První podnikatelské aktivity obchodníků Josefa Kočího a Milana Valáška přitom dnes působí téměř neskutečně a komicky. První kanceláří jim totiž byla telefonní budka.

„Prvopočátek našeho podnikání se datuje až do roku 1994, kdy jsme společně s kamarádem Milanem Valáškem začali obchodovat s transformátory vysokého napětí. Naproti Telecomu byla telefonní budka. Vlezli jsme do ní, použili telefonní seznam, sešit a tužku a začali sjednávat obchody,“ vzpomíná na své první podnikatelské krůčky jeden ze spolumajitelů firmy Perito Josef Kočí.

O několik let později se oba muži vrhli do dalších obchodů. „Dokonce jsme jednu dobu měli založenou firmu na Ukrajině. Tam jsme tehdy přišli o spoustu iluzí i peněz. Nakonec jsme se rozhodli, že zůstaneme ve Znojmě. Lákala nás v první řadě výroba. Obchod s transformátory nám sice funguje dodnes a prosperuje, ale my se začali věnovat i jiné činnosti,“ naznačuje.

Perito zakládali v roce 1998 jako výrobu dveřních výplní. „Koupili jsme objekt v Dyji, ve kterém bývala ubytovna pro brigádníky. Začínali jsme skutečně od píky. O výrobě jsme nevěděli zhola nic. Vlastníma rukama jsme začali objekt vyklízet. Vzpomínám, jak jel okolo náhodou krajský hygienik Řepka, který nás upozornil, že v takovém objektu nám výrobu nikdo neschválí,“ popisuje začátky Kočí.

Náhodná volba

Předmět výrobní činnosti si oba muži přitom zvolili náhodou. „Měli jsme halu, nakoupili technologie. Vůbec jsme ale neznali výrobu dveří. Nevěděli jsme, co znamená pojem dveřní výplň. Jsme sice oba strojaři, ale vše pro nás bylo metodou pokus – omyl. Prostě jsme koupili nějaký výrobek a v kanceláři v Agrodomě jsme jej rozpitvali. Měli jsme odhodlání a chuť to zkusit. Řekli jsme si že na tom nic není a že se do toho dáme,“ říká muž.

V únoru roku 1999 pak firma Perito naplno zahájila sériovou výrobu svých dveří.
„Denně chodily dvě, tři objednávky. Když jich přišlo pět, byl to úspěch, deset už bylo na šampaňské,“ usmívá se Kočí.

V začátcích nemělo Perito velkou konkurenci. „Jsme dodavatelé pro výrobce plastových a hliníkových oken a dveří. Takových zákazníků u nás bylo dost. Ale výroba dveřních výplní, tedy panelů, který vyrábíme, je poměrně specifickou záležitostí. Zpočátku byla v republice jen jedna podobná společnost. Byla z pohledu technických znalostí i vybavení dál než my. Všechny informace jsme čerpali v knihovnách. Tehdy ještě nebyl internet. Oni měli proti nám náskok,“ vysvětluje Kočí.

Oba partneři pracovali od rána do večera. „S Milanem jsme dělali v montérkách, ale také sháněli informace. Postupně jsme přibírali zaměstnance a rozšiřovali výrobu. Mezi prvními byl Karel Tkadlec. Kluk s vynikajícími manuálními schopnostmi, který u nás pracuje dodnes. Co rozmontuje, to dokáže dát dohromady,“ říká Kočí.

V době největšího rozmachu v Peritu pracovala stovka lidí. „Dnes máme dvaadevadesát zaměstnanců. Ročně vyrobíme asi dvacet tisíc kusů dveřních výplní a máme roční obrat kolem dvou set milionů korun,“ tvrdí Kočí.

Žádné dluhy. Nikdy

Firma podle spolumajitele neměla po celou dobu své činnosti problémy s nezaplacenými fakturami. „Od roku 1994 jsme neměli jedinou nezaplacenou fakturu. Nemáme ani korunu pohledávek. Je to i jakási image naší firmy,“ hrdě podotýká jeden ze šéfů.

Krize se Perita dotkla se zpožděním. „Rok 2008, kdy bylo stavebnictví i jiná odvětví nahoře, byl určitou anomálií. Následující roky byly sice slabší, ale nijak výrazně. Jde o to, že my totiž dodáváme takzvaným domkařům. Tedy lidem, kteří si staví rodinné domy. Kdo měl v době krize rozestavěno, dostavěl. Menší útlum jsme zaznamenali až loni,“ říká Kočí.

Před necelými třemi lety Perito postavilo a otevřelo novou výrobní a skladovací halu při hlavní silnici ze Znojma do Brna u Dyjské křižovatky. Má rozlohu asi čtyři tisíce metrů čtverečních. Výrobky z ní putují k zákazníkům do celé republiky. Začínali s plasty, později přibrali kvalitnější laminátové desky a hliník. „Plast dnes moc nepoužíváme, protože nezvládá tak dobře výkyvy teplot v našich klimatických podmínkách. Špičkou v našem oboru je hliník a sklolaminát. To jsou materiály pro budoucnost naší výroby a pro evropský trh. Některé věci, které jsme sami vyvinuli, máme i patentově chráněné. Prostě si tu naši cestičku pěkně prosekáváme,“ uzavírá Kočí.