdravotním stavu, stejně jako o rozměrech.

Databáze slouží jako podklad pro správní řízení, která by se nějakým způsobem mohla týkat těchto významných jedinců. Kromě mohutných stromů, mezi nimiž jsou adepti na vyhlášení za památné stromy (zvláštní kategorie ochrany dle zákona o ochraně přírody a krajiny), zaznamenávají ochranáři i výskyt zbytků starých sadů s často dnes již zapomenutými odrůdami ovocných stromů.

Svět stromů byl vždy tak trochu tajuplný. Někdy dosahují úchvatných rozměrů, přežívají desítky i stovky let a vytváří velmi důmyslná společenstva - lesy. Stromy žijí zcela vlastním životem, poklidným a rozvážným tempem, jako by snad uspěchaný svět lidí kolem ani neexistoval.

ROBERT STEJSKAL

Autor je biolog. Ve Správě NP Podyjí má na starosti management lesních a nelesních porostů

2.2.2011 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Úleva. Znojmo má první výhru, Frýdek-Místek přehrálo 2:1

Ilustrační foto.

Žaloba na územní plán: za krajem stojí přes 60 obcí

Druhá etapa čištění Bořího lesa se blíží ke konci. Průzkum chtějí urychlit

Břeclav, Valtice /FOTOGALERIE/ - Dva nálezy za pár minut našel pyrotechnik při čtvrteční ukázce průzkumu Bořího lesa mezi Valticemi a Břeclaví. Jeden byl pravděpodobně střepina, druhý zřejmě munice určená k likvidaci. „Je to nahodilé, může se stát, že jste hodinu bez nálezu a pak přijdete na místo, které musíte přerýt jako záhon mrkví, protože jeden nález navazuje na druhý,“ řekl Jiří Chládek, hlavní pyrotechnik specializované firmy, která průzkum provádí.

AUTOMIX.CZ

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Sportovně užitková vozidla vládnou světu a to nejen mezi novými auty, ale jejich obliba výrazně roste i mezi ojetinami. Pojďme se tedy podívat na to, jaké možnosti máte, když si chcete pořídit ojeté SUV s relativně omezeným rozpočtem. Probereme si SUV do 300 tisíc a koukneme na pět kusů, které za to stojí. A také na pět, jimž byste se měli vyhnout.

Teror v Barceloně: Lidé se bojí zajít si i pro jídlo, říká Hodoňanka

Hodonín – S nervozitou sleduje vývoj události okolo teroristických útoků ve španělské Barceloně. Čeká na zprávy, píše si se známými. Třicetiletá Monika Baldriánová z Hodonína strávila na Pyrenejském poloostrově několik let. A přestože kontakt s lidmi z oblíbené země udržuje už jen na dálku, vraždění radikálů ji nesmírně zasáhlo.

Jsme ohromení, chválí obránce Šuláka v Detroitu

Brno – Zatímco jeho bývalí spoluhráči ze Znojma už se prohánějí po ledě v přípravných zápasech, Libor Šulák zatím jen individuálně trénuje. Proto ho potěšila pozvánka do hokejového národního týmu na dvojutkání se Slovenskem příští středu v Třinci a o den později v Žilině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení