Nejtypičtější vlastnost žiraf je podle chovatele Františka Ptáčka konzervatismus. „Na jakoukoliv změnu si těžko zvykají. Stačí jen vyměnit zašlé desky ve výběhu, a ony na ně budou hodinu zírat. Nebo odmítnou vlézt do boxu, když se tam něco změní. Třeba když tam zapomenu kbelík," říká chovatel. Když poprvé přivezli samce M'Tota, trvalo tři hodiny, než přešel z jednoho boxu do nového.

Zvykají si pomalu i na nová zvířata. „Samec M'Toto například nikdy neviděl pštrosy, které tady má ve společném výběhu. Nevěděl, že jsou agresivní a rádi napadají. Rád jim olizoval hlavy, neměl z nich respekt," informuje Ptáček. Stádo žiraf ale vyplašeně reagovalo, i když se vedle nich nastěhovali plameňáci.

SOUTĚŽ
Chcete vyhrát jednoroční vstupenku do některé z jihomoravských zoo? Na e-mail dagmar.slagorova@denik.cz posílejte vaše nejpovedenější fotky se zvířaty z jihomoravských zoo. Do předmětu zprávy napište SOUTEZ. Redakční porota vybere nejlepší fotografie a společně se čtenáři internetové verze Rovnosti rozhodne o třech vítězích.

JAKO SOUSED LEV

Na nové sousedy si budou muset přivyknout opět už příští rok, kdy zoo plánuje otevření expozice lvů. „Začneme stavět letos a výstavba potrvá rok. V létě bychom ji rádi otevřeli. Jsme zvědaví, jak budou žirafy reagovat, když budou mít kousek od sebe predátora," poznamenává mluvčí zoo Monika Brindzáková.

Žirafa síťovaná
• Velikost: 400 až 580 cm
• Váha: 600 až 1200 kg
• Kde žije v přírodě: Jejím typickým životním prostředím je keřovitá savana a polopoušť. Vyskytuje se v jižní Africe, Botswaně, Namibii a na jihu Zimbabwe a Angoly.
• Délka březosti: 14 až 15 měsíců
• Počet mláďat: 1
• Délka života: 20 až 25 let, díky lidské péči v zajetí i 33 let
• Odhad populace: 3300 jedinců ve volné přírodě
• Stupeň ohrožení v přírodě: málo dotčený druh

Mláďata žiraf se rodí obvykle nad ránem a matka porod i následnou péči zvládá sama. „Když se mládě narodí, je trochu mokré a žirafa je očistí od plodových obalů. Po osušení rychle vyskočí na nohy a chodí samo po boxu," doplňuje chovatel Ptáček.

Krmení žiraf je zážitek pro návštěvníky i chovatele. Obrovská zvířata se nechají nalákat a přijdou až na dosah ruky. „Někdy nechám lidi, aby zkusili nabídnout žirafám větve k okusování. Ale i já si to pořád užívám, tohle nezevšední," svěřuje se chovatel, který se o žirafy v Brně stará pět let.

Vždycky se mu líbila africká zvířata. „Každý chovatel se zaměřuje na nějaký typ. Mě neberou ptáci, kde člověk musí krájet ovoce nadrobno a je to piplačka. Velká zvířata, kopytníci, byla pro mě lepší. Vzal jsem to od těch nejvyšších," říká Ptáček.

Dospělé žirafy jsou spíše klidné, ale mláďata občas ve výběhu řádí. „Někdy se nudí, když třeba snědí zajímavé části krmení a zbude jim seno. Pak vymýšlejí blbiny, aby se zabavila. Mláďata se potřebují vybouřit, tak je lidé mohou vidět běhat a honit se," líčí chovatel.

ŽRALY BY CELÝ DEN

Návštěvníci jsou z žiraf nadšení, zvlášť když je při komentovaném krmení vidí zblízka. „Teprve takhle člověk docení, jak jsou obrovské. Ale nejde z nich strach, spíš se mi líbí, jak mají krásné oči," poznamenává návštěvnice zoo Milada Petriková.

Kdyby si mohly žirafy vybrat, pojídaly by listy a kůru ze stromů celý den. „Jenže jedno zvíře těch větví za den spořádá šedesát až sedmdesát kilo, což je při počtu sedmi žiraf nereálné sehnat," upozorňuje Ptáček. Pracovníci zoo se proto domlouvají s elektrikáři, Lesy města Brna nebo Povodím Moravy a pomáhají jim prořezávat zeleň. „Větve sháníme i pro další zvířata, jako jsou losi nebo tapíři. Celkem toho jsou asi tři kontejnery týdně. Dále dostávají žirafy seno, granule a krouhanou zeleninu," informuje chovatel.

PETRA HANZLOVÁ